Dumat nad tím, kdo vyhraje nadcházející sněmovní volby, se zdá být ve světle průzkumů veřejného mínění za poslední tři roky prakticky stejně smysluplné jako se přít s Václavem Klausem o globálním oteplování. Politické hnutí ANO se od vstupu do Sobotkovy vlády stále drží daleko přede všemi ostatními a je téměř jisté, že se u Babišů doma v Agrofertu budou po sečtení výsledků odpalovat lahve šampaňského. Kdyby si ta zpropadená policie právě teď nevzpomněla na Čapí hnízdo, mohly propukat gejzíry nadšení stejně, jako když jsme památně zvítězili v Naganu.

Přestože se úřadující prezident nijak netají tím, že by rád jmenoval ministerským předsedou trestně stíhaného oligarchu, zástupci politických stran, které se mohou po volbách dostat do Sněmovny, z takové představy nadšení nejsou. Pokud totiž Babiš nezačne na posledních předvolebních mítincích rozdávat máslo, nadpoloviční většinu mandátů nezíská, sen o jednobarevné vládě s většinou ve Sněmovně se rozplyne a zbude šedá realita koaličního vládnutí. A skládání koaliční vlády se neobejde bez komplikací. Kdekdo totiž v minulých dnech, týdnech a měsících prohlásil, s kým by do holportu šel, a kdo se mu naopak příčí.

Jistě lze namítnout, že ostrá vyjádření odmítající spolupráci s tím či oním jsme za poslední roky slyšeli nesčetněkrát. Všichni pamatují, jak Miroslav Kalousek tak dlouho a usilovně bojoval proti komunistům, až se rozhodl jít s nimi do vlády. Leckdo si může vzpomenout na lítý souboj Miloše Zemana a Václava Klause, kteří se celé měsíce častovali vzájemnými urážkami, aby spolu krátce po volbách podepsali opoziční smlouvu. Vyjdeme-li však z předpokladu, že politici nelžou, že jejich slova platí, manévrovací prostor pro vyjednávání budoucí vládní koalice se najednou značně zužuje.

Většina politických stran, které po volbách mohou zasednout v Poslanecké Sněmovně, opakovaně deklarovala, že v žádném případně nechtějí jít s Babišem do vlády. Politické hnutí ANO jakožto možného koaličního partnera odmítá nejen TOP 09, ale i občanští demokraté, Zelení, KSČM a Starostové, které ani miliardář Dalibor Dědek nenaučil mít kolegu miliardáře v lásce.

Naopak spolupráci s hnutím někdejšího ministra financí nevylučuje sociální demokracie, KDU-ČSL a Česká pirátská strana. Ta si však dává podmínku, že by Babiš nesměl být členem vlády. „Pokud někdo říká, že s ANO ano, ale bez Babiše, tak je jen pokrytec. Kdo si uvědomuje realitu, tak ví, že Andrej Babiš, hnutí ANO a korporace Agrofert je jeden nedělitelný organismus,“ řekl na konto podobných návrhů nedávno Kalousek.

Obdobně jako tomu bývá před každými volbami, tak i letos téměř všechny strany — s výjimkou sociální demokracie a zřejmě i xenofobního uskupení kolem Tomia Okamury — vylučují spolupráci s komunisty. KSČM svorně odmítá jak Babiš, tak i Kalousek, kteří se jinak neshodnou téměř na ničem. Většina stran se rovněž nehodlá spojovat se hnutím Svoboda a přímá demokracie. Nicméně Richard Brabec v jednom z rozhovorů možnou povolební spolupráci s touto stranou připustil. Když však o několik dní později jeho stranický šéf řekl, že něco takového nepřipadá v úvahu, srazil paty a dnes ve shodě s názorem hnutí opakuje, že do vlády s SPD rozhodně nepůjde.

Z projekce předpokládaného zisku mandátu, který každý den aktualizuje portál Kdo vyhraje volby, se zdá být zřejmé, že vláda bez Babiše se bude rodit jen velmi těžko. ČSSD, ODS, TOP 09, lidovci a Piráti — i za předpokladu, že by chtěli společně navzdory programovým rozporům vládnout — zřejmě nebudou mít ve Sněmovně většinu. Velká „protibabišovská“ koalice se podle aktuálních odhadů neobejde bez účasti či podpory komunistů — což pro však středové a pravicové strany považují za nepřijatelné.

Zbývá tedy pouze varianta vlády, ve které bude politické hnutí ANO zastoupeno. V takovém případě se nabízejí jen tři možní koaliční partneři: ČSSD, lidovci a Piráti. Zbytek o Babiše prý nemá zájem a naopak. Spolupráce politického hnutí ANO a Pirátů má však jeden velký háček. Piráti Babiše ve vládě nechtějí, ale ten vyklizení pozic odmítá. Další možností je vytvoření dvoučlenné vlády sociální demokracie a politického hnutí ANO — za předpokladu, že by ČSSD oproti dnešním předpokladům alespoň trochu posílila. Pokud se tak nestane, jeví se jako nejpravděpodobnější pokračování kabinetu na stávajícím půdorysu. Což v kontextu dalších možností není zdaleka to nejhorší, co by nás po volbách mohlo potkat.