Miliardáři si kupují politiku. Starostové jdou s dobou

Starostové po rozchodu s lidovci na ocet nezůstali. Do rodiny je vzal miliardář Dalibor Dědek. Dá peníze a ještě má rád Andreje Babiše, kterého Starostové oficiálně nemusejí. Nová starostenská akvizice navíc nezná pravidla politiky.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Miliardářům nestačí ten jeden stejný hlas ve volbách jako každému jednomu plnoletému člověku v zemi. Chtějí rozhodovat přímo, a protože ne všichni jsou tak drzí jako Andrej Babiš, který chce vlastnit stát, kupují si politické strany.

Majitel Penty Marek Dospiva spolu s dalšími kolegy za vodou – Martinem Burdou a Antonínem Fryčem – sponzoruje Robejškovy Realisty. Druhý život Občanské demokratické aliance financuje majitel pojišťovny a podnikatel v realitách Pavel Sehnal, který je své straně také předsedou. Odsouzený korupčník a král českého hazardu Ivo Valenta si pořídil Stranu soukromníků. Politické hnutí Agrofert, jak projekt Andreje Babiše nechtě pojmenoval kroměřížský starosta Jaroslav Němec, je kapitola sama pro sebe.

Svého miliardáře nedávno chytili také Starostové. Je jím Dalibor Dědek, majitel firmy na zabezpečovací zařízení Jablotron. Podle jeho vlastních slov vstupuje do politiky proto, aby konal dobro. Entrée ve starostenském dresu se ale Dědkovi moc nepovedlo. „Já jsem nikdy nesnil malé cíle,“ řekl na tiskové konferenci. „To znamená, že mým cílem je, aby hnutí ANO… Aby hnutí Starostové získalo ve volbách dvacet procent.“ Leckdo se pousmál. Dědkovo přeřeknutí je ale spíše příznačné.

De_dekMiliardář Dalibor Dědek je muž pevných názorů. Ač se hodlá ucházet o hlasy voličů v dresu Starostů, nadále podporuje Andreje Babiše. Koláž Jan Gruber, DR

Dědek totiž Babiše v minulých parlamentních volbách podporoval. „Babiš není ostřílený řečník a nevládne líbivou rétorikou politických hadů,‘‘ psal o něm před volbami 2013. „Rozhodně ale nejde do politiky proto, že by si chtěl osobně polepšit. Pro mě Babiš hrdinou zůstane. Je ochoten vystoupit ze svého světa, který má pod kontrolou, a udělat něco pro nás všechny.“ Krátce poté, co jej Starostové představili jako novou posilu, se vyznal ze svého obdivu k Babišovi znovu. A řekl, že chce, aby se Starostové naučili si možnou spolupráci s Babišem představit.

Někteří mohou ocenit, že Dědek nemění své názory a stojí si za svým bez ohledu na to, jaký dres zrovna nosí. Jiní mohou spekulovat, zda Babiš posílá ke Starostům budovat své béčko někoho takhle nemotorného. Další se mohou ptát, zda se šéf Jablotronu třeba s šéfem Agrofertu nerozešel ve zlém v obchodě a nehledá jinou cestu, jak se svému obchodnímu rivalovi bránit. První Dědkova veřejná vystoupení se ale netočila jen kolem Babiše.

Dědek slíbil, že Starostům pošle na kampaň deset milionů korun. A když prý budou potřebovat další peníze, pošle víc. Před několika lety by se nad podobným výrokem těžko kdo pozastavil. Ostatně soudně uznaný gauner Zdeněk Bakala před volbami v roce 2010 rozhazoval miliony na všechny strany. Politická divize bezpečnostní agentury Víta Bárty, TOP 09 a občanští demokraté si takhle dohromady přišli na bezmála třicet milionů. Jenže dnes je jiná doba. Zákon zakazuje, aby kdokoliv politické straně dal více než tři miliony. Když už Dědek vstupuje do politiky, mohl si alespoň nastudovat pravidla hry. Možná by si pak nemusel klást otázku, proč má u nás politika tak špatnou pověst.

Své první dny v politice pak Dědek korunoval návrhem na daňové zvýhodnění rodin se studovanými dětmi. Lidé s vysokoškolským vzděláním si u nás měsíčně přijdou zhruba na padesát tisíc. Ti se základním na necelých dvacet. Člověk s padesáti tisíci je na zdejší poměry bohatý. Ten s dvaceti chudý. V Dědkově vizi společnosti chudí poctivě platí daně a bohatí si užívají výhod plynoucích z fungování sociálního státu, na jehož chodu se příliš nepodílejí. Bohatým je zkrátka třeba pomoci, aby nedřeli bídu s nouzí. Starostové si ke své nové akvizici mohou vzájemně gratulovat a Babiš si mnout ruce. My ostatní si i díky Dědkovi můžeme potvrdit, že miliardáři nebývají hodní lidé.

Zůstává pak ještě otázka, koho volit. Za mě ty, kdo znají pravidla hry a chtějí je dodržovat. Ty, kdo členy a členky své strany ani občany a občanky státu nemají za své zaměstnance a zemi za svůj majetek. A nakonec ty, kteří chtějí, aby se v bohaté zemi žilo dobře všem lidem, nejenom některým.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.