Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo rozšíření bezpečnostního a kamerového systému. Účelovou dotací osmdesáti milionů podpoří bezpečnostní opatření na Praze 1, o jejichž rozšíření byli zástupci městské části požádáni „ve smyslu zajištění ochrany území proti případným teroristickým útokům známým aktuálně z Evropy“. Kromě toho schválilo i zakázku na zajištění nepřetržité provozuschopnosti kamerového systému. Podle Pirátů na zajišťování kamerového systému dlouhodobě vydělává firma KH servis a. s. Piráti a organizace Iuridicum Remedium se proti nadměrnému množství kamer v ulicích vyhraňují. Kamery podle nich vedou k pouhému přesunu kriminality a nashromážděné údaje lze snadno zneužít.

„Nesouhlasíme s rozšiřováním kamerového systému a zvláště prvků vedoucích ke špehování občanů,“ uvedl na jednání pirátský zastupitel Ondřej Profant. Piráti nepodpořili dotaci na rozšíření kamerového systému na Praze 1 jako jediní. Nové kamery by se měly objevit na Václavském nebo Staroměstském náměstí a na dalších místech s vysokou koncentrací lidí. Peníze mají sloužit i k vylepšení kamer starých. Na některých místech, třeba u Španělské synagogy, by měly vzniknout i výsuvné pevné patníky v hraně komunikace jakožto obrana proti případnému najíždění do lidí. Podle městské části je úroveň stávajícího zabezpečení proti násilným akcím a nepříznivému vývoji hromadných aktivit nízká. Do bezpečnostních opatření Praha 1 od roku 2013 investovala více než sto deset milionů.

Co se týče zajištění nepřetržité provozuschopnosti kamerového systému, chce Praha vypovědět minulé smlouvy. Úkony spojené s údržbou, opravami, vylepšováním kamerového systému, správou datových úložišť či softwaru by měly být sloučeny do jedné smlouvy s jedním uchazečem platné po čtyři roky za dohromady dvě stě milionů korun. Stávající snadno vypověditelné smlouvy prý současným požadavkům přestaly vyhovovat. Zakázka má být přesoutěžena v otevřeném výběrovém řízení. Kromě Profanta se proti návrhu vyhranil i předseda Strany zelených a pražský zastupitel Matěj Stropnický s tím, že není koaliční a že pro něj pravděpodobně koaliční klub hlasovat nebude. Přesto návrh hladce prošel, pro zvedlo ruku třicet čtyři zastupitelů, proti dva a osm se zdrželo.

Do deseti let mají kamery rozpoznávat obličeje

„V oblasti kamerového systému už více než deset let očividně neexistuje otevřená soutěž. Společnost KH servis je kvůli tomu asi 15. v žebříčku firem podle částky, které od hlavního města dostali,“ napsal v tiskové zprávě pirátský zastupitel Adam Zábranský. Podle databáze faktur magistrátu, kterou mají Piráti k dispozici, si firma KH servis na kamerovém systému za čtrnáct let vydělala 1,5 miliardy korun. Přesto se podle Libora Hadravy (ANO) z komise pro prevenci kriminality o těchto zakázkách rozhoduje zásadně formou veřejné soutěže.

Piráti navrhují, aby bylo na místě v ulicích více strážníků a aby kamery střežily místa, kde to dává smysl, třeba parkoviště nebo stojany na kola. „Když někdo ukradne kolo, nezanechá za sebou moc stop, tam kamera smysl dává. Ale třeba kapsáři na Václavském náměstí jsou schopní a kradou tak, že si toho nevšimne dotyčný ani kamera. Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že vlivem kamer se zločiny spíše přesunou do zapadlých uliček,“ komentoval pro Deník Referendum Ondřej Profant, „strážníci na místě mají navíc šanci něco udělat, kamera je jenom oznamovací a nikdy nic nevyřeší.“

Množství kamer a ukládaných dat dlouhodobě kritizuje i organizace Iuridicum Remedium. Ta v roce 2012 zahájila projekt Mapa kamer, kam může místo pod dohledem kamery nahlásit kdokoliv. Existuje však tolik typů kamer — magistrátních, kamer městských částí, škol nebo Správy komunikací, že i jen zjistit jejich přesný počet je těžké. Jenom magistrát v Praze spravuje téměř tisíc kamer. Jak podle Profanta, tak podle Jana Vobořila z Iuridicum Remedium je současný nedostatek policistů otázkou priorit města, oba připomínají, že Praha patří mezi nejbezpečnější města Evropy.

„Lidé podvědomě přizpůsobují přítomnosti kamer své chování, přítomnost kamer si uvědomují. Co si ale neuvědomují, jsou jejich funkce. Jejich obraz lze přibližovat, a to natolik, že policisté uvidí na displej vašeho telefonu. Do deseti let by měly kamery umět rozpoznat obličej,“ vysvětlil Deníku Referendum Vobořil. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana však kamery chrání občany i kulturní památky a slouží i krizovému štábu třeba při povodních.

„Policie nám pravidelně zasílá své statistiky s údaji, co a kde pomohly kamery odhalit. Skutečně fungují,“ komentoval pro Deník Referendum Havrda. Právě pro policii jsou podle Vobořila kamery výborným nástrojem, strážníci díky nim nemusejí nikam chodit: „Otázkou je, kdo více kamer poptává, jestli to nechce právě policie.“