Zdravím kolegy a studenty. Někteří se mě ptáte na můj odchod z FAMU. Abych se neopakoval a současně se podělil o pár věcí, které mě v této souvislosti napadají, zde je pár souhrnných poznámek:

1.

Na konci září odcházím po 15 letech z FAMU. O neprodloužení smlouvy mi děkan Holý napsal už v půlce prázdnin, ale odmítal mi písemně sdělit důvod. Zřejmě poté, co se znemožnil "zdůvodněním" podobně koncipovaného odchodu bývalého děkana Breganta, které rozeslal akademické obci.

Jsem docentem FAMU a učitelem s patnáctiletou praxí, relativně širokým spekterem expertízy od praktických po teoreticko-reflexivní otázky, jako bývalý vedoucí dvou kateder, člen komisí či dlouholetý člen akademických senátů i jeho předseda snad do určité míry rozumím škole a jejím procesům, nejsem hluboko v důchodovém věku a od stávajícího vedení mi stran pedagogické práce nebylo nikdy nic oficiálně vytknuto. Důvody budily moji zvědavost.

Byl jsem v zahraničí, ale když se o mém odchodu dozvěděl vedoucí katedry prof. Vachek, který dva měsíce před tím oficiálně žádal o prodloužení mé smlouvy (bez odpovědi), šel za děkanem, který mu jako oficiální důvod jejího ukončení sdělil, že při mém přechodu z katedry FAMU International na Katedru dokumentu před dvěma lety došlo k "administrativní chybě" a na můj částečný úvazek nejsou peníze. Když mu profesor Vachek naznačil, že se v takovém případě přinejmenším někteří kolegové z katedry uskromní a na můj úvazek se složí (což bych stejně nepřijal), byl děkan zaskočen, a bez větších detailů řekl i další důvod - svým veřejným vystupováním totiž poškozuji FAMU a její vedení.

Začátkem tohoto týdne jsem spolu s profesorem Vachkem děkana Holého navštívil, abych se tedy důvody dozvěděl napřímo. Děkan Holý už problém s administrativní chybou nerozvíjel a Vachkovo řešení s dělením úvazku rovnou zamítl. Rozvinul naopak druhý důvod, který tedy považuji za oficiální. Ve svém veřejném vystupování poškozuji FAMU a osobu děkana, neřídím se etickými principy a absentuje u mě sebereflexe. Tyto závady se manifestovaly zejména v publikování mých tří textů v oborovém periodiku Cinepur, a to zejména v posledním z nich, kde polemizuji s textem děkana Holého. Další přitěžující vliv mají některé moje komentáře na Facebooku. Ujistil jsem se tedy opakovaně a mohu potvrdit, že z FAMU odcházím kvůli textu v časopise. Děkuji redakci Cinepuru, že v tuto chvíli všechny čtyři texty právě zpřístupňuje online.

2.

Odcházím z FAMU s určitým smutkem, ale současně i nadějí, že i můj případ pomůže lidem pochopit, co se na škole děje. Nemám problém s tím, aby mé texty, komentáře, tvorbu či pedagogickou pozici kdokoli veřejně kritizoval. Považuji ale za naprosté pošlapání akademických svobod a principů, pokud odpovědí na článek v oborovém časopisu nebo komentář na Facebooku má být vyhazov z vysoké školy. Považuji za skandální, že to nechápe děkan a možná ani rozšiřující se okruh lidí, kterými se obklopuje.

3.

FAMU prochází zajímavou zkouškou. Na jednu stranu se tam neděje nic jiného, než co duch doby generuje na velké scéně (Zeman, Babiš, Trump...) a hrozí, že se to bude zahušťovat. Na druhé straně se hraje o akademickou svobodu a "hráčem" s možností věci ovlivnit je každý jeden z nás, členů akademické obce. Děkan Holý už se - prozatím neúspěšně - pokusil změnit Statut fakulty směrem k centrálnímu řízení, hned po svém nástupu se "proslavil" odvržením konkurzů na vedoucí kateder, již několikrát jsem upozorňoval na to, že na FAMU dochází k zastrašování zaměstnanců - zejména podle mého soudu zneužíváním institutu tzv. vytýkacích dopisů, které jsou oficiální pohrůžkou a prvním krokem k možné výpovědi. Senát či odbory by měly prozkoumat všechny dosavadní případy a zjistit, jestli v řadě z nich byl opravdu vážný důvod k tomuto postihu, nebo šlo ze strany děkana o šikanu.

Existují také údajně případy, kdy je vedoucí katedry jmenován na jeden, nikoli na tři roky, jak určuje statut - pokud je to pravda, i zde vzniká nátlaková situace.

Případ mého a Bregantova odchodu považuji také za součást této strategie zastrašování. Naše případy nesou ještě dva absurdní motivy: Děkan Holý "čistí" na jistotu - na naše místa nevypsal konkurzy, abychom se nemohli přihlásit a svoji pozici zkusit obhájit. Zdeněk Holý současně pod tlakem různých argumentů připouští, že bychom nadále externě mohli na škole učit své (akreditované, v některých případech povinné) předměty - jakoby pak cílem bylo hlavně vyloučení z akademické obce a nemožnost kandidovat a volit do školního Senátu a účastnit se fakultního života. Tento motiv zavání politicky motivovanou šikanou.

4.

Někteří z Vás se mi ozýváte a vyjadřujete lítost či solidaritu, děkuji Vám za to a vážím si toho, a chci k tomu říct jenom dvě věci:

a)

Můj odchod je pouhé rozhodnutí jednoho člověka, kterému akademická obec FAMU prostřednictvím svých zástupců v Akademickém senátu, které si vybrala volbami, dala zákonnou možnost rozhodovat. Příští volby do Senátu budou za pár měsíců. Uvažujte prosím nad systémem, ve kterém se nacházíme a dobře si prohledněte lidi, kterým se rozhodnete dát svůj hlas. Zvažujte jejich vzdělanost, odvahu a charakter. Vysoká škola není jako střední či základní, kde mnohá obsahová a personální rozhodnutí přicházejí zvrchu. Zde si o mnohém zásadním rozhodujeme demokraticky my sami - pedagogové i studenti. Je to obrovský dar a zapomínané dědictví listopadu 89. S důsledky je to jako v životě: pokud se vám jeví, že se nechcete zabývat "školní politikou", nesledujete jednání a postoje svých senátorů a vedení školy, myslíte si, že je to otrava, nuda nebo špína, můžete být zaskočeni.

Z povahy toho, že prostředí FAMU je samosprávné, je a musí být volený děkan (rektor apod.) dokonce nadstandardně kritizovatelný. Ve své genezi je to politická funkce a pokud se děkan snaží potlačit své oponenty vyhazovem pouze za jejich názory, je to v principu stejně nepřijatelné, jako kdyby premiér zbavoval občanství kritické občany.

b)

Vždycky jsem věřil v samosprávu malé komunity a její schopnosti rozlišovat. Před rokem byl v dramatickém procesu děkanských voleb natěsno zvolen člověk, který dosud jen minimálně učil, nikdy neřídil žádnou větší organizaci či tým lidí a těžce snáší zpětnou vazbu. Tyto indispozice se však nejevily jako fatální. Věci které postupně následují považuji za varující. Svůj případ, který právě proto popisuji do detailů, tedy DŮVODY mého odchodu ze školy, však považuji za něco naprosto neslučitelného s akademickou svobodou a principy akademické půdy.

Ve škole jsem léta na různých úrovních usiloval o maximum demokracie, otevřenost, kritické myšlení a růst svobody k diskusi a tvorbě. Vystupoval jsem a budu nadále vystupovat proti věcem a lidem, které tyto ohrožovaly. V této intenci jsem také psal své kritické texty, kvůli nimž odcházím. Naprosto se s tím nesmiřuji a považuji to za skandální.

Obávám se, že smířit se s tím nevylučuje možnost zažít plíživou změnu FAMU z akademické půdy na jakýsi manažerský pracovní tábor. To opravdu chcete?

V Praze 25. srpna 2017