Souhrnný prodaný náklad českých deníků klesl meziročně o pět procent, polepšily si pouze Hospodářské noviny, a to o necelé jedno procento. O pět procent klesl i počet předplatitelů. Nové předplatitele meziročně nabraly bulvární deníky Blesk a Aha!, pro které ale předplatné představuje okrajový příjem.

„Jde o setrvalý trend a u většiny titulů signalizuje spíše ‚stabilizaci‘ čtenosti, která již neklesá tak výrazně, tedy nic překvapujícího,“ zhodnotil výsledky prodeje pro Deník Referendum mediální analytik Jaromír Volek. Počet prodaných výtisků a jejich porovnání zveřejnila Kancelář ověřování nákladu tisku ABC ČR. Nejen podle Volka je pětiprocentní pokles poměrně příznivým výsledkem, před pěti lety prodaný náklad deníků ve stejném období meziročně klesl téměř o deset procent.

V čele žebříčku se nadále drží s prodaným nákladem 224 tisíc kusů Blesk, s nákladem 136 tisíc výtisků ho následuje Mladá fronta Dnes a s nákladem 128 tisíc výtisků Deník ve všech svých regionálních mutacích.

Náklad pultového prodeje se meziročně zhoršil dokonce o 9,4 procenta — konkrétně u Mladé fronty o 8,6 procent a u Deníku dokonce o 12, 6 procent. Oproti lednu si v únoru polepšily pouze Lidové noviny (7,4 procenta) a Sport (11,8 procent), celkový prodaný náklad deníků za únor letošního roku činil 715 tisíc výtisku denně, což je ve srovnání s lednem pokles o jedno procento.

„Zabrzdit pád papírových novin s nejkratší periodicitou lze dvojím způsobem, používané jsou oba. První je prodej exkluzivního obsahu za výrazně vyšší cenu, ten se ale v na našem malém trhu se slabou vyšší střední třídou a relativně nízkými intelektuálními nároky realizuje velmi obtížně. Druhý model rychlého čtení s obrázky za nízkou cenu uplatňuje stále efektivně Blesk,“ okomentoval pro Deník Referendum Volek.

Podle něho je ale tisk nadále profitabilní a bude tomu tak u řady titulů i v příštím desetiletí. Zároveň upozornil, že v řadě vyspělých mediálních systémů jsou periodika ve veřejném zájmu podporována státem nebo velkými nadacemi.

Čísla srovnávající čtenost deníků napříč kraji v druhém pololetí roku 2015 s druhým pololetím 2016 přitom s ohledem na budoucnost českých deníků působila optimističtěji. Podle nich se v Praze, kde se deníky čtou nejvíce (547 tisíc denně), jejich čtenost naopak zvýšila, a to o devět procent.

Na Vysočině vzrostla čtenost deníků dokonce o dvacet devět procent. Ani pozice Blesku se v této statistice nezdála tak neotřesitelná, nejvíce se četl pouze v sedmi krajích, Praze kralovalo Metro, Jihomoravskému kraji Mladá fronta Dnes, Vysočině, Pardubickému a Královéhradeckému kraji Deník.

Stálí čtenáři, základ úspěchu

Objem prodaných výtisků klesá i u týdeníků, přesto si v lednu meziročně polepšily časopisy Téma, Nedělní Blesk, TV Pohoda, Respekt nebo Reflex. Mezi týdeníky vede se 140 tisíci prodanými výtisky Rytmus života, tomu ale meziroční prodej poklesl téměř o třináct procent. Mezi čtenáři jsou nejpopulárnější televizní týdeníky a bulvár. Týdeníky Respekt (33 tisíc) nebo Ekonom (11 tisíc) tak předbíhají i křížovky z Chvilky pro tebe (60 tisíc) a Svět motorů (38 tisíc).

Nejvíce si meziročně polepšil teprve tři roky vycházející časopis Téma, články o sexu ve středověku nebo o lžích ve zdraví mu v lednu vynesly prodaný náklad téměř 57 tisíc, což znamená meziroční nárůst 25,6 procent. Za bulvarizaci kritizovaný časopis Reflex si s prodaným nákladem téměř 58 tisíc polepšil o 3,5 procenta.

Výrazně klesaly i dříve hojně prodávané časopisy pro ženy, Blesk pro ženy si pohoršil o 14,7 procenta, Aha! pro ženy dokonce o dvacet sedm procent. Úplně nejvíce si ale pohoršil časopis Instinkt, pro nějž prodaný náklad 23 tisíc výtisků znamená pokles o téměř dvacet devět procent.

„U týdeníků je tematický rozptyl příliš široký na nějaké zevšeobecňování, respektive jejich publika se výrazněji liší. Například Respekt má silně profilované publikum, které se drží své značky a ‚nepřelétá‘, proto je stabilita jeho čtenosti vyšší než u deníků,“ upozorňuje Volek.