Předsedkyní Akademie věd ČR se v pondělí 27. března stala Eva Zažímalová. Doposud pracovala na Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Zaměřit se chce na špičkový základní výzkum či podporu mladých, zabývat se bude i financováním instituce a komunikací jednotlivých ústavů. Je to teprve druhá žena, která do čela instituce nastoupí, dosud se tak stalo pouze mezi lety 2001 a 2005, kdy akademii vedla Helena Illnerová. Ve funkci vystřídá fyzikálního chemika Jiřího Drahoše. 

V rozhovoru s novou předsedkyní pro Český rozhlas byl důležitým tématem rozpočet instituce. Stát akademii financuje z dvaceti devíti procent, tedy necelými 5 miliardami korun. V roce 2016 částku navýšil o 306 milionů korun. Zbylé dvě třetiny akademie získává z grantových soutěží a z výdělečných činností. Podle Zažímalové by měl státní rozpočet ideálně představovat sedmdesát procent zdrojů akademie. 

„Čím rozvinutější stát, tím víc podporuje výzkum. Když nemá země kvalitní výzkum, dostává se do role montovny pro větší závodní firmy,“ uvedla v rozhlase. Podle místopředsedy vlády pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka se tak občas musí výzkumné týmy hlásit o granty na to, co by mělo být hrazeno z institucionální podpory. Potřeba grantů je kritizována i jako příčina zvýšené administrativní a byrokratické zátěže, která vědcům ubírá čas na reálný výzkum. 

Česká republika je ale v grantových řízeních méně úspěšná než jeho zahraniční konkurenti a granty u nás navíc zpravidla získávají spíše starší než mladí vědci. To ale Zažímalová považuje za přirozený problém všech postkomunistických zemí. Ráda by proto zřídila projektové oddělení, jež bude mladým vědcům pomáhat v podávání žádostí o opravdu prestižní zahraniční granty. 

Nedávno navíc na akademii přibyl program mezinárodní spolupráce mladých. Mobilitu, tedy postdoktorandské pobyty, považuje Zažímalová za zásadní. U nás ale výjezdy mladých vědců do zahraničí zatím příliš rozšířené nejsou. Doktorandi naopak často zůstávají u stejné instituce i po absolvování studia a nemají možnost setkat se s novými náhledy a přístupy. 

Dvacet sedm procent žen v české vědě

Zažímalová si nepřeje, aby byl fakt, že Akademii věd řídí žena, jediným sdělením. „Nikdy jsem to nevnímala ve smyslu žena nebo muž. Důležité je, aby v čele akademie stál člověk, který bude schopen akademii vést tak, aby nadále fungovala jako kultivovaná a respektovaná vědecká instituce,“ řekla Českému rozhlasu. 

V české vědě však momentálně působí nejméně žen od roku 2001, pouhých dvacet sedm procent, patříme tak pod průměr Evropské unie. Od roku 2001 přitom žen na vysokých školách přibývá. Podle Zažímalové to způsobuje slaďování práce a rodiny, které je pro ženu komplikovanější než pro muže. Větší podpory by si ženy ve vědě zasloužily i podle Drahoše, a to hlavně při návratu z rodičovské dovolené. 

Úbytkem českých vědkyň se nedávno zabývaly v diskusi vědkyně Helena Illnerová a Helena Tlaskalová-Hogenová. I ty uvedly jako jednu ze zásadních příčin rodinný život žen. „Zažila jsem, jak muži v komisi čtou životopis vědkyně a vidí tam čtyřletou mateřskou pauzu, vůbec neberou v potaz, že během té doby žena porodila dvě děti a po pauze vyletěla její publikační aktivita strmě nahoru, vidí jen tu pauzu,“ popsala svoji zkušenost Illnerová. 

Ona sama se setkala s nepochopením okolí, když se v roce 2001 ujímala vedení akademie: „Říkaly mi, já se ti divím, že do toho jdeš, vždyť jsi babička, máš vnoučata. Neumím si vůbec představit, že by někdo ve stejném případě řekl mému muži, já se ti divím, vždyť jsi dědeček". 

Eva Zažímalová vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě, kde však nemohla navázat postgraduálním studiem kvůli politickému zázemí své rodiny. Pokračovala proto na Ústavu experimentální botaniky, kde se věnovala hormonálním regulacím u rostlin. Působí jako profesorka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. 

V akademické radě měla na starosti mezinárodní hodnocení týmů a pracovišť. Těší se obecné podpoře, ke zvolení ji navrhlo čtyřicet z padesáti čtyř ústavů, od volební komise získala devadesát tři procent hlasů, její zvolení podpořil i místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) nebo ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).