Rovných sto let existence jako politického národa slaví v aktuálním týdnu skandinávští Sámové — etnikum čítající přibližně 137 tisíc příslušníků žijících na území Norska, Švédska, Finska, Ruské federace a několika tradičních pro-přistěhovaleckých zemí, zejména USA. Děje se tak v souvislosti s výročím prvního celosámského sněmu — první politické konference s účastí zástupců sámských sídelních oblastí, která se konala 6. února 1917 v norském Trondheimu; 6. únor je proto též sámským „státním“ svátkem.

Oslavy letošního výročí probíhají zároveň ve všech čtyřech státech s původním sámským osídlením, nejvelkolepěji však v Norsku, kde žije Sámů nejvíce. Tradiční průvody, jež letos navštívili i norský král Harald V. nebo finský prezident Sauli Niinistö, doplňuje řada výstav, přednášek, prezentací sámské kultury a konferencí. Řeší se také současné sámské zájmy a problémy.

„Jazyková a kulturní práva si Sámové vydobyli už mezi sedmdesátými a devadesátými lety (...) V předminulé dekádě získali také regulérní poltickou reprezentaci (...) V současné době si Sámové stěžují nejvíce na přehlížení svých zájmů a protestů ze strany těžařských a dřevozpracujících firem, které podnikají na tradičním sámském území,“ píše se v souhrnné zprávě k výročí od Finské tiskové agentury.

Kultura, vlajka, stereotypy

V obecném povědomí jsou Sámové spojování nejčastěji s životem za polárním kruhem, chovem sobů, červeno-modrými kroji a takzvanými joikami — tradičními písněmi, ve kterých se mísí prvky zpěvu s halekáním a poezií. Ve vlastní Skandinávii má přitom národ už řadu let plnohodnotnou politickou i kulturní elitu, včetně hudebníků, spisovatelů či módních návrhářů.

Politicky reprezentuje Sámy od devadesátých let 39členné parlamentní shromáždění v norském Karasjoku, 31čelnné shromáždění v švédské Kiruně a 21členné ve finském Aanaaru. Ruští Sámové, kterých je v současnosti přibližně dva tisíce a žijí především na poloostrově Kola, zatím svůj parlament nemají, respektive jej ruská reprezentace doposud neuznala.

Od osmdesátých let používají Sámové také oficiálně uznávanou vlajku, která je zvláště v Norsku vyvěšována i na státních a veřejných budovách.

Pověst Sámů provází ve Skandinávii ovšem i řada předsudků podobajících se lidovým pravdám o amerických Indiánem či kanadských Eskymácích — jedná se například o „typickou“ lenost, tupost, sklony k hazardu a alkoholismu, proradnost nebo sklon zneužívat sociální dávky.

Tyto předsudky mající z části rasistický a z části reálně-sociální kořen se v řadě jazyků váží právě k označení Laponec, které tak získalo hanlivý přídech a dnes se od jeho používání upouští. V češtině nicméně příslušný odstín nemá, a tak je u nás stále rozšířené.

Další informace:

Yle Sámi National Day celebrated — 100 years since first Sámi Conference

AP Arctic’s indigenous Sami fete national day, centenary of first congress

Eye on Arctitc Sami National Day celebrates 100 year anniversary

Norway Post Sami National Day celebrated