Rovných sto let existence jako politického národa slaví v aktuálním týdnu skandinávští Sámové — etnikum čítající přibližně 137 tisíc příslušníků žijících na území Norska, Švédska, Finska, Ruské federace a několika tradičních pro-přistěhovaleckých zemí, zejména USA. Děje se tak v souvislosti s výročím prvního celosámského sněmu — první politické konference s účastí zástupců sámských sídelních oblastí, která se konala 6. února 1917 v norském Trondheimu; 6. únor je proto též sámským „státním“ svátkem.

Oslavy letošního výročí probíhají zároveň ve všech čtyřech státech s původním sámským osídlením, nejvelkolepěji však v Norsku, kde žije Sámů nejvíce. Tradiční průvody, jež letos navštívili i norský král Harald V. nebo finský prezident Sauli Niinistö, doplňuje řada výstav, přednášek, prezentací sámské kultury a konferencí. Řeší se také současné sámské zájmy a problémy.

„Jazyková a kulturní práva si Sámové vydobyli už mezi sedmdesátými a devadesátými lety (...) V předminulé dekádě získali také regulérní poltickou reprezentaci (...) V současné době si Sámové stěžují nejvíce na přehlížení svých zájmů a protestů ze strany těžařských a dřevozpracujících firem, které podnikají na tradičním sámském území,“ píše se v souhrnné zprávě k výročí od Finské tiskové agentury.

Kultura, vlajka, stereotypy