Ve středu v poledne zahájilo Hnutí DUHA veřejnou internetovou výzvu poslancům a poslankyním, aby „v opakovaném hlasování o novele zákona o ochraně přírody s novými pravidly pro národní parky zamítli senátní pozměňovací návrh a podpořili novelu zákona v té podobě, kterou již dříve schválili“. Za jediný den ji podepsalo přes tři a půl tisíce lidí. Představitelé Hnutí DUHA a jeho podporovatelé předají výzvu poslancům před hlasováním.

„Čerstvě spuštěná veřejná výzva poslankyním a poslancům má obrovský ohlas. Přesvědčivě ukazuje, že mnoho lidí je zděšeno senátorským pokusem o likvidaci našich národních parků. Lidé jednoznačně odmítají další otvírání vrátek pro novou zástavbu v národních parcích,  nepřejí si ani další zbytečné kácení a dávají přednost rozšiřování přírody ponechané pouze svému svobodnému vývoji,“ říká Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA.

Veřejná výzva je podle něj cestou, jak dát poslankyním a poslancům jasně najevo hlas velkého množství lidí, pro něž představuje krásná příroda našich národních parků a ochrana přírody nepostradatelnou hodnotu. „Doufáme, že jej vyslyší, zamítnou senátní návrh a schválí svou původní, kompromisní verzi zákona, kterou již dříve ústavní většinou podpořili.“ Výzva poslancům a poslankyním reaguje na rozhodnutí Senátu z minulého týdne poslat zpět do sněmovny rozsáhlý pozměňovací návrh k novele zákona o národních parcích. 

Ten připravili jihočeští a západočeští regionální politici a předložil jej senátor Jaroslav Větrovský (nezávislý za ANO) s podporou senátora Tomáše Jirsy (ODS) z Hluboké nad Vltavou. Návrh byl přijat těsnou většinou 38 z 37 potřebných hlasů při počtu 72 přítomných senátorů. K jeho podpoře se připojil také prezident Miloš Zeman. 

Návrhy senátorů přitom popírají samotný smysl existence národních parků. Senát odmítl kompromisní vládní předlohu zákona a přijal třicet konkrétních změn, z nichž většina doslova torpéduje ochranu přírody a harmonické krajiny národních parků. Otvírají prostor pro masivní výstavbu pod záminkou rozvoje obcí a pro těžbu dřeva.

Vládní návrh zákona, který již v prosinci podpořilo 121 poslanců, se tak vrací do sněmovny k opakovanému hlasování. Definitivní hlasování by se mělo uskutečnit 21. února, prezident Zeman již avizoval, že se v ten den vypraví do sněmovny senátní verzi zákona podpořit.

Senát předkládá poslancům k novému posouzení návrh, který například ruší dlouhodobý cíl národních parků chránit nerušený vývoj přírody alespoň na polovině jejich území (úprava § 15). To je přitom hlavním smyslem existence národních parků všude ve světě. „Divokou přírodu bychom tak v našich národních parcích viděli jen na malých plochách,“ zdůrazňují ekologové.

Jako hlavní cíl zóny kulturní krajiny deklaruje senátní verze zákona rozvoj obcí (úprava § 18 odst. 1 písm. d), přičemž tato zóna může dle senátorského návrhu pokrývat třeba i polovinu území národních parků (úprava § 18 odst. 1 písm. c). Hrozí tak masivní výstavba a přeměna harmonické krajiny na lunaparky.

Senátoři se také shodli na tom, aby zákon umožňoval převést velkou část lesů národních parků do režimu trvalého lesnického hospodaření a těžby dřeva (úprava § 18 odst. 1 písm. c), umožňují také budovat v národních parcích přehrady a v první přírodní zóně, která má chránit divočinu, chtějí umožnit lov veškeré zvěře.

Oproti tomu novela schválená v prosinci Poslaneckou sněmovnou zpřesnila pravidla pro české národní parky. Nastavila jasná pravidla péče o jednotlivé zóny ochrany přírody. Jednoznačně deklarovaným cílem národních parků stanovila nerušeného vývoje přírody na více než polovině území každého z nich. 

Hnutí DUHA ale kritizovalo, že poslanci nedoplnili konkrétní termíny, kdy má být tohoto cíle v jednotlivých národních parcích dosaženo, aby rozšíření území ponechaného divoké přírodě netrvalo padesát nebo sto let. 

„Senátoři svým rozhodnutím popřeli původní účel novely schválené Sněmovnou zpřesnit pravidla péče o čtyři české národní parky — Podyjí, Šumavu, Krkonoše a České Švýcarsko. Pozměňovací návrh je nekompatibilní se zbytkem novely a jeho schválením by vznikl ve fungování národních parků naprostý zmatek a chaos,“ varují ekologové. 

Senát si podle nich zkrátka nepřeje, aby dlouhodobým cílem národních parků bylo dosáhnout ochrany svobodného vývoje přírody bez kácení a výstavby na více než polovině jejich území, jako je tomu jinde v Evropě. „Nechce tak vyjít vstříc názorům lidí, kteří v průzkumu veřejného mínění dali jasně najevo, že si přejí podstatně víc divoké přírody.“