Cenu Pelikán 2016 předal ve středu časopis Listy slovenskému velvyslanci v Praze Peteru Weissovi — za rozvoj slovensko-českých vztahů a kultivaci veřejného prostoru.

Kdo si pamatuje rušný začátek devadesátých let včetně dělení federace, musí uznat, že jakkoliv byli reformátoři, kteří se pokusili o transformaci Komunistické strany Slovenska ve standardní demokratickou partaj, cejchováni jako staré struktury, ve skutečnosti šlo o jedince uvažující progresivně a jednající odvážně.

Na vzestupu byly dvě masové tendence. První, jak připomněl Peter Weiss, kdysi pojmenoval Jiří Dienstbier coby „pravicový bolševismus“. Pravice válcovala, co se dalo. Hlásit se k socialistickým či sociálně demokratickým hodnotám bylo — kulantně řečeno — velmi nepopulární.

Druhá tendence spočívala ve vyhroceném národovectví, ba nacionalismu. Měsíc od měsíce tehdy na osamostatňujícím se Slovensku stoupala hvězda autoritářského Vladimíra Mečiara. Kdo nebyl dost pronárodní, koledoval si. Za této situace prokázali reprezentanti Strany demokratické levice (jež se později včlenila do Směru) schopnost chovat se věcně, racionálně, ekonomicky zodpovědně i ústavně — což nebyl každodenní sortiment.