Česká republika nesplnila závazný termín a k 1. září 2026 nepředložila Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody. Vláda tak dává najevo, že obnova přírody pro ni není prioritou.

Děje se tak v době, kdy zažíváme vedra, sucha, povodně a mizení původních druhů organismů. Zatímco „obyčejní“ lidé si podle průzkumů potřebu obnovy přírody uvědomují, ministr životního prostředí oznámil, že plán nyní neodešle, protože není jasné, kolik peněz na něj z Evropské unie dostane. Náklady přitom ministr odhaduje na devět až patnáct miliard korun, a přednost podle něj má stavba přehrad.

Je politováníhodné, že vláda nedokáže v českém rozpočtu najít patnáct miliard na opatření pro obnovu krajiny, a to ani v následujících několika letech. Zvláště po letošním rekordním suchu, které s fungující krajinou bezprostředně souvisí. Jen pro porovnání: například na dopravní stavby letos vláda vydala 169 miliard.

Podle studií se přitom finance vynaložené na obnovu přírody vrátí osminásobně až třicetiosminásobně v podobě lepšího zajištění potravin, zmírňování dopadů změny klimatu a přínosů pro zdraví. Vládní návrh rozpočtu na příští rok navíc počítá se snížením financí pro ministerstvo životního prostředí přibližně o 690 milionů korun na 19,74 miliardy Kč, které pravděpodobně zasáhne i finance na obnovu krajiny. Ke snížení rozpočtu přitom došlo již mezi lety 2025 a 2026, a to o půl miliardy.

Proč je vlastně národní plán obnovy přírody důležitý? Jde o dokument, který vychází z evropského nařízení o obnově přírody a má na příštích dvacet pět let určit, jak se vypořádáme s dopady klimatické krize a nebudeme dále prohlubovat krizi biodiverzitní.

Zelený kruh a jeho členské organizace spolu s dalšími odborníky z univerzit, ministerstva zemědělství i z byznysu, celkově s více než stovkou subjektů, vytvářeli plán přes dva roky v pracovních skupinách ministerstva životního prostředí. Hotový návrh je však podle našich informací bohužel redukován místo konkrétních opatření na obecná prohlášení, a to hlavně pod tlakem ministerstva zemědělství a zájmových zemědělských a lesnických skupin.

Stínový plán

Proto jsme se rozhodli vytvořit Stínový plán na obnovu přírody a navrhli jsme čtyřicet konkrétních opatření, která by Národní plán na obnovu přírody neměl opomenout. Stínový plán jsme předali premiéru Babišovi i Evropské komisi a zveřejnili jsme ho.

Je důležité zdůraznit, že svým návrhem neútočíme na proces přípravy a na úředníky ministerstva, kteří plán zpracovávají. Naopak. Oceňujeme zapojení veřejnosti do procesu včetně zařazení veřejné konzultace. Problém je jinde. Obnova přírody nemá ze strany této vlády dostatečnou politickou podporu.

Dnes můžeme považovat za potvrzené, že právě mizivá politická podpora negativně ovlivňuje schopnost České republiky bránit se suchu i povodním. Ministerstvo životního prostředí mělo připravit plán, který zemi provede suchem následujících let a k roku 2050 zajistí obnovu krajiny tak, aby byla pestřejší a odolnější. To se neděje. Vedení resortu má zjevně jiné priority — a oslabení ochrany krajiny je toho přímým důsledkem.

Stínový plán přitom ukazuje, že odborné podklady existují a řešení známe. Víme, co je potřeba udělat: k roku 2050 obnovit sto tisíc hektarů přírodního území, revitalizovat toky a nivy podle německého vzoru za půldruhé miliardy korun ročně, zatravnit dva tisíce kilometrů odtokových drah a nárazníkových pásů do roku 2030, zavést novou normu pro městské výsadbové pásy a zvýšit financování obnovy přírody z 35 na 75 miliard korun ročně.

To jsou konkrétní čísla, milníky a opatření s jasnou lokalizací a časovým rámcem — právě to, co vládnímu návrhu podle hodnoticích kritérií Evropské komise dosud chybí.

Vláda nyní jakožto řešení sucha naopak prosazuje stavbu až dvaceti nových přehrad. Přehrady ale zadržují vodu pouze v místě, kde jsou postavené, nikoli nad ním, a krajina tedy i po jejich stavbě zůstává odvodněná a vysušená. Přehrady navíc trpí obrovským odparem vody, takže vodu také rychle ztrácejí.

Přehrada se nadto projektuje deset let, staví další roky a stojí miliardy korun. Naopak kombinace menších opatření v povodí mohou fungovat rychle a za zlomek ceny — revitalizace potoka, obnova mokřadu, zatravnění erozní dráhy. A hlavně řeší příčinu, ne důsledek: vrací krajině schopnost zadržet vodu tam, kde naprší, a schopnost postupně ji distribuovat.

Zásadním problémem české krajiny není nedostatek přehrad, ale stále existující odvodnění přes milion kilometrů dlouhým potrubím, které zbavuje vody čtvrtinu českého území včetně hor.

To však neznamená, že by nedávaly smysl přehrady jako takové. Účinné jsou ovšem především ty, jejichž smyslem je zadržení pitné vody. Nelze ale stavět přehrady a současně tvrdit, že na obnovu krajiny peníze nejsou. Nedá se totiž obejít základní fyzika: vysušená, utužená, erodovaná půda vodu prostě nezadrží. Ani s přehradou na konci povodí.

Neobnovíme-li schopnost krajiny zadržovat vodu v mokřadech, nivách, zdravé půdě a pestré vegetaci, budeme donekonečna dohánět důsledky namísto řešení příčin.

Řešení leží na stole

Odpovědi přitom leží na stole. Čtyřicet opatření Stínového plánu pokrývá celé spektrum — od obnovy přírodních stanovišť a městské zeleně přes revitalizaci vodních toků a zemědělské krajiny až po lesy a systémová průřezová řešení, jako je ukládání uhlíku, konec škodlivých dotací nebo spolupráce s občanskou sférou.

Každé z navržených opatření má jasné milníky pro roky 2030, 2040 a 2050. Nic z toho není fantazie. Jsou to postupy, které se úspěšně používají v Německu, Rakousku nebo Nizozemsku a které požaduje i evropské Nařízení o obnově přírody, jež přijala i ČR.

Co teď potřebujeme, je přestat veřejnosti vysvětlovat, proč to nejde, a začít srozumitelně říkat, co konkrétně obnova přírody obnáší. Co znamená revitalizace toku, kolik stojí obnova mokřadu. Jak rychle začne fungovat nárazníková zóna kolem pole.

To jsou otázky, na něž lidé, kteří každoročně bojují se suchem, s erozí svých polí nebo žijí v nejistotě před povodní, potřebují slyšet konkrétní odpovědi.

Prázdné sliby už nikoho nezajímají. Vláda má do září příštího roku předložit Evropské komisi finální plán. Má-li vzniknout kvalitní dokument, který České republice skutečně pomůže, je třeba přestat mrhat časem a začít pracovat s návrhy, které leží na stole. Příroda a lidé v ní na ministry čekat nebudou.