„A že stréc Metud neměl děti, tak si napsal na ten inzerát a za týden přišel ten medvídek mýval v bedýnce. No bylo to něco! Jako dítě, s každým kamarádil, ale akorát že co viděl, tak všecko uméval, a tak strécovi Metudovi umyl budíka a troje hodinky tak, že už je nikdo nedá dohromady. Až jedné se medvídek tak nudil o tom svatým Duchu, že rozházel ty veliký kachlový kamna v pokoji a doprasil tak nábytek a peřiny a prádlo v kostnu, že stréc Metud sedl a napsal do Moravské orlice inzerát: Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ pravil Pepin ve filmu Postřižiny.

Mýval severní (Procyon lotor) je šelma z čeledi medvídkovitých. Lidově se mu také říká medvídek mýval, ale malého medvěda vůbec nepřipomíná. Je zhruba stejně velký jako liška, váží kolem 5 až 10 kg. Vyskytuje se v blízkosti vodních toků a jezer, v různých typech mokřadů, podél řek.

Mývalové jsou označování za potravní oportunisty, to znamená, že sežerou, na co přijdou. Loví drobné savce, ptáky, žáby, ryby, hmyz, korýše a měkkýše. Kupodivu ale převládá rostlinná složka jídelníčku: ovoce, bobule, kaštany, ořechy, semena, kukuřice. Mají výborné pohybové schopnosti: šplhají a plavou a jsou schopni urazit velké vzdálenosti, aby nalezli nový životní prostor. Potravu hledají převážně v noci, ve dne spí.

Mýval jako invazní druh

Mýval severní má původ v Severní a Střední Americe od jihu Kanady až po Panamu. Člověkem však byl zavlečen i do jiných částí světa, například do Evropy, Japonska nebo na Kavkaz, kde se stal invazním druhem. V roce 1934 byli v Německu u města Kassel úspěšně vysazeni první mývalové severní s cílem „obohatit“ domácí faunu. Zde vznikla největší evropská populace a odtud se poté mývalové rozšířili do ostatních částí Německa a do sousedních zemí.

K rozšíření přispěly také kožešinové farmy, které v první polovině 20. století vznikaly po celém Německu. Během války bylo mnoho farem zničeno a zvířata z nich utekla a dala tak vzniknout dalším populacím ve volné přírodě.

Dnes je mýval severní rozšířen ve většině zemí západní a střední Evropy a jen v Německu je jejich počet odhadován až na milion jedinců. U nás byl první výskyt mývala severního zaregistrován již ve třicátých letech minulého století, kdy uniklo několik jedinců z chovu. Mýval se zatím vyskytuje především v západních Čechách a v nivách podél řeky Moravy.

Mýval severní představuje významné nebezpečí pro původní druhy v České republice, především pro ptáky hnízdící na zemi i na stromech, protože vybírá hnízda v budkách a v dutinách stromů. Je také hrozbou pro obojživelníky a plazy, například v Poohří ohrožuje populaci kriticky ohrožené užovky stromové.

Dále konkuruje původním druhům šelem, například, kuně lesní, jezevci lesnímu a kočce divoké. V posledních letech se dostává do blízkosti lidských sídel, leze po okapech a zabydluje se v komínech a střešních prostorách a může tak páchat škody na majetku.

Nástroje eliminace mývala severního

Milníkem v evropském pojetí ochrany přírody a krajiny v oblasti invazí se stalo Nařízení EU č. 1143/2014. Nařízení se vztahuje na druhy v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (tzv. unijní seznam), na kterém je nyní 88 druhů včetně mývala.

Jednou z forem eliminace mývala je odstřel. Dlouhou dobu mohla usmrcovat mývala jen myslivecká stráž. Od ledna 2022 nově mohou všichni myslivci lovit nepůvodní druhy živočichů, ke kterým kromě mývala severního patří také norek americký, nutrie říční nebo ondatra pižmová. Nová vyhláška značně zvyšuje počet potenciálních lovců, protože v České republice je přibližně 90 tisíc myslivců.

Kromě odstřelu by se dalo využít pastí, které jsou poměrně rozšířené například v USA. Tam je sice mýval původním druhem, ale v lidských sídlech dělá velké problémy. Poučit se můžeme i z Německa, kde se snaží už půl století eliminovat mývala lovem.

Jak minimalizovat škody

Je tedy v našich silách zastavit další šíření mývala severního? Ano, omezení je možné, i když jeho úplné vyhubení je nereálné. Ale můžeme minimalizovat škody, které páchá.

Jak poznáte, že ve vašem domě škodí mýval? Pátrejte po rozbitých nebo okousaných okapových lištách, odtržených střešních krytinách, rozbitých větracích otvorech a dalších škodách v půdních prostorech.

Jedním z hlavních důvodů, proč se mývalové stěhují k člověku, je potrava. Zdroje potravy v okolí mohou mít podobu odpadků, krmiva pro ptáky a krmiva pro domácí zvířata. Venkovní odpadkové koše a popelnice musí být opatřeny závažím na víku či uzamykatelné. Okamžitě je třeba přestat s přikrmováním ptáků, protože tím přikrmujete i mývala.

Dobré je naistalovat fotopast, a když se přesvědčíte, že jde skutečně o mývala, použít některou s legálních pastí, například skopec. Pokud se vám ho podaří chytit, obraťte se na nejbližší myslivecké sdružení a požádejte o jeho usmrcení. Rozhodně se nesnažte toto jistě roztomilé zvířátko chovat, nebo dopadnete jako stréc Metud.