Obce a spolky se spojily proti úložišti vyhořelého jaderného paliva

Vratislav Dostál

Přes dvacet obcí a spolků založilo Platformu proti hlubinnému úložišti jako své dobrovolné neziskové společenství. Chtějí prosadit, aby obce a veřejnost měly dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.

Obce a spolky dotčené přípravou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoce radioaktivních odpadů a zároveň nespokojené s postupem zodpovědných státních institucí založily Platformu proti hlubinnému úložišti jako své dobrovolné neziskové společenství.

Cílem platformy je prosadit takový způsob hledání řešení problému, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.

Členské shromáždění, které se uskutečnilo v úterý v Božejovicích, si zvolilo své mluvčí, kteří se vždy po šesti měsících prostřídají. Prvním se stal Petr Klásek (starosta obce Chanovice), vystřídá jej Jiří Popelka (místostarosta města Jistebnice), třetím bude Petr Nohava (místostarosta obce Pluhův Žďár), čtvrtým by měl být Martin Schenk (spolek Nechceme úložiště Kraví Hora) Aktuálně má platforma 25 členů (viz příloha) a další budou přistupovat.

Členové Platformy proti hlubinnému úložišti chtějí prosazovat debatu o problému vyhořelého jaderného paliva a různých způsobech řešení. „Nelze se spokojit se situací, že doposud nebyly poctivě porovnány a zváženy přínosy a rizika různých možností, jak naložit s vyhořelým palivem, a jako jediné je připravováno právě konečné hlubinné úložiště,“ píšou v tiskovém prohlášení.

Upřednostňované rozhodnutí z konce minulého století o trvalém uložení odpadů na území České republiky bez možnosti budoucího vyjmutí podle Platformy nemusí být nutně nejbezpečnější variantou. „Mělo by být zhodnoceno, jaké řešení bude mít co nejmenší dopady na život lidí a životní prostředí,“ tvrdí její zástupci.

Platforma chce také prosadit zastavení probíhajících průzkumných prací a přehodnocení dnešního harmonogramu pro vyhledávání úložiště. „Průzkumná území na sedmi lokalitách byla stanovena nejen v rozporu s názorem obcí a jejich občanů, ale také na základě rychle se měnících představ odpovědných institucí, kde všude má být úložiště hledáno,“ tvrdí.

Na vině je podle zástupců spolků zastaralý, uspěchaný časový plán, který nedává záruky, že jeho cílem je vybrat nejlepší dlouhodobě bezpečnou lokalitu pro vysoce radioaktivní odpad, pokud se nenalezne jiné řešení. „Předem musí být zcela jasné požadavky na takovou lokalitu a odsouhlasen koncepční postup, jak ji nalézt a ověřit,“ píšou v tiskovém prohlášení.

Požadují proto průhledný a otevřený proces hledání řešení: „Všechny relevantní dokumenty musí být veřejně dostupné a podrobené odborné oponentuře i veřejné diskusi. Postupy, jakými má být nalezeno dlouhodobě bezpečné a veřejností akceptovatelné řešení, nemohou být předmětem skrývání.“

V neposlední řadě se chtějí zasadit o to, aby byly přijaty zákony, které zajistí, aby obce i veřejnost mohly účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Stavba a provoz zařízení, kde spočinou vysoce radioaktivní odpady, totiž výrazně a prakticky natrvalo zasáhnou do života obyvatel žijících ve vybraném regionu.