Bolívie otevírá „protiimperialistickou“ vojenskou akademii

Zkopírovat odkaz Vytisknout

„Spojené státy vybudovaly svou Školu Amerik, aby indoktrinovala ozbrojené síly proimperialisticky (...) My budeme na naší škole učit s cílem od imperiální oprese osvobozovat.“ Těmito slovy zahájil ve středu bolivijský prezident Evo Morales novou etapu fungování vojenské akademie ve východobolivijském Santa Cruz. Škola teď nese oficiální název Protiimperialistická škola komand Juana Josého Torrese.

Akademie má sloužit k výuce uvědomělých důstojníků v ozbrojených silách Bolívie, Venezuely, Nikaragui a dalších zemích s důsledně levicovými režimy. Navazuje na činnost vojenské akademie společenství ALBA, jež byla v Santa Cruz otevřena v roce 2011, nicméně kvůli ochabující spolupráci mezi kontinentálním křídlem ALBA a karibskými členy neplnila očekávání.

Jméno Juana Josého Torrese — bolivijského socialistického prezidenta z let 1970-1971 — nese akademie i proto, že sídlí v opravených budovách staré základny mezinárodních mírových sil — jednotek, které nechal právě Torres vykázat ze země po obviněních, že se podílely na sterilizacích bolivijských indiánek.

Podle bolivijské vlády se počítá, že bude na škole studovat současně dvě stě kadetů. Vedle strategicko-taktických dovedností mají absolvovat i hodiny historie a geopolitického rozhledu.

„Chceme zde rozvíjet protikoloniální a protikapitalistické myšlení, jež sváže ozbrojené síly se sociálními hnutími,“ uvedl levicový prezident Morales dále při ceremoniálu.

Debata o významu

Pozorovatelé se v pohledu na instituci, která vyvolává vzpomínky na dobu studené války, dělí do tří skupin. První s pochopením připomíná minulost zmíněné Školy Amerik v USA, na níž američtí experti vzdělávali důstojníky klientských režimů v protipovstaleckém boji.

School of the Americas dnes funguje v jiném režimu pod názvem Institut pro bezpečnostní spolupráci na západní polokouli (WHINSEC). V Latinské Americe se ale nezapomnělo, že institucí prošly ty nejtemnější postavy dění minulého století na kontinentu jako hlava argentinské junty z dob války o Falklandy Leopoldo Galtieri či dřívější diktátor v téže zemi Jorge Rafael Videla, panamský diktátor Manuel Noriega, zakladatelé mexického drogového kartelu Los Zetas nebo velitel Pinochetovy tajné služby v Chile Manuel Contreras.

Druhá skupina pozorovatelů vidí ve zřízení protiimperialistické akademie naopak především nebezpečný jev, neboť předpokládá, že krom důstojníků pravidelných armád budou na akademii školeni také velitelé různých guerill, kterých v Latinské Americe bojuje — navzdory nedávnému příměří v Kolumbii — stále několik desítek.

Další obavy vzbuzuje také nejasné angažmá Íránu. Islámská republika se totiž s Bolívií v posledních letech velice sblížila a její zástupce Ahmad Vahídí — bývalý ministr obrany a velitel revolučních gard — se účastnil i středečního ceremoniálu.

Konečně třetí skupina pozorovatelů význam akademie bagatelizuje. Její ideopolitický profil pak vnímá spíše jako formalitu podobnou například zdůrazňování transatlantické spolupráce při otevírání podobných škol v Evropě.

Znalci vývoje v Jižní Americe se shodují, že Spojené státy už řadu let nezasahují do vnitropolitické situace v jednotlivých zemích kontinentu tak násilně jako dříve, spíše podporují spřízněné politické síly přes různé nadace, smlouvy o volném obchodu a bezpečnostní spolupráci. Důsledně levicové režimy obviňují USA navíc z podněcování parlamentních či justičních „převratů“ typu impeachmentu brazilské prezidentky Rousseffové, mezi znalci však sdílí tuto kritiku pouze menšina.