Švédská vládnoucí koalice sociálních demokratů a zelených schválila po dlouhé diskuzi kontroverzní prodej hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici českému Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH), který patří Danielovi Křetínskému a Patrikovi Tkáčovi. Stalo se tak v závěru minulého týdne. EPH uskutečňuje transakci za finanční pomoci Kellnerova PPF Investment. Po jejím ukončení jí připadnou doly a elektrárny v Braniborsku a Sasku patřící dosud švédské státní firmě Vattenfal.

EPH se díky nákupu stane jednou z největších hnědouhelných firem v Evropě.

Podle švédského ministra pro podnikání a inovace Mikaela Damberga je dohoda pro Švédsko výhodnější, než kdyby Vattenfal pokračoval v provozu dolů a elektráren nadále. „Dohoda má strategický význam pro společnost a z finančního hlediska je zdaleka nejlepší variantou,“ řekl Damberg podle agentury AP.

Ekologové po celé Evropě ale prodej kritizují. V reakci na rozhodnutí zmiňují nejčastěji pokrytectví švédské vlády, v jejímž programovém prohlášení je kladen zvláštní důraz na snižování emisí skleníkových plynů — na záměr, jemuž by odpovídal spíše útlum těžby, ne prodej někomu, kdo ji chce potenciálně rozšiřovat. Podle Andrey Söderblom-Tayové ze švédských Přátel Země se švédská vláda zachovala skutečně licoměrně.

„Měli jsme skvělou šanci přispět ke globální snaze o snižování emisí a udržení oteplení planety pod 1,5 stupni Celsia oproti předindustriální době. Vláda však před záchranou planety dala přednost ekonomickému zisku,“ uvedla v tiskovém prohlášení Söderblom-Tayová.

Tučné sousto a velké protesty

Firma EPH kvituje rozhodnutí švédské vlády s povděkem. „Velice si vážíme rozhodnutí švédské vlády, která schválila prodej hnědouhelných aktiv Vattenfallu v Sasku a Braniborsku,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj dle ČTK.