Svět trápí v čím dál větší míře nový druh civilizačního problému: růst počtu podvyživených lidí doprovázený nárůstem výskytu obezity. Upozorňuje na to letošní Global Nutrition Report vzniklá v rámci struktur Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněná v pondělí.

Podle autorů zprávy sužuje jak podvýživa, tak obezita ve „velice vážném rozsahu“ populace celkem 44 procent ze 129 sledovaných zemí. „Stovky milionů lidí vykazují dnes podvýživu a nadváhu zároveň,“ píše se ve zprávě doslova.

Nějakou formou podvýživy trpí dnes přibližně jeden člověk ze tří. V minulosti byl daný jev spojován především s chudými zeměmi, v nichž neměla výrazná část obyvatelstva možnost pestré stravy, a tudíž trpěla nedostatkem bílkovin nebo některých důležitých vitamínů a minerálů.

Popsanou „novou podvýživu“ přitom způsobují stravovací návyky lidí žijících naopak v relativním přebytku, v jejichž jídle dominují tučné, slané a sladké pokrmy — sice kaloricky bohaté, ale nutričně velmi chudé.

„Termín podvýživa označuje doslova špatnou vyživenost — neadekvátní příjem některé nezbytné výživové složky (...) V praxi se to pak může projevovat přílišnou hubeností, zabrzděným růstem, anebo i nadváhou či vysokým krevním cukrem, jež vede k diabetu,“ uvedla pro BBC Corinna Hawkesová, akademička, která se podílí na výzkumu daného jevu.

Tlustí a hladoví

Pozorovatelé připomínají, že zatímco s tradičně chápanou podvýživou zvláště dětské populace se daří stále většímu počtu států účinně bojovat, zvládání problému obezity a s ní souvisejících problémů — například infarktů — provází spíše neúspěchy.

Podle citované Global Nutrition Report roste dokonce počet obézních dětí do věku pěti let tak rychle, že brzy dorovná počet hladovějících podobného stáří.