Volby v Srbsku vyhráli prounijní národovci, v parlamentu bude ale i Šešelj

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Nedělní parlamentní volby v Srbsku vyhrála Srbská pokroková strana (SNS) premiéra Aleksandara Vučiče. Stalo se tak s podporou 48,2 procenta — s podobným výsledkem jako při minulých volbách před dvěma lety. Pro takzvané pokrokovce jde o třetí vítězství příslušného typu v řadě.

Uskupení, které se transformovalo ještě pod vedením současného srbského prezidenta Tomislava Nikoliče v roce 2008 z fundamentalisticky národovecké Srbské radikální strany v pragmaticky nacionalistický subjekt, se snaží dovést zemi do EU. Zároveň ale usiluje o dobré vztahy s Ruskem a využívá starých sentimentů i vlivových struktur, které přežily pád režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000.

„Dnešní volební výsledek je silnou vzpruhou pro naši demokracii, diplomatické úsilí a snahu o integraci do Evropské unie (...) Znamená ale i mimořádnou odpovědnost. Vím, kam musíme směřovat, ale ta cesta nebude rozhodně posypána okvětními plátky růží,“ řekl v reakci na výsledky v neděli premiér Vučič.

Pozorovatelé připomínají, že volby inicioval právě sám Vučič, a to v polovině funkčního období svojí současné vlády. Podle oficiálního zdůvodnění si řekl voličům o nový mandát, protože „země potřebuje ještě čtyři roky stability, aby byla připravena na vstup do EU“. Znalci se ale spíše domnívají, že Vučič chtěl zúročit aktuální oblibu svojí strany a nechat občany hlasovat ještě před tím, než začnou pociťovat dopady privatizací, škrtů a dalších opatření, jež si na Srbsku vymínil Mezinárodní měnový fond jako podmínku poledního úvěru.

Výsledky dalších stran

Spolu s SNS se do nového parlamentu dostala také její koaličně-partnerská Srbská socialistická strana vedená Ivicou Dačičem, premiérem z let 2012-2014 a nyní ministrem zahraničí. Také socialisté získali podobnou podporu jako při minulých volbách — více než 11 procent hlasů.

Pozorovatelé nyní debatují, zda obě strany povládnou v koalici jako doposud, nebo zda Vučič sestaví jednobarevný kabinet. SNS bude i v nové Národní skupštině držet nadpoloviční počet mandátů — nejspíše 131 z 250. Spolu s devětadvaceti poslanci socialistů by ale měla ještě silnější většinu.

Třetí největší počet hlasů pak získala v nedělních volbách původní nereformovaná Srbská radikální strana s fundamentalisticky velkosrbským programem počítajícím se znovuzískáním Kosova a jednostrannou orientací na Rusko. V čele dvaadvaceti jejích poslanců za osm procent hlasů bude nyní už i fakticky stát Vojislav Šešelj — národovecký extrémista z dob jugoslávské války, stálý předseda a otec zakladatel strany, jenž ovšem strávil posledních jedenáct let u Mezinárodního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii a který se vrátil z Haagu do Srbska na konci letošní března jako formálně nevinný.

↗

Vojislav Šešelj na koláži ze tří svých nejznámějších fotografií. Repro NA, Twitter

Pětiprocentní hranici pro vstup do srbského parlamentu se jinak podařilo překonat těsně ještě čtyřem dalším volebním subjektům — třem prozápadním uskupením, konkrétně tradiční Demokratické straně, liberálnímu protikorupčnímu hnutí Už toho bylo dost a trojkoalici sociálně demokratických stran, a navíc také konzervativně extremistickému subjektu DSS-Dveri. Tato uskupení budou mít každé šestnáct, respektive třináct poslanců.

Výzvy pro vládu a úspěchy iniciativ

Nová vláda i celá politická reprezentace Srbska se bude dle agenturních zpravodajů potýkat především s hospodářskými a sociálními obtížemi. Průměrný příjem je v zemi stále 351 eur, což je i v regionu málo. Po několika letech navíc začala znovu růst nezaměstnanost, která je nyní na pětadvaceti procentech.

Kromě toho čekají Srbsko už zmíněné privatizace a škrty, k nimž se zavázala dosavadní Vučičova vláda Mezinárodnímu měnovému fondu, a další jednání o integraci do EU či uzavření zřejmě už konečné dohody s vládou Kosova. V neděli se ostatně volilo i v srbských enklávách právě na Kosovu. Účast tam dosáhla čtyřiačtyřicet procent, zatímco v celých volbách byla přibližně pětapadesát procent.

Opoziční strany prozápadní orientace si v souvislosti s volbami stěžovaly na nerovnou soutěž a porušování pravidel, podle pozorovatelů OBSE ale vše proběhlo relativně standardně. Pouze v médiích byla věnována výrazně větší pozornost vládní straně.

Znalci pak ještě upozorňují na úspěchy několika nových občanských těles, kterým se podařilo prorazit v souběžných místních volbách v řadě měst. Zároveň ovšem dodávají, že jde spíše o lokální počiny, které celostátní politiku zatím příliš neovlivní.