Naprosto dokonale vyšel dle většiny komentátorů politický kalkul Srbské pokrokové straně (SNS) — uskupení nacionalistických pragmatiků, jež bylo od roku 2012 nejsilnějším členem vlády i parlamentu a jehož zakladatel Tomislav Nikolić je nyní srbským prezidentem. Tzv. pokrokovcům vzrostla v minulém roce obliba. Strany opozice naopak procházely krizí. Současný předseda SNS Aleksandar Vučić se proto dohodl s prezidentem a premiérem Ivicou Dačičem a s poukazem na potřebu mandátu k reformám inicioval předčasné volby. Ty pak proběhly v neděli 16. března a blok vedený SNS v nich získal 48,34 procenta hlasů.

V novém srbském parlamentu — 250členné Národní skupštině — tak bude mít SNS s přidruženci 158 poslanců. To je o 85 více než po minulých volbách a pohodlná jednobarevná většina.

„Díky za ohromnou podporu, za onu sílu, jíž jste nám umožnili dosáhnout nejlepšího výsledku za posledních 25 let,“ prohlásil Vučić v závěru volební noci před shromážděnými stoupenci v Bělehradě.

Zástupci opozičních stran a k SNS kritičtí komentátoři se nyní obávají, že se Aleksandar Vučić stane všemocným premiérem a na jiné než vlastní názory přestane brát ohled. Jiní autoři ale upozňují, že není vůbec jisté, zda bude SNS vládnout nakonec sama. Také povolební vyjádření Vučiče prý zatím usurpaci moci nenasvědčují.

„Chceme mluvit se všemi relevantními stranami a vyslechnout jejich návrhy. (...) Srbsko bude pokračovat po evropské cestě a spolupracovat se všemi přáteli na světě; s Rusy, Američany, Číňany a se všemi ostatními,“ cituje lídra vítězné strany server Balkan Insight.

Výsledky dalších

SNS byla doposud součástí vládní koalice vedené reformovanou Socialistickou stranou Srbska (SPS), kterou založil ještě Slobodan Milošević. Blok kolem SPS přitom skončil v nedělních volbách druhý se ziskem 13,51 procenta hlasů, resp. 44 mandátů, takže si oproti posledním volbám ani nepolepšil, ani nepohoršil.

Mnoho pozorovatelů dnes předpovídá, že SNS nabídne právě SPS další spoluvládnutí. Předseda SNS Vučić by v takovém případě nejspíše nahradil současného předsedu SPS Ivicu Dačiče v premiérské funkci.

SNS může nicméně vládnout i s dosud opozičními uskupeními: Demokratickou stranou (DS) vedenou Draganem Džilasem, jež získala 19 poslanců, či blokem okolo Nové demokratické strany — Zelených v čele s Borisem Tadičem a 18 poslanci. Jak DS, tak Nové DS vyjádřilo podporu sice jen okolo šesti procent voličů, zákony prosazené koalicí s účastí dříve opozičních uskupení však mívají podstatně delší životnost.

Rozkol uvnitř DS, jež vedl ostatně i k vzniku Nové DS pouhé tři týdny před volbami, opozici značně oslabil. Prohra je navíc o to horší, že další tři dosud opoziční uskupení nezvládla překročit 5procentní hranici a z parlamentu úplně vypadla.

Alespoň na několik let tak v srbské nejvyšší politice končí Demokratická strana Srbska posledního jugoslávského prezidenta a dlouholetého srbského premiéra Vojislava Koštunici, jež jako jediná odmítala ještě v letošní kampani vstup země do EU bez Kosova, liberální blok kolem Liberálně demokratické strany Čedomira Jovanoviče i další pravicové uskupení Spojené regiony Srbska.

Poslance bloků SNS, SPS, DS a Nové DS doplní v nové Skupštině už jen šest zástupců vojvodinských Maďarů, tři reprezentanti bosňácké menšiny a dva zástupci albánské národnosti.

Kampaň a prognózy

Analytikové přiznávají, že vítězná SNS urazila dlouhou a složitou cestu. Z kdysi neústupné až krajně nacionalistické strany, odtržené od fašizujících národovců Vojislava Šešelje, se přetvořila v pragmatické uskupení, které přispělo ke sblížení Srbska s EU — v lednu 2014 byly zahájeny přístupové rozhovory — i k normalizaci vztahů s Kosovem.

Současný předseda SNS Aleksandar Vučić si získal už v Dačičově vládě ohromný vliv a celospolečenské renomé. To, že jako ministr informací nechal v roce 1998 zakázat vysílání zahraničních stanic, mu voliči odpustili — ostatně se za to sám již nesčetněkrát omluvil. Poslední úspěchy kabinetu v boji s organizovaným zločinem jsou naopak stále živé.

Dle znalců tentokrát vůbec víc lidí hlasovalo na základě sympatie k určité osobnosti než k určitému programu. Kromě Vučičovy SNS z toho těžila zejména Nová DS, která získávala podporu díky Borisi Tadičovi.

Vlastní předvolební kampaň jinak moc zajímavých střetů nenabídla. Všechny strany slibovaly potřebné reformy, dobré vztahy s EU i s Ruskem a boj s korupcí, za níž podle nich může především politika konkurentů. Neinvenčnost kampaně se pak promítla i do volební účasti. K urnám se dostavilo jen o málo více než 50 procent oprávněných voličů.

Věcně slíbili pokrokovci začít své nové vládnutí jednadvaceti zákony a novelami, kterými chtějí do konce července upravit pracovní právo, otázku bankrotů a privatizací. Pozorovatelé teď ale spíše debatují, zda nová vláda požádá o podpůrnou půjčku Mezinárodní měnový fond, jehož doporučení by pak slíbené reformy typicky pozměnila.

Další informace:

Balkanist.net Elections 2014: Live Blogs and Updates

RFE/RL Serbian Progressives Pledge Reforms After Election Win

BBC News Ruling Progressive Party 'wins majority in Serbia poll'

TOL.org Henchman Turned Reformer Takes Helm in Serbia

BalkanInsight.com Serbia's Progressives Cruise to Crushing Victory

BalkanInsight.com International Observers Hail ‘Truly Democratic’ Serbia Polls

BalkanInsight.com Serbia Democrats Planning 'Ukrainian' Scenario, Vucic

BalkanInsight.com Serbian TV Election Coverage 'Favours Progressives'