Volby v Srbsku vyhráli pokrokovci, vláda demokratů však zřejmě přetrvá

Skupině stran kolem nacionalisty Nikoliče se podařilo porazit koalici demokrata Tadiče. Vzhledem k posílení tradičního partnera demokratů na levici je však pravděpodobné, že se dosavadní garnitura udrží.

Patrik Eichler

09.05.2012 12:40


Spoluautor: Petr Jedlička

A1

Dačičovi socialisté skončili až třetí, ve srovnání s minulými volbami však posílili nejvíce. Ivica Dačić se nyní může stát i premiérem. Foto archiv SSS

Souboj koalic o vítězství a zápas menších stran o další místa připomínaly letošní srbské volby, které vyvrcholily hlasováním v neděli 6. května. Největší podporu získala nakonec nacionalistická Srbská pokroková strana vedoucí koalici Pohněme Srbskem – Tomislav Nikolić. Do spolku s takzvanými pokrokovci vstoupilo dalších jedenáct malých stran a organizací. Celý blok obdržel 918 537 hlasů (tj. 24,01procentní podporu) a ve 250členné Skupštině obsadí 73 křesel.

Druhá koalice Volba za lepší život – Boris Tadić tvořená doposud vládnoucí Demokratickou stranou a pěti dalšími uskupeními získala přibližně o 60 tisíc hlasů méně. S 22,07procentní podporou má nárok na 67 poslaneckých mandátů.

Podle znaleckých komentářů je ale pravděpodobné, že vládu sestaví opět Tadičovi demokraté. Třetí největší podporu (konkrétně 556 348 hlasů, 14,54 procenta, 44 mandátů) totiž obdržela tříčlenná koalice vedená Socialistickou stranou Srbska dosavadního místopředsedy vlády a ministra vnitra Ivici Dačiče. Socialisté získali oproti minulým volbám dvojnásobný počet hlasů a mají největší koaliční potenciál. Přednostně jednat se přitom chystají právě s Tadičovými demokraty.

Cenzus pro vstup do Skupštiny je v Srbsku pět procent, pro kandidátky národnostních menšin pak 0,4 procenta. Menšinová uskupení se do parlamentu dostala celkem čtyři. Nejúspěšnější byl Svaz vojvodinských Maďarů (67 783 hlasů, 1,77 procenta, 5 mandátů).

Z řádných stran skončily na dalších místech nacionalistická Demokratická strana Srbska (267 804 hlasů, 7 procent, 21 mandátů) bývalého premiéra Vojislava Koštunici, proevropská občansko-liberální Liberálně demokratická strana (249 856 hlasů, 6,53 procenta, 20 mandátů) Čedomira Jovanoviče a Strana Sjednocené regiony Srbska (210 813 hlasů, 5,51 procenta, 16 mandátů) bývalého ministra financí a guvernéra Národní banky Srbska Mladana Dinkiče.

Pozorovatelé míní, že právě Liberálně demokratická strana a Sjednocené regiony Srbska teď budou soupeřit o místo třetího v budoucí vládní koalici, kterou utvoří Demokratická strana Borise Tadiče a Socialistická strana Srbska Ivici Dačiče. Možné jsou ale i jiné sestavy. Vliv na ně jistě bude mít i konečný výsledek dalších voleb, jejichž první kolo proběhlo v neděli společně s parlamentními – voleb srbského prezidenta.

Jde i o prezidenta
Řádné prezidentské volby se měly původně konat až na konci roku, dosavadní prezident Boris Tadić ale na funkci předčasně rezignoval. Podle většiny komentářů tak učinil proto, aby umožnil konání prezidentských voleb společně s parlamentními, a zlepšil tak vyhlídky svojí Demokratické strany. Bylo totiž zjevné, že Srbská pokroková strana Tomislava Nikoliče je dlouhodobě silnější.

Ve vlastním prvním kole prezidentské volby Tadić skutečně těsně zvítězil, když získal 25,33 procenta odevzdaných hlasů. Do rozhodujícího druhého s ním postupuje opět nacionalistický předák Nikolić, jehož v neděli podpořilo 24,99 procenta hlasujících.

Druhé kolo prezidentských voleb je plánováno na 20. května. Dle znalců lze nyní očekávat nejpravděpodobnější, že socialista Dačić nabídne Tadičovi podporu výměnou za post předsedy nové vlády. Kdyby tak všechno dopadlo podle nejrozšířenější prognózy, vládla by Srbsku napříště koalice demokratů, socialistů a liberálů, přičemž prezidentem by zůstal Boris Tadić.

Konec Šešeljovců
Jednou z vedlejších zajímavostí parlamentních voleb se stal debakl původních národovců ze Srbské radikální strany, jíž stále titulárně vede Vojislav Šešelj, nyní souzený v Haagu. Radikálové dosáhli výsledku 4,61 procenta hlasů. Kdysi nejsilnější srbská strana tak parlament opouští.

Vedle extrémistické pověsti poškodil radikály zejména odchod jejího letitého předsedy Tomislava Nikoliče na podzim 2008. Ten stranu opustil společně s několika poslanci pro neshody s Šešeljem a založil zmíněnou Srbskou pokrokovou stranu. Ta pak díky své dynamice a realističtějšímu slovníku přebrala hlasy nejen radikálům, ale i Demokratické straně Srbska expremiéra Koštunici.

Druhou zajímavostí tentokrát prezidentských voleb se stala kandidatura Muamera Zukorliče hlavy Islámského společenství Srbska, která byla doprovázena debatou o roli islámu ve společnosti. Zukorlić si vytyčil za cíl zvítězit ve volbách v Sandžaku, regionu osídleným slovanskými muslimy, Bosňáky. To se mu podle místních médií ziskem 32 425 hlasů jen v tomto regionu povedlo. V celém Srbsku pak získal 58 810 hlasů, což odpovídá 1,41 procenta odevzdaných lístků.

Nedělní parlamentní volby se v Srbsku konaly po osmé od zavedení vícestranického systému v roce 1990. Prezidentské volby proběhly po desáté. V případě Skupštiny šlo zároveň o první volby v řádném termínu, které proběhly od pádu autoritářské vlády Slobodana Miloševiče v říjnu 2000.


Další informace:
BBC News Serbs vote in closely fought national and local elections
EurActiv.com Former ultranationalists lead in Serbia election
OBSE Serbia’s elections open and highly competitive, additional transparency needed
EuropeanVoice.com Nationalists make gains in Serbia


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.