Český novinář je povinen vědět, že bělehradský Kurir je senzacechtivý bulvární deník. Pokud to neví, je povinen si to zjistit, pokud od něj přebírá zprávu. Kurir v pátek na internetu publikoval fotografii českého ministra zahraničí Schwarzenberga. Ministr na ni pospává na pódiu Bělehradského bezpečnostního fóra. Že ministr spal v Bělehradě, je také zhruba vše, co jsme se během pátku a soboty o situaci dověděli z internetových i tištěných verzí českých médií.

Nevíme, co je to Bělehradské bezpečnostní fórum. Nevíme, proč tam ministr jel. Nevíme, kdo další na konferenci vystupoval. Nevíme, že bulvární Kurir byl jediným srbským médiem, který ministrovo faux pas považoval za důležité zmínit. A nevíme, že ani Kuriru, na rozdíl třeba od českého Práva, nestálo za to, aby dal ministra na titulní stranu svého sobotního vydání.

Seriózní bělehradská média — deníky Politika a Danas nebo státní televize — o konferenci informovala také. Hlavní pozornost si ale získal ruský velvyslanec v Bělehradě Aleksandar Konuzin. Podle Politiky nezvykle ostře kritizoval srbské účastníky konference za to, že ve vztahu ke Kosovu dostatečně nebrání zájmy své země:

„‚Copak v tomto sále nejsou Srbové,‘ vykřikl Konuzin několikrát, když emotivně a povýšeným tónem vystupoval na panelu věnovaném proměnám globální bezpečnosti. (…) Ruský velvyslanec po patnáctiminutové velmi hlasité promluvě rozzlobeně opustil sál v Domě Srbské armády, ve kterém se koná Bezpečnostní fórum, kterého se účastní ministři zahraničních věcí více evropských zemí, odborníci na zahraniční politiku a bezpečnost a novináři.“

Na Konuzinova slova reagoval prohlášením předseda Liberálně demokratické strany Čedomir Jovanović. „Srbsko,“ zdůraznil, „není ničí kolonií a velvyslanec Ruska musí respektovat jeho nezávislost“. Srbskou vládu pak vyzval, aby zabránila dalšímu vměšování velvyslance do srbské politiky, protože „jinak tato praxe nikdy nepřestane“.

Většina zpravodajství srbských médií z Bělehradského bezpečnostního fóra byla věnována právě tomuto střetu. Podle srbské státní televize „český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ocenil důležitost regionální spolupráce, protože sousední země se potýkají se stejnými obtížemi, a zdůraznil, že musejí být respektovány zájmy druhých“. Jeho věta rozsahem odpovídala necelý čtyřem procentům celé zprávy. Zařazena byla na konec textu až za citace diplomatů z Maďarska, Bulharska a Slovenska.

Ani tuto jedinou větu jsme si ale nemohli přečíst v českých médiích. Podle nich ministr usíná běžně (ve Sněmovně, v televizi i na konferencích), a když se tomu někdo diví, je to jeho problém. My totiž chceme mít z knížepána legraci.

Shazovačnost a neschopnost kritického čtení jako standard práce českých médií ale legrační není. Snad všechny české noviny převzaly z ČTK zprávu, že ministr způsobil v Srbsku skandál, protože usnul na bezpečnostní konferenci. Při pohledu do srbských médií ale zjistíme, že kromě bulvárního Kuriru neměl nikdo potřebu o spícím ministrovi psát. Konference měla jiné vlastní téma i jiný vlastní skandál.

Domácí skandál pro Radu ČTK a Syndikát novinářů tedy formuluji takto: Zprávy ze Srbska není možné přebírat z angličtiny, jak je obvyklé, ani ze srbského bulváru, když se to hodí.

Kurir jsou noviny, které publikují fotografie mrtvých lidí po nehodách, na titulní straně tykají veřejně známým lidem, používají vysloveně vulgární slova a hlásí se k používání vlastních paparazzi fotografů. Mělo by být základem novinářské etiky takto sestavované noviny jako zdroj vlastního psaní nepoužívat.