Kosovu povládne opět koalice vedená Demokratickou stranou Kosova (PDK) premiéra Hashima Thaçiho. Tamní obyvatelé o tom rozhodli ve víkendových volbách. PDK, jež vedla všechny kosovské vlády od vyhlášení nezávislosti v roce 2008, získala v bloku s několika straničkami 30,7 procenta hlasů. Jejího tradičního konkurenta — Demokratickou ligu Kosova — podpořilo 25,7 procenta voličů.

Obě uskupení si ve srovnání s posledními volbami v roce 2010 mírně polepšila. Ve 120členném parlamentu obsadí 36, resp. 31 křesel.

Svoje poslance budou mít dále krajně nacionalistická strana Sebeurčení! (16 poslanců, doposud 13), Iniciativa pro Kosovo odštěpená od PDK (6 poslanců) a Aliance pro budoucnost Kosova, jíž vede Ramuš Haradinaj — bývalý Thaçiho spoluvelitel z UÇK (11 poslanců, doposud 13). Deset mandátů je rezervováno pro zástupce srbské menšiny.

S výjimkou Sebeurčení! se všechny uvedené strany hlásí k pravému středu, všechny slibovaly sbližování Kosova s EU a všechny se v kampani zabývaly především ekonomikou. Tato skutečnost byla dle pozorovatelů vůbec největším specifikem letošních voleb — namísto politických, dříve nejvýznamnějších otázek jako problematika uznání či vztah k Srbsku se tento rok před volbami mluvilo především o hospodářství.

Důvody vítězství

Pozorovatelé se shodují, že kosovští voliči se letos rozhodovali z velké části na základě osobností, které tu nebo onu stranu vedou, a pak též na základě „programu“, tedy slibů, jež příslušné strany dávaly.

Sliby zlepšení téměř všeho nešetřil tentokrát právě Thaçi, přičemž ty nejvýznamnější z nich jsou podle znalců úplně mimo realitu.

„Premiér nechal před volbami zvýšit důchody, sociální dávky a platy státních zaměstnanců o 25 procent, přičemž slíbil, že k podobným nárůstům bude docházet i každý další rok. Navíc se zavázal, že pod jeho příští vládou vznikne v Kosovu 200 tisíc nových pracovních míst (...) K možnosti splnit tyto sliby by muselo kosovské hospodářství vykázat alespoň 20procentní růst, tedy růst sedmkrát větší než za minulých Thaçiho vlád,“ cituje AFP Lumira Abdixhikua, ekonomického analytika přímo z Kosova.

Přibližně polovina z 1,8 milionu obyvatel Kosova žije dle oficiálních statistik v chudobě. Nezaměstnanost dosahuje 30 procent, přičemž u lidí do pětadvaceti let jde až o 65 procent. Státní správa je prostoupena nebývalou korupcí.

Podle některých analytiků jsou úplatkářství a klientelismus v Kosovu tak rozšířené, že je na místě mluvit spíše o mafiánském než demokratickém státě. Čelní politikové jsou zároveň nejbohatšími a nejvlivnějšími osobami a strany fungují v řadě ohledů jako klany.

Dle jiných znalců jsou ale problémy Kosova dány především chudobou, nedostatkem investic a příležitostí. Na rozdíl od občanů ostatních balkánských států nemohou občané Kosova ani cestovat do zemí EU bez víz.

A co Srbové?

Letošní volby byly v Kosovu vůbec prvními, ve kterých mohli bez problémů hlasovat i obyvatelé srbských enkláv. Mnoho z nich však svého práva nevyužilo. V celém Kosovu se voleb zúčastnilo asi 43 procent oprávněných voličů (v roce 2010 to bylo 47 procent), v enklávách ovšem hlasoval jenom zlomek.

Na volby dohlíželo přes 27 tisíc pozorovatelů. Dle všech hlášení se obešly jak bez násilných incidentů, tak bez pochybení typických pro minulá léta.

Vztahy mezi Kosovem a vlastním Srbskem jsou dnes upraveny robustní dohodou o normalizaci, kterou podepsali zástupci obou států v dubnu 2013. Vznik a implementace dohody jsou v současnosti vnímány jakou jeden z největších úspěchů zahraniční politiky Evropské unie.

Kosovo jako samostatný stát uznalo doposud 107 ze 193 států OSN, reps. 23 z 28 států EU. V zemi je stále rozmístěno pět tisíc vojáků NATO.

Další informace:

BBC News Kosovo PM claims election victory amid low turnout

Balkan Insight Kosovo Ruling Party Claims Victory in Elections

Balkan Insight Kosovo Holds Nationwide Elections

Deutsche Welle Kosovo votes in snap parliamentary elections

Reuters Kosovo leaders agree early election after vote on army nixed