Už ne s takovou návštěvou jako minulý rok, ale stále pokračují v Evropě i mimo ni demonstrace za větší vstřícnost a otevřenost k uprchlíkům. Upozorňují na to agenturní zdroje s tím, že se prouprchlickým protestům věnuje od loňského podzimu méně pozornosti než protiuprchlickým. Například o proběhlém víkendu se takto demonstrovalo v Londýně, Barceloně, Vídni, Amsterdamu, Lublani, Curychu, Lucernu, Athénách, několika dalších městech v Řecku a také v australské Canbeře.

„Konkrétní důrazy jednotlivých protestů byly různé. Londýnská demonstrace byla zaměřena zejména proti netečnosti vůči osudům uprchlíků a rozšířenému rasismu (...) v Barceloně se lidé vydali průvodem k moři, kde symbolicky vyjádřili úctu těm, kdo riskují život plavbou přes moře ve snaze dostat se do vysněné Evropy (...) ve slovinské Lublani zase žádali účastníci rozebrání plotu z žiletkového drátu na hranici s Chorvatskem a stažení armády,“ hlásil zpravodaj BBC do nedělního vysílání.

Také počet účastníků se lišil protest od protestu — od čtyř až patnácti tisíc v Londýně po lublaňských několik set. Vždy ale akci pořádaly koalice organizací a iniciativ, které se utvořily během uprchlické krize a jež se tématu stále soustavně věnují — ve Slovinsku například Aktivni državljan, v Katalánsku Mare Nostrum a podobně.

Pozor na Piláty

Ke vztahu Evropanů k uprchlíkům se o víkendu opět vyslovil také katolický papež František. Během mše celebrované při příležitosti Květné neděle na náměstí sv. Petra přirovnal — slovy agentur — „odmítání některých evropských států převzít odpovědnost za alespoň část utečenců“ k postoji římských autorit, které se zřekly odpovědnosti za osud Ježíše Krista a místo hledání pravdy a výkonu spravedlnosti zvolily přístup „myji si ruce“.

Také Ježíšovi byla dle Františka „upřena jakákoliv spravedlnost“ a i on pocítil „lhostejnost na vlastní kůži“. Křesťané si na Květnou neděli připomínají Kristův příchod do Jeruzaléma. Den též otevírá předvelikonoční Svatý týden.

Pozorovatelé pak ještě upozorňují na jeden zajímavý detail: katolický papež zahrnuje ve svých projevech pod pojem uprchlík nejen osoby, které prchají před válkou či pronásledováním, ale i ty, kdo utíkají před bídou. V prostředí současné evropské politiky jsou přitom tito označováni za ekonomické migranty.

Dohoda s Tureckem

Většina zpráv o pokračování uprchlické krize je v posledních dnech nicméně vztahována k nové dohodě mezi EU a Tureckem uzavřené v pátek. Uprchlíky a další migrující odradila od snahy připlout do Řecka zatím jen částečně — během víkendu zaregistrovali řečtí pohraničníci 875 nově příchozích. Plně uplatňována by ale úmluva měla být až od 4. dubna.

Na řecké ostrovy dorazili už turečtí úředníci a pohraničníci, kteří zde mají spoluorganizovat dohodnuté vracení těch, kdo překročí hranici nelegálně a nepožádají o azyl, zpět do Turecka. Na slíbené úředníky ze zemí EU Řekové dle vlastních vyjádření ještě čekají.

Také turecká pohraniční stráž je ovšem dle pozorovatelů od pátku aktivnější. Podle vlastních statistik zabránila o víkendu v ilegálním překročení hranice třem tisícům lidí.

Další informace: