Netrpělivě vyhlížená dohoda mezi EU a Tureckem, která má zamezit pašování lidí přes Egejské moře a výrazně snížit počty migrujících přes Balkán, byla na bruselském summitu nakonec skutečně uzavřena. Stalo se tak v pátek 18. března za jednomyslného souhlasu všech států EU. Hlavním bodem úmluvy je dle očekávání zásada, že každý „ne-řádně příchozí“ na řecké ostrovy bude vrácen do Turecka, a to počínaje nedělí 20. březnem.

Oproti původnímu návrhu dohody však bude každému z příchozích nabídnuta napřed možnost požádat v Řecku o azyl. Teprve pokud ji nevyužije, nebo pokud se ukáže, že nemá na azyl nárok, bude vrácen. Signatářské strany ustoupily touto zásadou dle vlastních slov kritikům původního konceptu smlouvy, kteří se obávali narušení práva na individuální posouzení každé azylové žádosti a plošného vracení všech uprchlíků včetně například kurdských disidentů do Turecka.

Druhým z pilířů dohody je pak též předjednaná klauzule, dle které přijmou země EU z Turecka jednoho syrského uprchlíka za každého jednoho Syřana (avšak pouze Syřana!) vraceného z řeckých ostrovů.

V souladu s původní verzí obsahuje dohoda závazek, že mezi Syřany přijímanými z Turecka budou upřednostněni ti, kdo dosud nepřekročili nebo se nepokusili překročit ilegálně unijní hranici. Nově je ale v témž bodě specifikováno, že země EU takto přijmou zatím jen 72 tisíc uprchlíků, a to 18 tisíc v rámci dosud nenaplněných dobrovolných kvót slíbených členy EU loni v červenci (ČR tehdy slíbila přijmout 1500 uprchlíků) a zbylých 54 tisíc bez vazby na předchozí sliby, čistě na základě dobrovolnosti.

Žádné povinné přerozdělování uprchlíků dohoda s Tureckem nezavádí.

Sliby Turecku

Státy EU slibují Turecku za závazek přijímat vracené migrující, za příslib zacházení se všemi dle norem mezinárodního práva a za obecný slib dalšího boje proti pašeráckým gangům a ilegálnímu překračování vlastní hranice celkem čtyři věci:

1. urychlení jednání o bezvízovém styku (resp. „urychlení naplňování tematické cestovní mapy“) tak, aby turečtí občané mohli cestovat bez víz do schengenského prostoru nejpozději od konce června 2016, pokud Turecko splní uložené podmínky a nový režim schválí na návrh Komise Rada a Evropský parlament,
2. začátek vyplácení slíbených tří miliard eur na konkrétní prouprchlické projekty v Turecku od konce března (s tím, že konkrétní projekty budou vybrány příští týden) a dalších tří miliard eur, jakmile budou proinvestovány tři původní, 
3. výhledové prohloubení celní unie,
4. s „s novou energií“ znovuotevření rozhovorů o tureckém členství v EU.

Reakce a kritika

Pozorovateli je v prvních reakcích dohoda hodnocena jako určitý dílčí úspěch, který má potenciál poškodit část pašeráckých sítí a migrační krizi ztlumit, zároveň ale ne jako nějaké komplexní řešení. Navíc jde o ujednání s mnohými ale.

Nejvíce kritiky poutá fakt, že dohoda povyšuje syrské uprchlíky nad jiné a klade další enormní nároky na Řecko, kde dlí už dnes po uzavření balkánské trasy Makedonií a Rakouskem 8. března přibližně 45 tisíc migrujících, kteří chtějí pokračovat dále do Evropy.

Další nejvíce kritizovanou skutečností je, že dohoda nebere jinak než zmíněnou formou v potaz problematickou pověst Turecka v otázce lidských práv. A třetí oblast nejčetnější kritiky se týká obav, že úmluva povede pouze k přesunu hlavní pašerácké trasy z Egejského moře do Středozemního a že namísto Řecka zasáhne uprchlická vlna na jaře Itálii.

S žádným komplexním alternativním řešením ovšem prozatím žádný stát EU oficiálně nepřišel.

Další informace:

EUObserver.com Smuggled migrants to leave Greece from Sunday onward

The Guardian Refugees will be sent back across Aegean in EU-Turkey deal

BBC News Migrant crisis: Turkey and EU reach deal on returns

Amnesty International Say No To A Bad Deal With Turkey

Reuters U.N., rights groups say EU-Turkey migrant deal may be illegal

Oficiální tisková zpráva o obsahu dohody