Zemanových sedmdesát procent popularity

Luděk Jirka

V souvislosti s Milošem Zemanem se hovoří o jeho více než 70% veřejné popularitě. Prvním, kdo začal to číslo veřejně šířit, byl přitom on sám. Odkazuje se na průzkum agentury SANEP, která byla už mnohokrát usvědčena z problematické metodiky.

Miloš Zeman během svého vystoupení v Partii 6. března 2016 zareagoval velice ostře na snahu senátu zmírnit prezidentovo vystupování: „Nepokládáte náhodou za drzost, pokud instituce, která má 30% důvěru, radí prezidentu, který má 70% důvěru?“ Prezident vycházel z průzkumu Střediska analýz a empirických výstupů (Sanep), podle něhož mu respondenti důvěřují na 70,2 procenta.

Po nedělní Partii převzala výsledky průzkumu různá média a možná i v návaznosti na výsledky Sanepu odmítl Tomáš Halík svou kandidaturu na příštího prezidenta. Z jeho vyjádření je totiž patrné znechucení, jak moc populární jsou u obyvatel České republiky Zemanova černobílá stanoviska. Z rozhovoru s Halíkem také vyplývá, že své šance na zvolení považuje za nízké.

Agentura Sanep tak splnila svůj účel: vyprodukovala výsledky, prezident je medializoval a další média si je osvojila.

Veřejnost je přesvědčována o Zemanově obrovské popularitě a intelektuálové se začínají obávat a všichni pomalu vzdávají úvahy nad alternativní kandidaturou. Protizemanovci zkrátka mají pocit, že prohrávají.

Největší problémem oněch 70,2 procenta je především ten, že průzkumy zveřejnila právě agentura Sanep. Ta již dříve položila „slavnou“ otázku: „EU zakázala České republice názvy pomazánkové máslo i tuzemský rum. Je podle vašeho názoru správné, aby EU určovala, kolik která země má vzít uprchlíků?“  Otázka je evidentně položená špatně, rámuje celou instituci Evropské unie jako negativní a škodlivou. Člověk pak hledá odpověď pod vlivem tohoto obrazu.

Podobná otázka si nic nezadá s otázkou: „Miloš Zeman používá ve sdělovacích prostředcích sprosté výrazy. Je podle vašeho názoru správné, aby se na jeho vystoupení dívaly děti?“

Skutečně problémovým je však netransparentnost internetových průzkumů agentury Sanep. Už v roce 2011 vyzvala agentura Simar ředitele Sanepu Oldřicha Zajíce k nezávislé kontrole výzkumů, tedy k vysvětlení postupů při sběru dat. Ředitel agentury Sanep zareagoval velice nevhodně, když jako odpověď zažaloval agenturu Simar kvůli konkurenčnímu boji. Soud nakonec přiřkl pravdu agentuře Simar.

Celý spor obou agentur a kritika Sanepu ze strany médií, politiků i jiných výzkumných společností je samozřejmě složitější, ovšem agentura Simar poukázala na zásadní věc: metodologie Sanepu je netransparentní, protože nedodržuje základní pravidla sběru dat a zpracování.

Po nedělní Partii převzala některá média výsledky průzkumu agentury Sanep, na který odkazoval Miloš Zeman. Foto Archiv redakce

Ve výzkumu Sanepu dominuje internetová forma sbírání dat, kterou Oldřich Zajíc považuje za nedílnou součást práce své agentury, a ospravedlňuje ji vyloučením anomálií z výzkumu, kontrolováním respondentů pomocí monitorování IP adres, osobní korespondencí s respondenty pomocí telefonů i emailů nebo dokonce finančním postihem za uvedení mylných údajů o registrované osobě.

Už dávno se do výzkumu agentury Sanep zapojil server iDnes.cz v roli „fiktivního důchodce“. Nikdo z výzkumné organizace neměl o existenci tohoto důchodce pochybnosti a nikdo jeho totožnost nekontroloval. Ani dnes nejsou respondenti kontrolováni.

Během registrace totiž stačí poskytnout základní údaje a prostřednictvím potvrzujícího emailu je možné se zaregistrovat a začít vyplňovat průzkumy. Je tak možné uvést i fiktivní údaje a vést i několik fiktivních účtů.

Průzkumu popularity Miloše Zemana se účastnilo 220 tisíc registrovaných a 12 376 dotázaných uživatelů. Jinými slovy, výzkumu přes internet (a s největší pravděpodobností bez ověřené totožnosti) se zúčastnilo 220 tisíc jedinců.

Podivné je, že se výzkumu zúčastnilo nadměrné množství respondentů z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje — přičemž tyto kraje jsou označovány jako opěrné body prezidentovy popularity — a nadpoloviční množství respondentů se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. A je třeba mít na paměti, že výzkumy Sanepu jsou stále netransparentní.

Problémem je rovněž vliv výstupů na utváření veřejného mínění. Výzkumy Sanepu se dlouhodobě věnují politice. Už jen při letmém náhledu na hlavní stránku Sanepu a na ankety zadávané uživateli lze snadno zjistit, jaké politické přesvědčení uživatelé zastávají. Namátkou vybírám jeden z výzkumů týkající se senátu, kde hned první otázka zní: „Jste pro zrušení senátu?“

Samotný ředitel Sanepu Oldřich Zajíc se netají svou náklonností k prezidentovi a k jeho politice „tvrdé ruky“, jak je patrné nejen v rozhovoru pro Parlamentní listy, ale i v dalších pochybných internetových platformách. Poněkud zvláštní je i jeho generalizující kritika parlamentních stran. Je patrné, že jako ředitel výzkumné agentury není nestranný.

Agentura Sanep tedy evidentně představuje příliš netransparentní organizaci na to, aby ji média, politici nebo veřejnost tak hojně citovali. Daleko uvěřitelnějším výzkumem ohledně prezidentovy popularity je třeba ten, který provedlo Centrem pro výzkum veřejného mínění:

Výzkumu nepracoval s černobílým scénářem o pozitivním a negativním hodnocení, a tak se můžeme dočíst, že respondenti hodnotí ze 70 procent pozitivně kontakt prezidenta s občany České republiky a znalost jejich problémů, z 68 procent pak hodnotí pozitivně vykonávání funkcí svěřené Ústavou.

S ohledem na další otázky je však patrná rozpolcenost společnosti, respektive vyrovnanost výsledků průzkumu: prezidentovi tak pouze polovina obyvatel schvaluje vystupování v zahraničí, autoritativní jednání či reprezentaci prezidentského úřadu.

Stále to jsou vysoká čísla, ovšem mnohem uvěřitelnější.