V různých bilancích roku 2015 zapadl příběh, který je přitom v řadě ohledů mimořádný. Odborářům z brněnského závodu firmy IG Watteeuw se podařilo stávkou přimět vedení belgické korporace k podpisu nové kolektivní smlouvy, která splňovala většinu jejich požadavků. Stávka, kterou zorganizovali, byla nejdelší v České republice od listopadu 1989.

Vyjednávání o kolektivní smlouvě trvalo déle než rok. Předseda odborů ve firmě Zlatomír Vyhňák i s odstupem potvrzuje, že právě devítidenní stávka nakonec donutila vedení firmy k ústupovému manévru. „Stávka nebyla zbytečná,“ řekl Deníku Referendum v bilančním rozhovoru těsně před vánočními svátky.

„Stávky se musí zúčastnit nadpoloviční většina zaměstnanců, což jsme měli,“ líčí předseda místních odborů. Pro vyhlášení stávky bylo sedmdesát procent zaměstnanců, 210 z 315. „Takže podmínky zákona jsme splnili úplně bez problémů,“ popisuje.

Stávku v brněnské firmě na výrobu převodovek odbory vyhlásily 29. září. Tři týdny před vyhlášením stávkové pohotovosti předáci odborů o svém plánu napsali majiteli firmy, avšak reakce se nedočkali. „Napsali jsme, proč se to děje, a že nejspíš nemá správné informace. On na to reagoval tak, že prý nemá čas,“ vzpomíná Vyhňák.

„A šest dnů předtím, než jsme 29. září stávku v 6:00 zahájili, jsme mu napsali, že začínáme, že nás to mrzí a že bychom si s ním o tom rádi promluvili. Řekl, že nemůže přiletět, prý nejdříve 3. října, tedy až čtyři nebo pět dní po zahájení stávky. Když jsme tento email dostali, nevěděli jsme, zda si z nás dělá legraci,“ líčí.

Myslelo si vedení firmy, že se odboráři zaleknou a do stávky nakonec nepůjdou? Podle Vyhňáka ano. Líčí, že sám čelil enormnímu tlaku. „Nikdy předtím jsem nebral prášky na tlak nebo na spaní, ale tady jsem zhubl sedm kilo a už týden před stávkou jsem nespal, protože s takovým předstihem jsme museli oznámit firmě, že vyhlašujeme stávku,“ říká.

Vyhňák popisuje, že se vedení firmy původně nemělo k jednání a uchýlilo se k úskokům, jimiž se odboráře pokoušelo zlomit. V den vyhlášení stávky přistoupilo k taktickému ústupku, řekli totiž zaměstnancům, že je stávka překážkou v práci ze strany zaměstnavatele, a že lidé nemusí chodit do práce.

„Jejich cílem bylo, aby se stávkující, kteří se měli setkat před fabrikou, nesešli — aby nás zde bylo deset, aby se řeklo, stávka sice je, ale zaměstnavatel ten první den zaplatil. Potom začali rozesílat textové zprávy s tím, že tomu, kdo se vrátí do práce, nic neudělají, dokonce že mu zaplatí i ten další den. Tímto způsobem se snažili lidi zlákat, abychom přestali stávkovat,“ popisuje Vyhňák.

Příčina stávky: neplacená práce o víkendech

Co bylo vlastně prapůvodní příčinou stávky? Nic radikálního, odboráři požadovali konec práce o víkendech, požadovali zrušení takzvaného flexiboxu, který v praxi belgickým zaměstnavatelům umožňoval libovolně nařizovat víkendové směny.

„V druhé polovině roku 2014 a v roce 2015 nastal ve firmě IG Watteeuw příznivý vývoj. Překonala důsledky hospodářské krize. Firma získala množství zakázek, výroba se rozjela naplno a po dohodě s odbory zavedla zvláštní úpravu flexibilní pracovní doby,“ vzpomíná v rozhovoru pro Deník Referendum na vcelku nevinný začátek konfliktu předseda odborového svazu KOVO Jaroslav Souček, který se do případu posléze vložil.

„Flexibox je konto pracovní doby. Když někdo potřeboval víc volna než pět týdnů, mohl to udělat tak, že si nadělal nějaké směny navíc, nechal si zaplatit pouze přesčasový příplatek. Nezaplatily se mu ale odpracované hodiny, ty si schoval do flexiboxu,“ vypráví Vyhňák.

Odpracované hodiny si mohl v průběhu roku každý z dělníků vybrat, avšak reálně se to nedělo. A pokud ano, obtížně. V momentě, kdy firma flexibox zavedla, propustila totiž během krátké doby devatenáct lidí. „Když tu chyběli, tak za ně musel někdo výkon udělat,“ vysvětluje Vyhňák.

Firmě se dařilo plnit objem a termíny zakázek, zároveň však vinou nevstřícného jednání managamentu firmy narůstala nespokojenost zaměstnanců s praktickým uplatňováním flexiboxu. „Zaměstnanci kvůli němu měli narušeny až tři víkendy v měsíci a rozhodli se nadále to neakceptovat. V kolektivní smlouvě pro rok 2015 prostě flexibox nechtěli,“ popisuje Souček.

Klíčová nevýhoda flexiboxu pro dělníky spočívala v tom, že víkendovou směnu mohl nařídit zaměstnavatel. „A oni to zneužili a začali lidem nařizovat sobotní a nedělní směny. Pokud jim člověk řekl, že nemůže a nepůjde, vyhrožovali mu „áčkem“, a tím, že nebude mít nárok na třináctý plat. Zároveň za to nedostali lidé zaplaceno. Dostalo se to do konta, jehož maximální doba výplaty byla dvaapadesát týdnů,“ připomíná Vyhňák.