Ptákem roku 2016 je červenka obecná. Ornitologové touto volbou chtějí upozornit na to, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí — například prosklené zastávky hromadné dopravy.

„Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi patnáct nejběžnějších ptáků České republiky, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu,“ říká ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Červenky jsou docela nenápadní ptáčci velikosti vrabce. Všímavý pozorovatel je ale nalezne takřka všude. Melancholický zpěv červenky můžeme slyšet ze stinných lesů, zarostlých břehů řek i z městských parků nebo z udržovaných zahrad. Podmínkou pro zdárný život tohoto sympatického ptáčka je jen trocha hustšího porostu a křoví v okolí.

Na pohled vypadají červenky něžně, ale jsou to velcí rváči. Dokonce každá desátá dospělá červenka končí svůj život na následky soubojů. A boje nejsou jen výsadou samečků. Kromě doby hnízdění má každá červenka, bez ohledu na pohlaví, své vlastní teritorium, které urputně brání před všemi příslušníky svého druhu a často i před ostatními ptáky. Jako signál k útoku přitom slouží právě červená náprsenka protivníka.

„Zajímavostí, která bude zřejmě v ptačí říši rozšířenější, než si myslíme, jsou zpívající samičky. Je to ovšem pochopitelné, když víme, že i samičky si potřebují vyznačovat a hájit teritorium, k čemuž slouží právě zpěv,“ vysvětluje Vermouzek.

Usnadnit život červenkám v našem okolí není podle ornitologů složité. Hlavně majitelé zahrad se prý mohou zamyslet, zda nejsou červenka a kos lepší, než chemicky ošetřený trávník. A zda by hromada větví ze zimní prořezávky nemohla zůstat na zahradě až do podzimu.

„Nejhorší je potom kácení křovin nebo pálení hromad klestí v hnízdní době, protože tím můžeme snadno zničit nejen dobře ukryté hnízdo červenky, ale i životní prostředí nejrůznějších druhů broučků, motýlů a dalších drobných živočichů, kteří slouží ptákům jako potrava,“ uvádějí ornitologové.

Také v prostředí měst a vesnic červenky čelí nástrahám. „Snad každý se již setkal s drobným ptáčkem zabitým o skleněnou výplň velkého okna nebo o protihlukovou stěnu. Smutně pak koukáme na chladnoucí hromádku peří a přemýšlíme o mláďatech, která možná někde poblíž čeká smrt hladem.“

Ornitologové v této souvislosti upozorňují na stále častější výskyt prosklených zastávek. „Zastávky jsou u země, kde ptáci často létají, a nezřídka je těsně vedle park, vodní tok či jen skupina keřů, což jsou pro ptáky oázy v okolní betonové šedi. Prosklená zastávka na takovém místě je pak smrtelnou pastí,“ uvádějí.

Celkově se prý odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch. Přitom o každý metr čtvereční se ročně zabije zhruba jeden pták.

„Při obrovských počtech ptáků zabitých o sklo je až s podivem, že třeba červenek může vůbec přibývat. Vysvětluje to jen obrovská nadprodukce potomstva, ke které v přírodě dochází. Například každá samička červenky vyvede zhruba sedm mláďat ročně. Ale rozhodně ne proto, aby se tato mláďata zabíjela o bez rozmyslu postavené skleněné stěny,“ zdůrazňuje Vermouzek.

Jako reakci na množící se skleněné plochy spouští Česká společnost ornitologická kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici, může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí.

„Informace o nebezpečných zastávkách budeme předávat obecním úřadům a dopravním podnikům a budeme je žádat, aby zastávky zabezpečily. Není to nic složitého,“ uzavírá Vermouzek.