Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2015 potápku černokrkou. Podle ornitologů je tento krásný a elegantní pták ztělesněním problémů, ve kterých se nacházejí české a moravské rybníky. „Nádherně a nápadně zbarvená potápka černokrká je veřejnosti téměř neznámá. Ještě nedávno hojný ptačí druh z Česka již téměř vymizel. Na jeho záchranu ale rozhodně není pozdě,“ uvedli.

Počty potápek černokrkých se u nás dramaticky měnily. V padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. V roce 2014 se podařilo najít celkem jen padesát hnízd. „Takto drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Podobná situace není ani v okolních zemích, například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Potápka černokrká je totiž typickým ptákem rybníků a dobře odráží všechny jejich problémy. Její potravu tvoří především různí vodní korýši a larvy hmyzu. Protože se při lovu řídí zrakem, k životu potřebuje rybníky s čistou vodou plné nejrůznějších forem života. Podle přítomnosti potápek tedy na první pohled poznáme „zdraví“ toho kterého rybníka. Lokality s jejich výskytem patří u nás nejen z ornitologického hlediska k těm nejcennějším.

Hlavním důvodem úbytku potápek je příliš intenzivní chov kaprů. Pokud jich je v rybníce moc, kalí přímo vodu a zároveň zcela změní složení živočichů i rostlin ve vodě. Druhým problémem je nadměrné množství fosforu, který se do vody dostává z okolních polí. Velké množství fosforu vede k nedostatku kyslíku ve vodě, která se pak mění v páchnoucí hnědou břečku.

Potápka černokrká je tak příkladem nutnosti komplexního přístupu k ochraně přírody a krajiny. „Ač se jedná o druh striktně vázaný na vodní prostředí, některé příčiny jejího úbytku leží i daleko od rybničních břehů. Pokud dokážeme vytvořit prostředí vhodné a atraktivní pro potápky, pomůžeme tím i celé řadě dalších, na mokřady vázaných druhů. Celkově pak bude naše krajina bohatší a krásnější — nemluvě o možnosti vykoupat se v čistém rybníce,“ tvrdí ornitologové.

Že nejde o utopii, ukazují zkušenosti z několika rybníků, kam se snížením rybích obsádek a vhodnou úpravou okolí podařilo rychle vrátit dřívější kypící život. „Jsou to ostatně ta místa, kde se dodnes můžeme setkat i s letošním ptákem roku, jde například Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, Lednické rybníky, rybník Řežabinec na Písecku, rybník Rod na Třeboňsku, Bohdanečský rybník, extenzivněji využívané rybníky v Poodří,“ uvedla ČSO.

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět — Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, do kterého se může zapojit široká veřejnost.