Od loňského července sledujeme proces, který připomíná spíš grotesku než poměry v právním státě. Dva muži v rámci happeningu nasprejovali před Sněmovnou obrys lidského těla. Chtěli tak upozornit na smrt člověka, který podle jejich informací vyskočil z okna ubytovny proto, že nedostal příspěvek na bydlení.

Policie je zatkla a přestože přátelé zatčených mužů obrys smyli, byli obviněni z poškozování cizí věci a dostali podmínku. Proti rozsudku podali odpor a v řádném řízení byli zproštěni obžaloby. Během hlavního líčení na zem nasprejovali kolečko a následně je měl smýt tentýž člověk, který to udělal v červenci. Legrace by to byla veliká, kdyby obviněným nehrozil reálný trest. Všechno ale na chvíli dopadlo dobře, soudkyně tentokrát rozhodla ve prospěch obžalovaných a v odůvodnění rozsudku argumentovala tím, že nic nepoškodili, ani nic poškodit nechtěli a že chtěli jen upozornit na závažný společenský problém. Přesto se státní zástupkyně později odvolala.

Její argumentace byla založena na tom, že ve spárách chodníku zůstaly zbytky barvy. Motivována byla zřejmě představou, že pořádek musí být.

O odvolání rozhoduje nadřízený soud. V tomto případě Městský soud v Praze a veřejnou žalobu před ním zastupuje Městské státní zastupitelství v Praze. To je nadřízené tomu obvodnímu. Věc tedy po podání odvolání postoupí obvod na město.

Kdykoliv během řízení může státní zástupce vzít odvolání zpět, a to na obou úrovních. Státní zástupce z Městského státního zastupitelství se na věc díval jinak než státní zástupkyně obvodního státního zastupitelství. Chtělo by se říct, že se na to díval normálně. Nebo že prostě měl rozum. Odvolání vzal zpět a tímto okamžikem je věc definitivně skončena. Absurdní fraška skončila.