Není ženské otázky - je otázka lidská
Rut KolínskáPřed sto lety vyslovil Tomáš Garrigue Masaryk odpovědi na otázky, které si klademe i dnes. Spor o rovnoprávnost žen se v tomto kontextu zdá být anachronický. Jak je tedy možné, že jej stále řešíme?
Trvalo mi dlouho, než jsem se naučila „nepřehazovat horkou bramboru a vzteky ječet“ při pocitech nedorozumění a dokonce i bezpráví. Reakce Ivana Davida na sloupek z minulého úterý „Vyvážené zastoupení 40:60?“ mne navíc vlastně především potěšila, konečně mám jistotu, že můj text někdo četl a přiměl k zamyšlení a reakci na dané téma.
Vedle mých názorů položil Ivan David svá tvrzení, sice to zdánlivě vypadalo, že mé názory vyvrací, ale pokoušel se vyvracet něco, co v mém textu nemohl číst. Mně to však nevadí, každý máme právo se vyjádřit a přednést svůj názor a musíme počítat s tím, že někomu půjdeme proti mysli, jiného vyprovokujeme, aby naši myšlenku rozvedl, a člověka obzvlášť potěší, že najde názorové souputníky a není osamocen. A tak díky vám všem, kdo jste má slova četli.
Čísla jsou zřejmá. 15,5 % zastoupení v PS, 17,3 % v Senátu. V takové menšině je nutností "kývat" a nosit "kalhoty" s našitým partajním logem na slipech. Ve srovnání s Norskem mi v ČR chybí autentický, nestrojený ženský element v politickém prostoru. Včera jsem psal pro DR " Naše závodnice si vůbec nepomáhají. Zdá se, že diskutují na trati o strategii a nadále se propadají. Nikdo jim nepomáhá. V rukou totiž drží děti, které nemají školky a už vůbec ne jesle. Jsou platově diskriminované, a tak chápu, že se moc nechce zvýšit tempo. Hádat se o peníze je pod jejich úroveň a nemají tak tvrdé lokty."
Doporučil bych začít u těch školek a tvrdě stávkoval za dostupnost, muži feministé se přidají. Např. diskuse o kvótách ano či ne ženy zatím pouze rozděluje. To je realita. Píšu z Norska. Problém je v tom, že ženy jsou tu emancipované a proto se prosazují a prosazují se genderové normy. Tady to ale nezačalo tím, že "byla udělaná nějaká kvóta", ale stávkami, blokádami, razantním politickým a odborovým bojem. Ženy v politice tu jsou a teoreticky ty kvóty ani nepotřebují. Většinou je totiž ještě překračují.
Dle mého názoru je nutné bez emocí kopnout do dveří a odpapaláštit ČR. Svébytným proudem nutné společenské mravní rekonstrukce může být právě tato neřešená otázka rovnoprávnosti. Proto toto téma často zvedám.
Hezký den z Norska