„Chyba“ je před počátkem
Ivan DavidPříležitost prosazovat veřejné zájmy musí mít ti, kteří získají důvěru v demokratické volbě. Pohlaví nesmí být překážkou ani výhodou.
Paní Rut Kolínská ve svém článku Vyvážené zastoupení 40:60? argumentuje zvláštně. Začíná tvrzením: „Matematika do lidských vztahů ve své podstatě nepatří ani nemůže patřit", ale „rovné příležitosti žen a mužů“ redefinuje jako „vyvážené zastoupení žen a mužů", které dále redefinuje jako „samozřejmý nárok „poměrného zastoupení“, což dále redefinuje „půl na půl“. Pozoruhodná argumentační ekvilibristika.
Argumentuje: „Když například ministři a náměstkové ministrů jsou povětšinou muži, jak je možné stanovit paritní zastoupení ve vládních orgánech? Kde nastala chyba? Vždyť to je výsledek voleb. Chyba není ve výsledku voleb, chyba je na počátku, na volební kandidátce. Co s tím? Řešení je celkem jednoduché — půl na půl, tedy povinnost zaplnit kandidátku stejným počtem mužů a žen. Mnozí si ovšem představují, že vyhovět takovému požadavku znamená jen dodržet stejný počet kandidátů mužů a kandidátek žen na jedné kandidátce, na pořadí že už nezáleží.“
Nevím, co paní Kolínská myslí pojmem „vládní orgány“, docela by mě to zajímalo, zvláště když se paní Kolínská domnívá, že „genderové“ složení členů vlády je „výsledkem voleb“. Jenže vlády nevolíme.
Paní Kolínská se domnívá, že převaha mužů ve vládě je chyba. Očekáváme od členů vlády splnění podmínky pohlaví, nebo skutečnou kvalifikaci pro výkon funkce? Souvisí nějak estrogeny, gestageny a testosteron s kvalifikací pro výkon funkce člena vlády?
Člen vlády má být především odborník. S tím by snad mohla souhlasit i paní Kolínská. Podobně je to s důležitostí pohlavních žláz a sekundárními pohlavními znaky. Myslím, že nemají důležitý vliv na funkci a nejen funkci „rostlináře“, pokud je přítomna kvalifikace. Výběr odborníků podle pohlaví je perverzní nápad.
Je zřejmé, že máme politiky s neomezenou sebedůvěrou, kterou, jak vidím, ještě posiluje jejich obdiv nad tím, že jsou muži – obětaví, moudří, nehaštěřiví a racionální. To koneckonců můžeme sledovat v PČR denně – máme-li na to nervy… Možná by bylo dobré se nad sebou a svým egem zamyslet.
A zavést kvóty. Ty mají dnes už v několika desítkách zemí. Od těch nejrozvinutějších až po ty nejchudší. Vzhledem k tomu, že politické partaje mají stejně jen pár stovek členů, neměl by být problém to prosadit. Navíc by jim genderově vyvážená kandidátka mohla přivést pár nových duší.
Musíme jen doufat, že ženy budou provozovat liberální feminismis, a ne jen mužskou politiku v ocelových sukních, jako to předváděly Thatcherová, Mayerová nebo Gandhiová.
A nějak nerozumím tomu, proč David nemluvil s ministryní o oboru – protože byla původní profesí učitelka? Aha. To je zajímavá představa, že ministrem zdravotnictví by měl být zdravotník, ministrem průmyslu a obchodu obchodující průmyslník a ministrem školství nejspíš školník... Nebo prostě cvičená opice, podle stavu, kam nás dosavadní ministři, jako pan David, dovedli, by to asi bylo nejvhodnější řešení.
Když se podíváme na složení vlády, v níž pan David byl, nekryla se většina postů s povoláním ministra, tudíž zmínky o tom, že ministryněmi zdravotnictví jsou učitelky, postrádá smyslu.
Netajím se, že jsem pro silnější zastoupení žen v politice. A tvrdím, že je jich tam málo, protože je v mnoha případech muži vytlačují. A jelikož sleduji sestavování kandidátek českých politických stran, naprosto nemůžu souhlasit s tvrzením, že jejich výsledná podoba zohledňuje nasazení, pracovitost a schopnosti kandidátů. Mnohdy je tomu právě naopak.
Ovšem za článek pan Davida děkuji. Takže tvrdím, co jsem napsal již dříve: využívejme preferenční hlasy a volme ženy!
Jak říkal Gottfried Benn: opakem umět je myslet to dobře. Což zajisté není problémem jen pokleslých proudů ve feminismu.
Politika založená na pocitech byla charakteristická pro nacionální socialismus. Čímž nikomu nechci jakkoli podsouvat nějakou světonázorovou blízkost.
Nejde o "silnější" zastoupení žen v politice. Jde, i v této věci, o úlohu rozumu v politice.