Strana zelených si o víkendu zvolila nové vedení. Jak jsme informovali již v sobotu v rámci on-line zpravodajství, předsedou byl zvolen Matěj Stropnický, první místopředsedkyní Irena Moudrá Wünschová. Teprve v neděli bylo rozhodnuto také o jménech řadových místopředsedů a zbylých členech předsednictva.

Ve vedení jsou dvě ženy, navrch mají Čechy nad Moravou. Ideově lze předsednictvo označit za pestré, možná i vyvážené. Komentáře některých pozorovatelů jsou v tomto punktu přemrštěné, v žádném případě to není tak, že má po víkendovém sjezdu v předsednictvu Strany zelených převahu levicový proud.

Za jednoznačně levicově ukotvené politiky lze v novém sedmičlenném vedení považovat pouze Matěje Stropnického a Moniku Horákovou. Možná vůbec nejzajímavější je, že jsou v současném vedení Strany zelených pouze dva politici, kteří v něm byli už před sjezdem: Matěj Stropnický a Michal Berg. Zbylou pětici lze označit za nováčky.

Do předsednictva se nedostal Petr Štěpánek, kterého delegátům doporučoval nový předseda Matěj Stropnický. Ukázalo se tak, že při volbě předsedy řada delegátů nevolila pro Štěpánka, nýbrž proti Stropnickému. Druhým místopředsedou byl zvolen Michal Berg ze Vsetína, třetím místopředsedou je Petr Kutílek z Prahy. Dalšími třemi členy předsednictva jsou Daniel Pitek (Ústecko), Monika Horáková (Praha) a Matouš Vencálek (Brno).

Nový předseda zelených o víkendu opakovaně řekl, že chtějí uspět v podzimních krajských volbách a udělat vše pro to, aby se v roce 2017 vrátili do dolní komory. Jeho strategií je vytvořit alianci, jehož bude strana jádrem. „Beru jako klíčové spojit se s hnutími, jako je Žít Brno, Změna pro Liberecký kraj, sejít se s Matějem Hollanem, s Janem Korytářem, Martinem Hausenblasem a s dalšími lidmi, kteří jsou našimi potenciálními blízkými partnery,“ tvrdil.

Stropnický: chceme vytvořit hnutí

„Pokusíme se vytvořit hnutí, jehož budou zelení jádrem, ale které bude podstatně širší. Musí to být občanské hnutí. Jedině taková platforma nabídne alternativu jak bojácné, lhostejné a jen údržbou, či případně vlastním byznysem zaměstnané a skutečné změny neschopné vládě, tak ale i zcela zdiskreditované pravicové opozici, která až příliš nedávno osekávala práva a prostředky nejvíc těm, kteří se nemohli bránit, kdežto ekonomické moci a bohatství nepokrytě stranila,“ vysvětlil Stropnický.

Zelení v neděli přijali celou řadu usnesení. V jednom z nich kritizují například ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a vyzývají ho, aby se zbavil svého vlastnického podílu v médiích. „Obavy z propojení ekonomické, mediální a politické moci v České republice získávají v podobě Agrofertu, jeho mediální divize a hnutí ANO velmi reálné podoby,“ píše se v usnesení.

Koaliční vládu sociálních demokratů, ANO a lidovců pak zelení kritizují za nedůsledný boj proti prohlubování sociálních rozdílů. Zdůrazňují přitom, že rostoucí počet lidí žijících blízko nebo dokonce pod hranicí chudoby je problém celé společnosti. Podle nich navíc může vyústit v její nekontrolovatelnou radikalizaci.

„Je nutné reflektovat období hospodářského růstu, ve kterém se naše ekonomika nachází, a zaměřit se na zvyšování minimální mzdy a starobních důchodů. Stejně tak by vláda měla podpořit zvyšování platů v dlouho zanedbávaných odvětvích, například ve školství pro pedagogické i nepedagogické pracovníky a pracovnice a také pro zdravotnický personál a pracovníky a pracovnice v sociální oblasti,“ tvrdí zelení.

Považují také za nezbytné, aby se Česká republika konstruktivněji zapojila do řešení otázek spojených s bezpečností. „Odmítáme budování Pevnosti Evropa, je však jasné, že vedle budování nové společné azylové a migrační politiky je také třeba posílit a reorganizovat pohraniční stráž Evropské unie,“ tvrdí ve svém usnesení.

Jejím úkolem by prý měla být ochrana bezpečnosti občanů a občanek EU, jakož i lidí, kteří do EU prchají před hrůzami války. Strana zelených také vyzvala Sobotkovu vládu, aby udělala vše proto, aby byla v Evropské unii zajištěna plná svoboda pohybu a aby byl udržen Schengenský prostor.

V neposlední řadě zelení vyjádřili znepokojení nad stupňujícími se verbálními i fyzickými útoky směřovanými vůči osobám muslimského vyznání či vůči jejich svatostánkům.

„Takové útoky jsou aplikací principu kolektivní viny, která je v právním demokratickém státě zcela nepřípustná, stejně jako snahy některých politických a občanských iniciativ směřující k omezování svobody vyznání, která je zakotvena v Listině základních práv a svobod,“ uvedla strana.