Chudí nejsou odpad

Miroslav Hudec

Meli bychom mít na paměti, jak se vyjadřujeme o chudých naší společnosti. To, jaká jména jim dáváme a jak mluvíme o místech, kde žijí, může mít zásadní vliv na to, jak se nám bude jako společnosti dařit jejich situaci zlepšovat.

Dovedu pochopit, že pořádkumilovným vadí ti, kdo nedodržují základní pravidla poklidného soužití s komunitou. A souhlasím, že to nelze přecházet mávnutím ruky, že je to nutno řešit. Účinně řešit.

S čím už souhlasit nemohu, jsou navrhované způsoby řešení, ani slovník a tón, který používá jistý pan František Ryba, funkcionář bytového družstva Krušnohor v rozhovoru pro Deník z 16. prosince.

Především nenadužívejme slovo „nepřizpůsobivý“, když všichni víme, že řeč je o lidech chudých, často o těch na samém sociálním dně. Oni přizpůsobení svým způsobem jsou. Chovají se v souladu s převažujícími zvyky v komunitách, jež jsme sami pomohli vytvořit podporou až extrémního růstu společenských rozdílů a čím dál oddělenějšího života různých sociálních skupin. Kdyby žili v komunitách sociálně pestrých, přizpůsobili by se těm.

×
Diskuse
IH
January 7, 2016 v 13.59
Asociace
Při pohledu na obrázek, doprovázející text Miroslava Hudce, se mi vybavila vzpomínka na staré scalae naturae, kdy na nejvyšším stupni, nad shrbeným lidoopem, nestál člověk v rouše Adamově, ale anglický lord, s vycházkovou holí a kloboukem.
Ten metrosexuál na obrázku je při svém pochodu na nejlepší cestě chápat svého bližního na lavičce asi tak málo a špatně jako onen anglický lord lidoopa pod sebou. Nebo tak málo jako lidoop toho lorda?