Sázet na volební výsledky v příštím a přespříštím roce bych neradil. Můžeme sice odtušit, které strany ještě mají u voličů šanci a které ji už prošustrovaly, jenže zkoušky, jež před volbami přijdou, mohou zamíchat kartami. Vedle řady rozjetých, leč nedokončených domácích trestních kauz do děje nepochybně zasáhne migrační krize, respektive strach z jejích následků a mezinárodního terorismu. Může se dokonce stát, že velká, celostátní témata ovlivní i výběr krajských zastupitelů. Pak bude hodně záležet na pracovitosti, pružnosti a výřečnosti partají.

Mlsně se tváří především extremisté rozdmýchávající paniku a hysterii. S tím jim svými výroky pomáhá i prezident: na jedné straně straší terorismem, na straně druhé obviňuje premiéra, že podceňuje rizika a chová se nezodpovědně. Jsou ale dvě silné okolnosti, které vyhlídky všemožných Konvičků hatí.

První je poměrný volební systém a jeho tendence plodit koaliční formu vládnutí. Druhá se skrývá za zkratkou ANO. Přesně to zde včera popsal Filip Outrata. U nás máme něco lepšího než pravicové či levicové radikály. My jsme fascinování „středovým radikálem“ Andrejem Babišem. To on, chvíli sázející na pravicovou, chvíli na levicovou rétoriku krade tradičním formacím voliče a maže jim populistický med kolem úst. Demokracie se sice Babišovi příliš nezamlouvá, ale nezdá se, že by měl v úmyslu zkřivit vlas vyznavačům nějakých náboženství a příslušníkům odlišných kultur.

Je pravděpodobné, že ČSSD ztratí řadu krajů, dost možná i svých tradičních. Bude se mít - mimo jiné - co ohánět na Olomoucku, severní Moravě, jižní Moravě či Zlínsku. V čele fronty na její skalp stojí ANO. Pohádka o miliardáři, který vše zařídí, dodnes nachází oddané posluchače. Jenže babišovci mají leckde problémy se svými lidmi a sužuje je i chabá identita. Co je drží pohromadě — vedle odporu k zavedeným stranám, které viní ze všech nepravostí? Za nějaký, dnes ještě těžko odhadnutelný čas, narazí ANO na své limity. Buď se pak vydá cestou běžných politických subjektů, anebo se rozdrolí.

Proto je užitečné vyhlížet i černé koně krajských voleb. Těmi se mohou stát Starostové a nezávislí (STAN). Ani oni nejsou snadno zařaditelní na pravo-levé škále a najdeme mezi nimi lokální osobnosti různé politické profilace. Z Miroslava Kalouska, který vyčítá STAN nezkušenost a levičáctví, ale mluví hlavně vztek a žárlivost. Starostové se od jeho TOP 09 odpoutali a hledají si nové partnery. Evidentně jim vadí ostrá Kalouskova rétorika a bazírování na ideologickém odporu vůči legislativní produkci vlády, zejména v oblasti kontroly výběru daní, tržeb apod. Příliš abstraktní pro ně musí být i malování bubáků Babiše a Zemana na zeď. Oni jsou z komunálu vycvičení řešit všední praktické problémy, ne šermovat slovy.

Starostové a nezávislí se mohou pochlubit dlouhým výčtem zajímavých individualit, jež však ctí vzájemnou loajalitu založenou na společném prosazování zájmů měst a obcí. Dokáží si též vytipovávat šikovné spojence, s nimiž v mnoha krajích nastoupí do voleb. Jsou mezi nimi třeba Patrioti, Starostové pro kraj, Změna pro kraj, Karlovarská občanská iniciativa, Východočeši, Ostravak, Zlínské hnutí nezávislých, ale i osvědčené stranické značky KDU-ČSL a SNK-ED.

Značné ambice mohou mít vedle regionů, v nichž bodují běžně, i ve středních Čechách, kde spoléhají na renomé lidí, jako je Vít Rakušan (oblíbený starosta Kolína) nebo Dana Drábová (populární šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost).

Monstróznější plány by mohli mít, kdyby nepadl stín na předsedu STAN a libereckého hejtmana zvoleného za Starosty pro Liberecký kraj Martina Půtu. Podobně jako olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) je obviněn ze spáchání trestního činu, podobně jako on jakoukoli vinu odmítá a podobně jako on může skřípat zuby, jak dlouho se jen celý případ táhne a dost možná ještě potáhne. Půta přitom ještě nedávno, než se provalily jeho schůzky se stavaři na benzinové pumpě, působil dojmem schopného a slušného politika nového typu.

Jenže síla STAN spočívá v armádě dalších zdatných lokálních politiků s komunální zkušeností. Dokonce bude posílena o kuriózní úlovek — poslankyni za ANO Martinu Berdychovou. Ta má, jak včera odhalil Deník Referendum, vést Starosty a nezávislé v Královéhradeckém kraji. Když už se o ni přetahují dvě strany, musí v ní něco být. Andreje Babiše kromě toho ještě teď může mrzet, jak si nechal před pražskými komunálními volbami utéct exprimátora Jana Kasla vyděšeného dlouhými prsty Radmily Kleslové.

Přínosem pro STAN jsou také stále viditelnější poslanci typu Jana Farského či Věry Kovářové, nemluvě o Petru Gazdíkovi, který se politické mrštnosti učil od samotného Kalouska. Jakmile navíc budou kandidáti STAN hovořit s voliči, budou se moci odchýlit od stresujících globálních otázek a nastolovat témata, která mají občané zažitá ze svých měst a obcí. Pokud se pravicoví extremisté nebo babišovci pokusí regionální volby „ukrást“ a prodávat v nich zboží, jež se krajských zastupitelstev netýká, Starostové mohou působit opačným směrem. A až se výsledky sečtou, budou se moci opřít o poměrně široký koaliční potenciál.

Přehlednosti politiky víc prospívají družiny, které lze rozlišovat podle vzývaných idejí a programu. Tam, kde ale klasické strany zaváhaly, selhaly či živoří, je určitě lépe, vezmou-li věci do svých rukou lokální demokratičtí patrioti sdružení v regionálních projektech a zaštítění STAN, než různobarevní populisté, těžící jen ze slabostí protivníků, voličů a doby.