Česká Le Penová se zatím jmenuje Babiš
Filip OutrataÚspěch stran „poslední záchrany“ používajících nacionalistickou a protiimigrační rétoriku začíná měnit podobu Evropy. V českých zemích dokáže z takového trendu těžit Andrej Babiš.
Vítězství Národní fronty Marine Le Penové v regionálních volbách ve Francii, označované za zemětřesení na francouzské politické scéně, je těžké nebrat jako předpověď toho, co v blízké či vzdálenější budoucnosti čeká většinu evropských zemí. Není přitom tak podstatné, že se nejednalo o volby největší důležitosti a výsledek zatím není definitivní: druhé kolo může náskok Národní fronty ještě snížit.
Strany poslední záchrany na vzestupu
Jisté je, že trvalý vzestup strany spojené se jménem rodiny Le Penových je reálným ukazatelem něčeho, co se skutečně jeví jako obecnější trend. Současná uprchlická a imigrační krize tento trend zřejmě jen urychlila.
Strany používající nacionalistickou a protiimigrační rétoriku se stávají pro mnohé Evropany jakousi poslední nadějí na záchranu před tím, co stále akutněji pociťují jako základní ohrožení své identity, své bezpečnosti, jako hrozící katastrofu, před kterou většina politiků dostatečně nevaruje a především proti ní nic nedělá.
Ač se to mnoha Evropanům nelíbí, v budoucnu se velmi pravděpodobně budeme muset naučit žít se silnými krajně pravicovými či možná přesněji protiliberálními a nacionalistickými stranami. Oslabená bude naopak zejména liberální levice. Je ošidné zobecňovat, v každé evropské zemi je situace trochu jiná, tak jak se liší politické, ale i ekonomické, sociální, kulturní i náboženské okolnosti.
Tak třeba v Polsku si dosud vládnoucí liberálové za svůj krach, který k moci přivedl konzervativní Právo a spravedlnost, mohou do velké míry sami. Nyní jim nezbývá než bezmocně sledovat, jak Kaczynského strana provádí bleskovým tempem personální změny na mnoha úrovních a chystá se Polsko posunout zřetelně jiným směrem. Směrem, který si přitom podle všeho značná část Poláků přeje.