Vše, co bych si přála k Vánocům, je Černý pátek

Fatima Rahimi

Fatima Rahimi přibližuje zběsilý symbol předvánočního nakupování — Černý pátek. Masivní slevy šetří peníze a obírají o čas. A někdy i o život.

Blíží se Vánoce. Pro někoho svátky pohody a radosti, pro druhé období stresu, nervozity a finančních tísní. Čas splněných přání bývá nejčastěji spjat s nakupováním co nejideálnějších dárků.

Možná jste si v předešlých dnech všimli všudypřítomného výrazu „Black Friday“, neboli černý pátek. Černý pátek, známý také jako „Boxing day“, je nejrušnější nákupní den v roce — a to hlavně ve Spojených státech, v Kanadě a ve Velké Británii. Nastává vždy v pátek po Dni díkuvzdání. Odstartuje tak vánoční nákupní honičku. Název pochází z šedesátých let, kdy předvánoční nákupní šílenství způsobilo řadu dopravních nehod a často i násilí na ulicích.

Prodejny jsou na tento temný den připravené měsíce a měsíce dopředu. Nové produkty, obrovské novinové a internetové reklamy, televize, rádio, všechny billboardy po celé země mají jeden cíl: povzbudit nenasytnou touhu konzumu, která se pro mnoho z nás stala součástí našeho jinak obyčejného světa.

Ve většině obchodů po dobu dvaceti čtyř hodin poklesnou ceny, a to dosti výrazně, někdy se jedná až o osmdesátiprocentní slevu. Lidé čekají hodiny a hodiny u nákupních center a nedočkavě počítají vteřiny. Některé prodejny otevírají v pátek o půlnoci a letos několik z nich prodloužilo nabídky na celý týden, přičemž se musí počítat s tím, že kdo dřív přijde, ten samozřejmě vyhrává.

V roce 2008 byl davem toužícím nakupovat ušlapán jeden ze zaměstnanců obchodu. Foto aol.com

Nákupní fronty jsou dlouhé, někdy trvá hodiny, než se člověk může dotknout svého vysněného zboží. Při honičce tak dochází velmi často k postrkování, slovnímu i fyzickému násilí. V roce 2008 čekaly asi dva tisíce lidí již od pěti hodin od rána před největším americkým obchodním řetězem — před Walmartem.

×