Ve čtvrtek večer uvede jihlavský festival dokumentárních filmů premiéru filmu Matrix AB, v němž se režisér Vít Klusák pokouší portrétovat Andreje Babiše. Pro redakci DR jde o podstatný snímek i proto, že v něm vystupuje — v nejdůležitější vedlejší roli — moravský zemědělec Bohumír Rada, jehož případu se dlouhodobě věnujeme. Náš poslední text o jeho sporech s Babišem si dokonce vyžádal podrobnou odmítavou reakci Agrofertu.

Film potvrzuje, v čem jsou Klusákovy autorské přednosti. Umí portrétovat lidi v jejich trapnosti. To se v některých momentech týká i Babiše, ale především jeho maloměšťáckých příznivců a nohsledů, kteří si chodí pro koblihy a podpisy.

Vidíme tu také prosťoučkou redaktorku z Novy i další novináře, jak se Babišovi snaží vlichotit, komické intriky členů ANO na sněmu, tokání členů diplomatického sboru na Babišově Čapím hnízdě a několik dalších obdobných scének, které autor svou pracovní metodou za rok sesbíral. Kolorit, který je více či méně vtipný, ale bohužel v ničem překvapivý nebo pronikavý. Tempo je navíc až závratně pomalé.

Kdy a proč prohlédla Sabina Slonková?

Vít Klusák se zřejmě domníval, že pouhým pozorováním dokáže o Andreji Babišovi zjistit něco podstatného. To se mu ale nedaří. Je to pochopitelné. Snad nikdo z veřejných osobností si nedává tak záležet na konstrukci svého veřejného obrazu jako Andrej Babiš: povrch má naleštěný, a Klusák tak nemůže vypozorovat nic, co by Babišovým obrazem mohlo nějak otřást či za něj proniknout.

Autor sám to podle všeho v některé fázi práce na filmu pochopil, a tak se začal snažit pracovat i s informacemi. Jenomže i po této stránce je film až neuvěřitelně řídký. I z Babišem vlastněné MF Dnes bychom se za rok dozvěděli o tom, co je Babiš zač, víc. Klusákově práci analýza či hlubší investigace chybí.

Ve filmu vystupuje také několik lidí, kteří si v minulosti s Babišem podali ruce, ale už se s ním stihli rozloučit — nebo on s nimi? Například bývalá šéfredaktorka MF Dnes Sabina Slonková či původní kandidát ANO na pražského primátora Jan Kasl.

Jak je možné, že jim Klusák nepoloží ani jednu nepříjemnou otázku? Nepoloží ji ani Martinovi Stropnickému, který v roli ministra obrany stále ještě jako mouřenín Babišovi slouží a ve filmu se objevuje v několika scénách. Stropnický sám před časem pronesl, že si v ANO připadá jako v knize Agathy Christie Deset malých černoušků — v níž padá jedna vražda za druhou. Klusák ho ale jenom pozoruje...

Mimořádně zajímavé téma — v jaký moment všichni s Babišem rozkmotření lidé najednou prozřeli — a proč někteří zatím ne, tak Klusák nechá bez povšimnutí, stejně jako prakticky vše, co je na Babišovi reálně problematické. Místo toho tu jen různé mluvící hlavy, vesměs spoluprací s Babišem tak či onak zhrzených lidí, opakují omleté pravdy, že Babiš je „nebezpečím pro demokracii“.

Jestliže říkáme, že film Matrix AB nepřináší žádné nové informace, musíme se ptát, jak je to možné? Je to neschopnost režiséra a jeho týmu něco objevit? Nebo snad jeho přesvědčení, že prostým přihlížením tomu, jak Andrej rozdává koblihy, vyhrává na sněmu sto procent hlasů, nadává novinářům nebo se učí česky, opravdu vyplyne na povrch nějaká velká pravda? Anebo ještě něco jiného?

Namísto práce s informacemi inscenování dramatické situace

Podle poznatků DR do poslední chvíle — i na první projekci v České televizi — ve filmu chyběl jakýkoliv náznak konfliktu. Klusák se dočkal kritických reakcí od kolegů, že natočil de facto Babišovu agitku. Na poslední chvíli proto řešil, jak do filmu konflikt dostat.

„Objevil“ Bohumíra Radu a jeho spálené pole — kauzu, kterou po DR a ČT přezvala letos v létě prakticky všechna média. Rada je jednou z opravdových studnic kritických informací o Babišovi. Ale Klusák s nimi opět nepracuje a nesnaží se je ověřit. Rada zde tudíž odehraje jen svou roli Babišova troublemakera. Vzhledem k tomu, že jeho tvrzení nechá film viset ve vzduchoprázdnu, může na mnohé diváky působit i on jen jako zhrzený okopávač Babišových kotníků.

Trik s prostřihy na Babiše, který se na film dívá při soukromé projekci ve studiu ČT, je jen posledním pokusem zachránit si profesní kůži: nahradit poctivou práci při hledání skutečně problematických stránek Babišovy osobnosti zinscenováním dramatické situace.

Vyřčením věty: „Dobrej podraz, pane Klusák,“ ovšem Babiš režisérovi dává rozhřešení a sám se ocitá v roli „oběti“. A protože Babiš právě tuto roli zbožňuje a zakládá na ní i velký díl svého politického úspěchu, nemohla pro něj závěrečná scéna vyznít lépe. Režisérovi se navíc role „podrazáka“ také náramně hodí.

Podobný účel mají četné, až do úmoru se opakující pasáže, jimiž se ve filmu uměle vytváří distanc a napětí mezi Klusákem a Babišem: „Netočte mě furt, pane Klusák.“ „Vy jste tady zas, pane Klusák?“ opakuje se znova a znova. Ve skutečnosti se jedná o koketérii, jejíž směšnost je zvláště nápadná v situacích, kdy má Babiš v kapse saka mikroport Klusákova týmu.

Co o sobě měl režisér říct

Výmluvně, velice výmluvně, se ve finální scéně konfliktu Klusáka s Babišem při projekci v ČT pochechtávají v pozadí Babišovi píáristé Marek Prchal a Jakub Ryška. Chápeme. Kdybychom byli na jejich místě, jen co zhasnou kamery, řekli bychom svému bossovi: „Pane Babiš, je to sice podraz, ale právě proto to pro vás líp dopadnout nemohlo.“

Nikde se nedovídáme, že Vít Klusák natočil dokumentární film o Andreji Babišovi v pozici švagra jeho píáristy Marka Prchala. Nepovažoval to snad za možný střet zájmů? Neměla by to být v jeho profesi věc, se níž by se měl pečlivě vypořádat, namísto toho, aby se o ní mlčelo?

To ale není vše. Hovoří se o tom, ač to zatím nikdo spolehlivě nedokázal, že Andrej Babiš už kontroluje televizi Prima. Vít Klusák pracuje na pořadu Ano, šéfe, který Prima produkuje. Pokud je tedy placený penězi Andreje Babiše, je vůbec přípustné, aby o něm natáčel cokoliv jiného než reklamu? Pro veřejnoprávní televizi?

Média se už začala předhánět v psaní, že Vít Klusák natočil „odvážný“ a „kontroverzní“ film. To jsou nálepky, jimiž mnozí film opatřují ještě předtím, než ho vůbec kdo viděl. Dnes mu navíc čerstvě poskytuje „aureolu hrdiny“ v Babišově MF Dnes Mirka Spáčilová. Kruh absurdity se nemohl uzavřít příznačněji a přízračněji.

Odvaha v ceně koblihy

Kdyby si byl Babiš býval za film zaplatil a pojistil si, že se bude šířit jako cosi vůči němu kritického, nemohlo by to pro něj dopadnout lépe. Představme si, jak jinak vůbec mohl po zhlédnutí dokumentu v televizi reagovat? V jakém vesmíru by mohl říct: „Dobrá práce, pane Klusák?“

Navíc by přece mělo být zhola nepřijatelné, aby razítko „film je podraz na Babiše a je protibabišovský“ udělil sám Babiš. Jako by nic horšího už o něm nemohlo vyjít najevo.

Jenomže, při vší úctě ke kauze Bohumíra Rady, v uceleném příběhu Andreje Babiše jde spíš o menší věc. Jak již řečeno, Klusák si nedá vůbec žádnou práci s ověřováním toho, co mu Rada na kameru říká. A přes jednu z nejzávažnějších informací, kterou od Rady získá, prostě pustí titulek připravený Babišovými zaměstnanci.

Když Vít Klusák natočil film o bulváru, zvýšil jeho čtenost. Lze bohužel čekat, že dopady jeho posledního dílka na Babiše budou podobné. Autor promrhal mimořádnou příležitost, kterou mu vyneslo to, že měl k Babišovi exkluzivní přístup. Neklade otázky. Nekomentuje. Nerámuje.

Má-li tohle být odvážný film, pak je třeba říct, že odvaha se tu rozdává podobně levně jako koblihy. Smějeme se s Prchalem. Až vznikne o Babišovi skutečně kritický film, poznáte to i podle toho, že jeho autorovi nebude roli rebela stvrzovat v Babišových novinách Mirka Spáčilová.

ZUZANA VLASATÁ, JAKUB PATOČKA