Když Deník Referendum v červnu upozornil na případ pole, které firma Andreje Babiše spálila svému konkurentovi Bohumíru Radovi, strhla se mediální bouře. Svým temperamentem proslulý ministr tehdy serveru Novinky.cz v odpovědi na dotaz k situaci napsal: „Rada je manipulátor, podvodník a lhář. Agrofert má s ním několik soudů a vydal k tomu tiskové prohlášení, tak se na něj s důvěrou obraťte.“

Rada považuje citovaný Babišův výrok za urážlivý a domáhá se jeho omluvy. I tento případ má svůj vývoj, o němž budeme informovat. Snad ještě zajímavější je ale ministrem financí bezděčně poskytnutá informace o „několika soudních sporech“, které s Bohumírem Radou jeho Agrofert vede. O co se spolu soudí a proč?

Podle zjištění Deníku Referendu nejde o žádné malé věci. Původní vlastník Agra Jevišovice Rada je přesvědčen, že Babiš neprovedl nepřátelské převzetí jeho firmy v souladu se zákonem a žalobou se domáhá navrácení akcií.

Spálené pole Bohumír Rada pokládá nejen za projev zvláště drsného konkurenčního boje, ale též za snahu přimět ho zastrašováním, aby couvl. K tomu se ale moravský sedlák nechystá a nebojí se ani o svých sporech s Babišem podrobně mluvit. Zdůrazňuje, že jeho případ není ojedinělý. Věří, že svým pevným postupem dodá odvahu popsat obchodní praktiky Andreje Babiše i dalším jeho obětem.

Jak Andrej Babiš připravil Bohumíra Radu o Agro Jevišovice

Třiapadesátiletý jihomoravský sedlák Bohumír Rada je přímý, rázný a pracovitý člověk. Jeho rodina pracuje s půdou už po mnoho generací. Když se stal vlastníkem Agra Jevišovice, rychle z něj vybudoval ve své době jeden z největších zemědělských podniků v České republice. Agro Jevišovice mu patřilo do roku 2010. Tehdy ho o ně, jak říká, připravil Andrej Babiš. Co se stalo?

„V roce 1998 jsem se stal předsedou malého zemědělského podniku. Během dvou let jsme byli jedni z největších v České republice. Na trhu s jatečnou drůbeží jsme měli podíl zhruba jedenáct procent, v prasatech pět, v mléce dvě procenta. Firma obhospodařovala kolem 8650 hektarů. Vyráběli jsme obiloviny na krmivo. Zaměstnávali jsme celkem 320 lidí v našem regionu. Dařilo se nám do chvíle, kdy našeho hlavního odběratele, Kostelecké uzeniny — budu říkat násilným převratem —, ovládl Agrofert,“ vypráví Bohumír Rada.

Agro Jevišovice a Kostelecké uzeniny původně fungovaly v synergii: „Byli jsme na ně navázaní asi z šedesáti procent. Měl jsem dobrý vztah s ekonomickým ředitelem Janem Bočkem, který vybudoval perfektní firmu z krachujícího družstva. Věřil jsem mu. Kostelec mi taky tenkrát ručil za úvěr. I banky tudíž chtěly, aby ode mě odebíral,“ popisuje Rada dobré vztahy v síti středně velkých zemědělských živnostníků, polistopadových selfmademanů.

↗

Bohumír Rada Andreji Babišovi necouvne. Foto Deník Referendum

V roce 2005 ovšem Kostelecké uzeniny získal Andrej Babiš, jeho třetinový podíl v masokombinátu se změnil ve většinový. Pro Agrofert to byla vynikající akvizice, pro Agro Jevišovice začátek konce dobrých časů.

Zpočátku běžela spolupráce s Kostelcem obdobně jako za Jana Bočka. „Co jsem neprodal do Kostelce, vyvážel jsem do Německa, Rakouska, Maďarska, na Slovensko a do dalších českých jatek. Jenomže pak jsem podlehl Babišovu naléhání a slibům. Tvrdil, že ode mě potřebuje pomoct, protože nemá jiného spolehlivého dodavatele. Tak jako dnes jeho voliči i já jsem tehdy uvěřil jeho slibům, že když začnu dodávat jen jemu, bude ode mě nakupovat za průměr cen Rakouska, Německa a Slovenska. Zdálo se to jako dobrá nabídka,“ pokračuje Bohumír Rada.

Jenomže tak se z původně oboustranně výhodné spolupráce najednou stala i nebezpečná závislost. „Získává si vás pomocí drobných službiček a slibů. Nic pro něj není problém. Kamarádí se s lidmi podobným způsobem, jako to dělal ve volební kampani, když rozdával koblihy. Nabídne například, že vám jeho řidič odveze auto z letiště a zaparkuje někde za pár korun. Vedle toho vás neustále krmí báchorkami o tom, že ovládne evropský obchod s drůbeží. Pořád opakuje ty svoje řeči, že bude nejmocnějším mužem, a tím pádem, že je dobře s ním spolupracovat,“ popisuje Rada Babišovy metody.

Dnes ví, že rozhodnutí věřit Andreji Babišovi a stát se na něm závislým byla osudová chyba. Bohumír Rada naletěl a podcenil také varování, kterým mu měl být osud manažerů Kosteleckých uzenin. Mimo jiné i Jana Bočka.

Podraz na podraz

Pět lidí z vedení Kosteleckých uzenin v roce 2004 obvinil vyšetřovatel Jiří Pospíšil, přezdívaný dobovým tiskem Corrado Cattani z Vysočiny, bizarní konstrukcí z tunelování firmy, jež mělo de facto spočívat v tom, že řádně spláceli své závazky. Následovalo pozastavení provozního úvěru, které vyvolalo těžké finanční problémy.

V tu chvíli se jako spasitel zjevil Andrej Babiš, do té doby pouze menšinový akcionář Kosteleckých uzenin, který vyhladovělou firmu koupil. Koncem roku 2007 byli všichni obvinění manažeři Kosteleckých uzenin u soudu zproštěni viny… Firma však už — samozřejmě — zůstala v Babišových rukách.

„Když Andrej Babiš získal Kostelecké uzeniny, ještě de facto řídil Agrofert sám. Vypadalo to tak, že během dne vyřizoval záležitosti svých chemiček a někdy kolem osmé hodiny večer se začal věnovat Kostelci. To mi pak třeba zavolal, že mu tam stojí dvě stě lidí a že nemají, co zabíjet. Prosil, abych mu dovezl čtyři kamiony kuřat, protože některý z jeho odběratelů má zrovna na kuřecí maso akci,“ vzpomíná Bohumír Rada.

Sám měl rodinu, práce nad hlavu, i tak ale — jak říká — pokaždé Babišovi vyhověl. Vytáhl zootechnika, vzbudil lidi a šli chytat kuřata pro Kostelec. „Na jeden kamion potřebujete třicet čtyřicet lidí. Když v hale uděláte narychlo binec, kuřata z toho mají stres, nahrnou se na stěnu, některá pochcípají. Máte z toho ekonomické ztráty. Ve dvě v noci ale byly moje kamiony s kuřaty v Kostelci a Andrej Babiš mohl ráno splnit své dodávky do supermarketů. To samé u prasat,“ líčí Rada.

První náznaky, že vstřícnost už nebude tak úplně oboustranná, na sebe nenechaly dlouho čekat. „Někdy kolem roku 2006 nebo 2007 mi začal Kostelec za kuřata platit méně. Při patnácti milionech kilogramů drůbeže, která jsem mu ročně dodával, dělá korunový rozdíl v ceně za kilo patnáct milionů. Jeho ceny ale byly dokonce dvě až tři koruny pod obvyklými cenami. Nechával jsem mu tedy de facto skoro padesát milionů,“ počítá Bohumír Rada.

Andrej Babiš tento postup zdůvodňoval množstevními rabaty a tím, že na něj tlačí supermarkety, které chtějí zákazníkům nabízet akce. „Jenomže takhle jsem ty akce celé odnášel já, ne on. Ždímal mě do roku 2010, kdy už ten tlak nešlo zvládat.“

Co následovalo, zažila spousta podnikatelů. „Nezaplatil jsem řádnou splátku fakturingové společnosti Bibby Financial Services. Babiš tu pohledávku koupil a podepsali jsme směnku. Ručil jsem mu i svým rodinným barákem. Nakonec na mě poslal exekutora, který mé dceři polepoval počítač značkou exekučně zabaveno, když se učila do školy. Tlak nešlo zvládnout, takže jsem mu Agro Jevišovice v roce 2011 prodal.“

Jak se to mohlo stát?

Proč Bohumír Rada narůstajícímu tlaku nečelil? Proč ze spolupráce s Kosteleckými uzeninami neodstoupil? Pro formulaci své odpovědi si bere do ruky tužku a papír a kreslí časovou osu.

„Jestliže chcete někomu k 1. lednu dodat kuřata, musíte je nejprve vypěstovat. To znamená, že potřebujete dodavatele jednodenních kuřat. Než se takové kuře vyklube, musí být vajíčko čtyřicet jedna dní v líhni — tam ho musíte vložit už někdy v listopadu. Jenomže aby bylo vajíčko, musí být i slepice, kterou je potřeba tři měsíce předem oplodnit,“ říká a zakresluje jednotlivé kroky na papír.

Čili pokud chcete například dodávat kuřata k 1. lednu, musíte mít už někdy 10. července předcházejícího roku uzavřenou smlouvu s líhní. „Abych Babišovi plnil zakázky, musel jsem mít smlouvu víc než půl roku dopředu.

Když jsem šel za Babišem a ptal se na ceny na příští rok, přislíbil mi ten průměr Rakouska, Německa a Slovenska. Nakonec mi ale dal cenu, která byla nevýhodná. A když jsem se ohradil, řekl, že má ztrátu a že si mám ty kuřata klidně nechat. Komu jsem je měl najednou asi tak prodat?“ popisuje mechanismus utahování šroubů Rada. V okamžiku, kdy měl Agrofert Radovo Agro Jevišovice vydáno na milost a nemilost, Babišova hra na přátelství skončila.

↗

Když se Babišovi lidé vypravili spálit Radovi úrodu, vypadalo to takhle. Foto archiv Bohumíra Rady

Model převzetí Jevišovic vykazuje obdobné prvky jako převzetí Kostelce. Nejprve Andrej Babiš anebo někdo mu blízký dostane vyhlédnutou oběť do problémů — může jít o neschopnost splácet dluhy kvůli pozastavenému úvěru či na dno stlačené výkupní ceny. V tu chvíli se najednou Andrej Babiš vynoří jako spasitel, který stísněnou firmu koupí. Je to metoda, kterou novináři popsali i v jiných případech.

Jiří Pšenička a Martin Mařík psali v roce 2012 v časopise Ekonom v článku Krachující holding Less by mohl převzít Andrej Babiš: „Majitel Agrofertu nejprve takové společnosti pomůže finanční investicí, nebo přinejmenším odkladem splátek dluhů, které u něho daná společnost má. Subjekt se však dříve či později stejně ocitne v insolvenci, Babiš „váhá“, ale nakonec se dohodne s ostatními věřiteli a podnik přejímá. Příznačná je ještě jedna typická fáze — miliardář, který si ani na veřejnosti nebere servítek, často tvrdí, že ho původní majitelé oklamali.“

Rada se o Agro Jevišovice s Babišem dál soudí

Zde by případ mohl skončit, ale nekončí, protože Bohumír Rada se nevzdal. Je přesvědčen, že Agrofert dosud nedostál několika závazkům vyplývajícím z memoranda, jež obě strany před převzetím Radova Agra Jevišovice Babišovým Agrofertem podepsaly. Toho se bezprostředně týkal spor o spálené pole. V souvislosti s případem je v běhu několik soudů a řízení, o nichž budeme informovat zanedlouho.

Potenciálně nejpodstatnější spor ale spolu Rada s Babišem vedou o samu transakci, kterou Agro Jevišovice přešlo z Radových rukou do Babišových. Podle Rady drží Babiš akcie Agra Jevišovice neoprávněně.

↗

Spálenou úrodu pak lidé Andreje Babiše také zaorali. Foto archiv Bohumíra Rady

V únoru tohoto roku obdržel krajský soud v Brně od Bohumíra Rady žalobu o vydání akcií. Jak říká Petr Vališ, právní zástupce Bohumíra Rady, Andrej Babiš při ovládnutí Agra Jevišovice totiž nesplnil podmínky pro převod akcií, jak je definovala kupní smlouva. „Předpokladem pro převod akcií Agro Jevišovice na dceřinou společnost Agrofertu Navos mělo být odkoupení několika bankovních pohledávek právě Navosem. Pohledávky ale neodkoupil Navos, nýbrž Agrofert. Za těchto okolností neměl notář akcie vůbec vydat, nicméně je vydal.“

Žaloba zatím leží u krajského soudu bez odezvy. Na Radovy dopisy a další výzvy k jednání nereaguje ani Babiš, ani Agrofert. Mluvčí skupiny, Karel Hanzelka, Deníku Referendum, po konzultaci s právním oddělením Agrofertu řekl: „Nezlobte se, probíhající soudní spory z principu nekomentujeme.“ V této souvislosti si stojí za to připomenout v úvodu citovaný Babišův výrok pro Právo: „Agrofert má s ním několik soudů a vydal k tomu tiskové prohlášení, tak se na něj s důvěrou obraťte.“

Podstata sporu se laikovi může jevit jako technický detail, ale není tomu tak. Deník Referendum věc konzultoval se dvěma na sobě nezávislými advokáty, nijak nezangažovanými ve sporu. Oba se shodli, že žaloba o vydání akcií má reálný základ.