Sedlák, kterému Babiš spálil pole, po něm chce vrátit i Agro Jevišovice
Jakub Patočka, Zuzana VlasatáExkluzivně přinášíme další podrobnosti k případu Bohumíra Rady, kterému Babišovi lidé spálili v červnu totálním herbicidem úrodu. Babiš v minulosti připravil Radu o Agro Jevišovice, ale moravský sedlák se nyní soudně domáhá vrácení akcií.
Když Deník Referendum v červnu upozornil na případ pole, které firma Andreje Babiše spálila svému konkurentovi Bohumíru Radovi, strhla se mediální bouře. Svým temperamentem proslulý ministr tehdy serveru Novinky.cz v odpovědi na dotaz k situaci napsal: „Rada je manipulátor, podvodník a lhář. Agrofert má s ním několik soudů a vydal k tomu tiskové prohlášení, tak se na něj s důvěrou obraťte.“
Rada považuje citovaný Babišův výrok za urážlivý a domáhá se jeho omluvy. I tento případ má svůj vývoj, o němž budeme informovat. Snad ještě zajímavější je ale ministrem financí bezděčně poskytnutá informace o „několika soudních sporech“, které s Bohumírem Radou jeho Agrofert vede. O co se spolu soudí a proč?
Podle zjištění Deníku Referendu nejde o žádné malé věci. Původní vlastník Agra Jevišovice Rada je přesvědčen, že Babiš neprovedl nepřátelské převzetí jeho firmy v souladu se zákonem a žalobou se domáhá navrácení akcií.
Spálené pole Bohumír Rada pokládá nejen za projev zvláště drsného konkurenčního boje, ale též za snahu přimět ho zastrašováním, aby couvl. K tomu se ale moravský sedlák nechystá a nebojí se ani o svých sporech s Babišem podrobně mluvit. Zdůrazňuje, že jeho případ není ojedinělý. Věří, že svým pevným postupem dodá odvahu popsat obchodní praktiky Andreje Babiše i dalším jeho obětem.
Jak Andrej Babiš připravil Bohumíra Radu o Agro Jevišovice
Třiapadesátiletý jihomoravský sedlák Bohumír Rada je přímý, rázný a pracovitý člověk. Jeho rodina pracuje s půdou už po mnoho generací. Když se stal vlastníkem Agra Jevišovice, rychle z něj vybudoval ve své době jeden z největších zemědělských podniků v České republice. Agro Jevišovice mu patřilo do roku 2010. Tehdy ho o ně, jak říká, připravil Andrej Babiš. Co se stalo?
„V roce 1998 jsem se stal předsedou malého zemědělského podniku. Během dvou let jsme byli jedni z největších v České republice. Na trhu s jatečnou drůbeží jsme měli podíl zhruba jedenáct procent, v prasatech pět, v mléce dvě procenta. Firma obhospodařovala kolem 8650 hektarů. Vyráběli jsme obiloviny na krmivo. Zaměstnávali jsme celkem 320 lidí v našem regionu. Dařilo se nám do chvíle, kdy našeho hlavního odběratele, Kostelecké uzeniny — budu říkat násilným převratem —, ovládl Agrofert,“ vypráví Bohumír Rada.
Agro Jevišovice a Kostelecké uzeniny původně fungovaly v synergii: „Byli jsme na ně navázaní asi z šedesáti procent. Měl jsem dobrý vztah s ekonomickým ředitelem Janem Bočkem, který vybudoval perfektní firmu z krachujícího družstva. Věřil jsem mu. Kostelec mi taky tenkrát ručil za úvěr. I banky tudíž chtěly, aby ode mě odebíral,“ popisuje Rada dobré vztahy v síti středně velkých zemědělských živnostníků, polistopadových selfmademanů.
V roce 2005 ovšem Kostelecké uzeniny získal Andrej Babiš, jeho třetinový podíl v masokombinátu se změnil ve většinový. Pro Agrofert to byla vynikající akvizice, pro Agro Jevišovice začátek konce dobrých časů.
Zpočátku běžela spolupráce s Kostelcem obdobně jako za Jana Bočka. „Co jsem neprodal do Kostelce, vyvážel jsem do Německa, Rakouska, Maďarska, na Slovensko a do dalších českých jatek. Jenomže pak jsem podlehl Babišovu naléhání a slibům. Tvrdil, že ode mě potřebuje pomoct, protože nemá jiného spolehlivého dodavatele. Tak jako dnes jeho voliči i já jsem tehdy uvěřil jeho slibům, že když začnu dodávat jen jemu, bude ode mě nakupovat za průměr cen Rakouska, Německa a Slovenska. Zdálo se to jako dobrá nabídka,“ pokračuje Bohumír Rada.
Když už, tak mohl autor pátrat po všech podezřelých případech, ve kterých se Babiš domohl majetku a zveřejnit je. Když do toho přimíchává Radu, tak to tím sráží.
Jak je to však u lidí? Představme si "lidskou pyramidu", na jejíž vyšší patra nejsou vynášeni drobnější a drobnější, ale silnější a silnější. I s naditými tlumoky...
Je to tak, jak napsáno v článku. Chudší lidé se snaží kupovat kilo kuřete jen o polovinu dráž než před 30 lety, neboť s penězi jsou na štíru. Proč by však situace nevyužili i lépe postavení? A pan Babiš přenese náklady na pana Radu.
Jedna výhrada. Zatímco v citátech mluví pan Rada realisticky, autorka zašla poněkud daleko, když označila velkopodnikatele za "moravského sedláka". Pod takovým pojmem si představuji přece jen trochu jiné živobytí.
A nebojte se, že se o celý případ nezajímáme důkladně. Další texty můžete očekávat.