Babišova kampaň proti zemědělci Radovi: nepravdy a manipulace

Andrej Babiš poslal DR dopis, který podle něj obahuje „pravdivá fakta“ o zemědělci Bohumíru Radovi. Babišova tvrzení o Radovi jsme prověřili. Výsledek předkládáme.

Zuzka_7g_cb

Zuzana Vlasatá

09.12.2015 08:00


Spoluautor: Jakub Patočka

Babis

Babišova „pravdivá fakta": Bohumír Rada s propagačním snímkem Agrofertu před místem, které zobrazuje. Foto Deník Referendum

Související

Letos v létě moravskému zemědělci Bohumíru Radovi konkurenční firma patřící pod Agrofert vypálila v rámci sporů o pozemky úrodu za čtyři miliony korun totálním herbicidem. Bohumír Rada se bránil. Podal trestní oznámení. Domáhá se náhrady škod. Po Andreji Babišovi žádá také omluvu za pomluvy.

Deník Referendum o případu informoval v sérii článků, která přiměla Agrofert k tomu, že se na nás přímo obrátil dopisem. Na Twitteru napsal Andrej Babiš vydavateli DR: „Pane Patočka, kdyby Vás zajimala pravdivá fakta o zemědělci, kterému Agrofert spálil pole, tady jsou...“

Babiš odkazuje na text dopisu, pod nímž je podepsán tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Základním argumentačním postupem Agrofertu v celém dopise není vyvracení Radových tvrzení, ale zpochybňování jeho osobní věrohodnosti: „Nechceme a nedovolili bychom si jakkoli zasahovat do Vaší novinářské práce. Jen prosím sami zvažte, nakolik je pan Bohumír Rada důvěryhodnou osobou s dostatečným morálním kreditem a nakolik mohou být jeho tvrzení pravdivá.“ Takže nám nezbylo než Babišova „pravdivá fakta o Bohumíru Radovi“ prověřit.

Manipulace s fotografiemi
Ke svému dopisu Agrofert připojil osm fotografií. Šest z nich je nadepsáno titulkem „Takto hospodařil Bohumír Rada”, nad dvěma stojí „Takto hospodaří Agrofert“. Záměr je jasný: Radovo hospodaření reprezentují záběry údajné laguny se znečištěním v Jevišovicích, černá skládka v Hevlíně, zbytky uhynulých zvířat a krve na poli. Hospodaření Agrofertu má dokládat, jak po Radovi uklidili.


Propagace Agrofertu a realita. Repro a foto Deník Referendum

Deník Referendum si jel zdokumentované místo prohlédnout, a ukázalo se, že fotografie Agrofertu neodpovídá realitě. Na pozemcích farmy v Jevišovicích – která má být podle fotografie důkladně uklizená – v době naší návštěvy ležely na několika stech metrech čtverečních hromady stavebního odpadu.

Mezi kusy asfaltu, cihlami, štěrkem a hlínou bylo vidět i několik ojetých pneumatik. Po té, co jsme fotografii místa zveřejnili v Deníku Referendum, bagristé odpad začali zahrnovat hlínou a zarovnávat jej na úroveň půdy.

Bohumíra Radu jsme s tvrzením Agrofertu konfrontovali. Že vyvážel na pole „jateční zbytky“, odmítá. Jednalo se o špatně zpracovaný odpad z bioplynky v době, kdy byl její provoz v záběhu a obsluha ještě neměla zvládnuté technologické postupy. Rada nijak neskrývá, že ne vše v jeho hospodaření bylo bez chyb. Ale pokud se jich dopustil, vždy přijal trest a zjednal nápravu.

Naproti tomu stejný, očerňující metr, jaký Agrofert uplatnil na Bohumíra Radu, by bylo možné uplatňovat i na něj. DR má fotografie, na nichž před drůbežárnami ve Střelicích stojí bedny s mrtvými kuřaty. Za vraty farmy Újezd leží uhynulé prase. Na polích v Bojanovicích jsou vidět velké vypálené plochy, na kterých nic neroste – zřejmě důsledek laxně rozmíchaného postřiku, zkrátka špatného hospodaření. Fotografií dokládajících nepřijatelné hospodaření Agrofertu je ale víc.

Křivé nařčení
Spor Bohumíra Rady s Agrofertem se v letošním roce dostal do médií poprvé před letními prázdninami, kdy Radovi Babišovo Agro Jevišovice – do ledna 2011 patřilo Radovi – vypálilo totálním herbicidem sto šestnáct hektarů pšenice a sto sedmdesát hektarů kukuřice v hodnotě asi čtyř milionů korun.

Agrofert v dopise DR na svou obhajobu píše: „A mimochodem, Bohumír Rada by si měl zamést před vlastním prahem. V roce 1998 udělal to samé. Podle svědků nechal zlikvidovat chemickým jedem úrodu konkurenčnímu zemědělci v katastru sousední obce Slup panu Františku Svatbíkovi.“

Dcera Františka Svadbíka napsala svědectví, dle nějž její otec žádnou škodu neutrpěl. Své vyjádření napsala na okraj prohlášení Jana Holého, jímž se ohání Agrofert. Celý dokument je ke stažení jako příloha na konci článku. Repro DR

František Svatbík se ve skutečnosti jmenuje Svadbík. Dnes je již po smrti. DR ale hovořil s jeho dcerou Marcelou Kratochvílovou, která v roce 1998 pracovala pro svého otce jako účetní. Událost, kterou Agrofert popisuje, se podle jejích slov nikdy nestala.

Jak se tedy historka datovaná do doby před sedmnácti lety zrodila? Agrofert se o ní měl dozvědět z udání jistého Jana Holého. Bohumír Rada jeho jméno zná. Sám jej před několika lety zaměstnával ve své bioplynové stanici ve Velkém Karlově: „Všichni tu vědí, že jsem ho musel propustit. Ztrácela se tam nafta,“ říká.

Klamání o příčinách Radových ekonomických problémů
Počátkem roku 2011, kdy Agrofert koupil Radovo Agro Jevišovice, se v médiích objevoval pouze jeden výklad této akvizice: podnikatel Rada se zadlužil na neuvážlivém chovu krokodýlů nilských. I nyní o něm Agrofert v dopise píše coby o „nechvalně proslulém a vysoce ztrátovém“.

Za nápadem chovat v České republice krokodýla nilského stála Radova úvaha, že bude dravé plazy krmit zvířecím „odpadem“ ze svých drůbežích a prasečích chovů. V budoucnu pak vydělá na prodeji krokodýlího masa a kůže. Připadalo mu to jako win-win řešení: ušetří na asanaci a získá na krokodýlích produktech.

Nešlo to ovšem tak hladce. Porážce krokodýlů stály v cestě chybějící paragrafy – prvního krokodýla v Agro Jevišovice porazili až v roce 2013. Za Babiše.

Že by ho chov krokodýlů přivedl na mizinu, je ovšem Rada schopen snadno vyvrátit. Investiční náklady projektu podle něj byly velmi nízké. Cena jednoho mláděte se pohybovala v řádu desítek dolarů. Investice do jejich výběhu byly rovněž malé, šlo pouze o rekonstrukce starších objektů ve vlastnictví firmy.

Hospodářský výsledek Agro Jevišovice za období leden až červenec 2010 – tedy ještě před převzetím Agrofertem – byl 81 396 409 korun. Krokodýli se podíleli na ztrátě sumou 546 092 korun. „Do toho ovšem nebyla účtována zvířata, která krokodýli sežrali a za která bychom jinak museli platili asanačním podniku devět korun za kilo. Kdybychom tyto ušetřené peníze zaúčtovali, mám za to, že by krokodýli vykázali jen malou ztrátu,“ říká Rada.


Den po zveřejnění fotografie (nahoře) v Deníku Referendum začali bagristé místo uklízet. Foto Deník Referendum

Vedle krokodýlů podle Agrofertu k Radovu „špatnému hospodaření“ patřily i „riskantní ztrátové investice na Ukrajině, v Rumunsku a na Slovensku“.

K tomu Bohumír Rada podotýká, že ukrajinskou firmu prodal za výhodných podmínek ještě v roce 2008 – tedy dost dlouho před prodejem Agro Jevišovice Babišovi. Koupila ji francouzská společnost Agrofuel SA za dva miliony eur. K tomu je ještě potřeba přičíst jeden milion eur za postoupení pohledávek firmy. DR má k dispozici kupní smlouvu.

Rumunskou firmu vlastnil Rada v roce 2010 – tedy v okamžiku, kdy se nad ním stahovala mračna – teprve zhruba dva roky. „To je doba, kdy do pozemků běžně musíte investovat. Dávat je do pořádku. Pak teprve se vám investice začne navracet. V době, kdy jsem ještě vlastnil Agro Jevišovice, nás ale podnikání v Rumunsku nemohlo cashově ohrožovat,“ říká.

K provozu slovenských drůbežáren měl Radu přemluvit přímo Andrej Babiš: „Prosil mě, abych se o to postaral, že má své výkrmy drůbeže zavřené, že nemá co porážet ve své firmě Hyza. Že prý to jeho lidé neumí a kradou.“

Můžeme říct, že Agrofert nemluví pravdu, pokud tvrdí, že se Rada podnikáním v krokodýlech, na Ukrajině, v Rumunsku a na Slovensku dostal do fatálních dluhů. Možná na nich nevydělával, jak zamýšlel, ale v celkovém objemu hospodaření firmy se nejednalo o zásadní položky.

Skutečná příčina pádu Jevišovic: příliš levná kuřata
Hlubší rozbor je zapotřebí u argumentu, že Radovo Agro Jevišovice dlužilo Agrofertu 250 milionů korun a že tím pádem holding „neměl jinou možnost než společnost odkoupit a převzít“.

Bohumír Rada říká, že základní podíl na jeho dluhu měl právě Agrofert. „Agrofert coby největší český odběratel držel ceny drůbeže do roku 2010 okolo jednadvaceti korun. Poté, co ode mě získali Agro Jevišovice, začaly ceny okamžitě stoupat,“ říká.

Tuto skutečnost potvrzují data Státního zemědělského intervenčního fondu. Zatímco v první polovině roku 2010 se cena za kilo jateční drůbeže pohybovala okolo dvaceti korun a v lednu 2011 – termín podpisu smlouvy o nákupu Agro Jevišovice Agrofertem – byla na 20,92 korunách, v březnu už stoupla na 21,27 korun, v květnu na 22,29 korun. V lednu 2013 stálo kilo jateční drůbeže skoro 25 korun. Na konci roku 2014 se cena vrátila na 23,45 korun a na stejné úrovni zůstává i v následujících měsících až do července 2015.

Bohumír Rada z Agro Jevišovice dodával do firem Agrofertu – Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, brněnský Promt, THP Topoĺčany – patnáct milionů kuřat ročně, tedy třicet milionů kilogramů. Při rozdílu až čtyři koruny na kilogramu tak mluvíme o hypotetických ztrátách až 120 milionů ročně. Proč Rada v této fázi už nemohl dodávat jinam a jak se mu jeho závislost na Agrofertu stala osudovou, jsme už v DR popsali.

Bohumír Rada ve videu DR popisuje, jak jej Andrej Babiš připravil o Agro Jevišovice.

Když se pro srovnání podíváme, jak hospodaří Výkrm Třebíč, což je značka, pod kterou Andrej Babiš sjednotil produkci drůbeže v Agrofertu, ztráta se tu vykazuje i v roce 2013, kdy je cena drůbeže po většinu roku nad 24 korunami. Agrofert je sám sobě dodavatelem směsí a služeb, ceny jateční drůbeže vzrostly, přesto společnost vykazuje ztráty.

Výmysly o zachráněných pracovních místech a osobních dluzích
Agrofert rovněž uvádí, že zachránil až tři sta pracovníků Agro Jevišovice před nezaměstnaností. Dle výroční zprávy Agro Jevišovice za rok 2014 má společnost 135 zaměstnanců, pod vedením Bohumír Rady zde ale pracovalo přes 330 lidí. Takřka dvě stě z nich již tedy v Agro Jevišovice nepracuje.

„Chovy prasat v Bojanovicích, Černíně, Bitovánkách, Jevišovicích, Plavči, Rozkoši, Slatině, Stupešicích, Velkém Karlově, Křidlůvkách a Valtrovicích dávaly práci třiceti osmi lidem. Chov skotu ve Stupešicích dvěma, chov drůbeže ve Velkém Karlově sedmi, autodoprava patnácti, výroba krmiv v Černíně plus doprava třiceti osmi. Jen tu dohromady mluvíme o 105 zrušených pracovních místech pro lidi žijící v regionu s málo pracovními příležitostmi a složitou dopravní situací,“ vypočítává Rada pod Babišem zrušené provozy.

Obdobně pochybný je údaj o třiceti milionech osobního dluhu, který měl Agrofert – jak uvádí v dopise DR – Radovi odpustit, čímž ho zachránil před osobním bankrotem a umožnil mu tak nadále podnikat v zemědělství. „Žádný osobní dluh jsem neměl. Ručil jsem Jevišovicím osobní směnkou za půjčku třicet milionů. Všechno ale bylo splaceno,“ říká Rada.

Proti Radovi byla v této souvislosti vedena exekuční řízení, která ale byla zastavena, neboť všechny pohledávky byly – jak uvádí usnesení pověřeného soudního exekutora Marcela Kubise – zaplaceny.

Zloděj volá: chyťte zloděje. Agrofert volá: chyťte Radu
Agrofert rovněž připomíná, že Bohumíru Radovi v minulosti udělila Česká inspekce životního prostředí pokutu sedm milionů korun za provoz bioplynové stanice ve Velkém Karlově bez nutných dokumentů. Stanici chybělo integrované povolení a posudek EIA.

Bohumír Rada se ze zodpovědnosti nijak nevyvléká. Konstatuje ovšem, že jeho bioplynová stanice byla vůbec prvním zařízením svého druhu v České republice. Legislativa pro jejich provoz vznikala až později. „Nemohli jsme si z ekonomických důvodů dovolit provoz zastavit a zmíněná povolení jsme vyřizovali postupně,“ říká Rada. K historii bioplynové stanice Velký Karlov se patrně jednou vrátíme v samostatném textu.

Pokuty má ovšem na krku i Agrofert, respektive jeho dceřiné firmy. Namátkou z těch snadno dohledatelných:

  • V roce 2005 dostala Deza pokutu 450 000 za neplnění emisního limitu tuhých znečišťujících látek u zvláště velkého spalovacího zdroje. Konečnou výši pokuty neznáme, společnost se odvolala.
  • V roce 2010 udělila Česká inspekce životního prostředí pokutu společnosti Synthesia 1 150 100 korun za vypouštění odpadních vod do řeky Velká strouha. Pokuta byla Ministerstvem životního prostředí poté, co se společnost odvolala, snížena na 400 000 korun.
  • Letos dostala společnost Lovochemie – podezřele nízkou – pokutu 100 000 korun za únik znečištěné odpadní vody do Labe. V řece následně uhynuly stovky ryb.
  • Za únik pesticidu do vody v řece Doubravce dostala letos pokutu 500 000 i společnost ZS Vilémov. Pesticid zabil 8500 říčních raků. Společnosti hrozí ještě jedna pokuta.
  • Precheza vloni v říjnu při náběhu linky na výrobu kyseliny sírové vypustila do ovzduší v Přerově oxid siřičitý. Hodinový zdravotní limit byl překročen šestatřicetkrát. Výsledky šetření nejsou známy.
Za pozornost v této souvislosti stojí, že Babišův dřívější podřízený v Agrofertu – konkrétně v Lovochemii – a současný stranický kolega Richard Brabec nyní coby ministr životního prostředí dozírá na ochromení kontrolních funkcí České inspekce životního prostředí, o čemž jsme v DR rovněž referovali.

Obrázek hospodaření Agrofertu: rozsáhlé kusy pole u Bojanovic vypálené špatně aplikovaným pesticidem. Foto Deník Referendum

Dále v dopise Agrofertu stojí, že Bohumír Rada byl v roce 2003 pravomocně podmínečně odsouzen okresním soudem ve Znojmě za nezákonné vykácení stromů v přírodním parku Jevišovka. To se skutečně stalo.

Rada to vysvětluje takto: „Agro Jevišovice hospodařilo na pozemcích, které na 160 kilometrech sousedily s lesy a břehovými porosty. Většina pozemků byla v chráněných oblastech. Evidence LPIS v podstatě vyžadovala každoroční ořez větví, kácení náletů, nemocných stromů nebo stromů, jenž omezovaly průjezd zemědělské techniky při polních pracích a senosečích. Tuto údržbu dělalo přes zimu asi pětadvacet traktoristů. Nenařizoval jsem osobně, co mají kácet. Od toho byli ve společnosti technici, manažeři, nebylo to v mých silách hlídat. Na druhé straně jsem vždy řešil problémy způsobené zaměstnanci tak, že jsem věc vzal na sebe. Nechtěl jsem, aby byli mí zaměstnanci popotahováni soudy.“

Proč Andreji Babišovi na diskreditaci Bohumíra Rady tolik záleží?
Agrofert v dopise Deníku Referendum píše: „Domníváme se, že málokterý novinář si však klade otázku, kdo vlastně Bohumír Rada je a jakou má minulost.“ O rozmanitých prohřešcích v minulosti Bohumíra Rady jsme věděli, a tak jako tak jsme se jimi hodlali dříve či později zabývat. Sám Rada se k nim ostatně staví čelem.

Ovšem křečovitá snaha Agrofertu očernit Radu tvrzeními, vydávanými za „pravdivá fakta“, z nichž se však při bližším zkoumání klubou polopravdy či vyložené lži, ve výsledku znevěrohodňuje Agrofert i jeho vlastníka Andreje Babiše. Proč mu na diskreditaci Bohumíra Rady záleží tak moc, že kvůli tomu zřídil nepravdami a manipulacemi překypující web?

Agrofert vytvořil o „prohřešcích“ Bohumíra Rady speciální webovou stránku. Repro DR

Celá okázalá kampaň Babišových mediálních mágů, jejímž cílem je vylíčit Radu tak, aby si od něj „pes kůrku nevzal“, ve skutečnosti působí jako pokus odvést pozornost od zcela reálných temných praktik jejich klienta. A také jako vzkaz ostatním Babišovým obětem: Mlčte, nebo podobnou mašinerii nasadíme i na vás.

Související soubory

Výpověď Marcely Kratochvílové (image/jpeg, 580.1 KB)

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.