Brabcův první velký průšvih? Čistka v České inspekci životního prostředí

Ministr životního prostředí Brabec ve své funkci poprvé evidentně selhává. Ve zřejmé souvislosti s nástupem služebního zákona nechává čistit klíčový kontrolní orgán ochrany životního prostředí tak, aby nekomplikoval život ničitelům přírody.

Zuzanavlasat_1_

Zuzana Vlasatá

31.03.2015 10:36

Související

Na první letmý pohled to může působit jako jeden z klasických příběhů „vedení versus propuštění zaměstnanci“. Vedení jako vždy tvrdí, že nejde o žádnou kauzu a pochybnosti nejsou na místě. Zaměstnanci říkají pravý opak. V takové situaci bývá nejpohodlnější říct, že pravda je někde uprostřed. V případě čistek v České inspekci životního prostředí to tak ale není.

Všechno začalo jmenováním nového ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erika Geusse na začátku prosince loňského roku. Do úřadu přišel takzvaně zvenčí, což v případech tak expertních institucí, jakou je inspekce, bývá spojováno s obavami z nedostatku vhledu a erudice. Záhy se ovšem ukázalo, že nový ředitel zřejmě nepřichází bez zadání a že neznalost práce instituce nebude jeho hlavním nedostatkem.

Už 12. února, na poradě oblastních ředitelů zvládl Erik Geuss odvolat čtyři z deseti vedoucích pracovníků oblastních inspektorátů ČIŽP: ústeckého, havlíčkobrodského, královéhradeckého a plzeňského. Ředitel pražského inspektorátu měl být podle interních informací přesvědčen, aby vzhledem ke své brzké penzi rezignoval sám. Důvod zněl u všech odvolaných stejně: nedostatečné manažerské schopnosti…

Vyhazovů je ovšem na ČIŽP více. Z ředitelství odchází vedoucí odboru ochrany vod i většina provozních vedoucích, skončila interní auditorka. O funkci přišla šéfka oddělení zahraničních vztahů. Další personální změny jsou na spadnutí. A všechny se týkají pracovních míst, na něž se budou, jakmile vstoupí v platnost služební zákon, konat výběrová řízení. Kdo je nyní obsadí, bude samozřejmě zvýhodněn před ostatními uchazeči. A na nejlepší cestě k definitivě.

Řízena manažersky
„Během dvou měsíců jsem se detailně seznámil s fungováním inspekce a osobně navštívil všechny oblastní inspektoráty. Už při svém nástupu do funkce jsem řekl, že bych byl rád, aby byla tato organizace na všech stupních řízena manažersky a zaměřila se více na kvalitu a zefektivnění výkonu,“ cituje ředitele Geusse tisková zpráva ČIŽP z 16. února. Uchazeči o uvolněné posty oblastních ředitelů se mohli do výběrových řízení přihlásit do 24. února.

Což o to, „detailně se obeznámit“ během pouhých dvou měsíců se může člověk s ledasčím. Erik Geuss to ale podle všeho vůbec nepotřeboval. „Výkon činnosti jednotlivých inspektorátů nijak hodnocen nebyl. Pouze jsme se dozvěděli, že si pan ředitel hodlá vytvořit manažerský tým, který uvede pod zákon o státní službě, a my že do něj patřit nebudeme. Nikomu z nás v tu chvíli nebyla nabídnuta jiná pracovní pozice, pouze jsme byli vyzváni, abychom v termínu do 24. února předali agendu související s výkonem své funkce,“ popisuje bývalá ředitelka ústeckého inspektorátu Jana Moravcová techniku čistky.

„Následující den přijel vedoucí kanceláře ředitele Tomáš Urban oznámit mé odvoláním zaměstnancům. Mnozí chtěli slyšet důvody a neuvěřitelným způsobem se mě zastali. Nakonec mi bylo vyčteno, že jsou na mě moji bývalí podřízení moc navázáni, že to není pro výkon práce vhodné a je to důkazem mé špatné manažerské činnosti,“ říká Moravcová a neubrání se úsměvu.

„Ač mladá, je velice zkušená. Nikdy nešla na ruku podnikatelským skupinám z Ústecka a Chomutovska, ať už šlo o kauzy Lihovaru Trmice, FVE Moldava, VTE, CZ Golf Investment nebo chemický průmysl. Je také výjimečně odvážná. Jinak je mnoho lidí v ČIŽP a ve státní správě celkově dost zbabělých, protože se bojí o práci,“ popisuje ji hlas z inspekce.

Ředitel Geuss má naopak v oboru ochrany životního prostředí vyloženě špatnou pověst. „V letech 2006–2010, kdy jsem pracoval na ministerstvu životního prostředí, působil jako náměstek na ministerstvu průmyslu. Měl se mnou a skupinou dalších lidí spolupracovat na přípravě strategie udržitelného rozvoje, za kterou jsem zodpovídal. Celý proces ovšem blokoval, takže jsme se nedostali ani k cílům, ani k realizačnímu plánu,“ vzpomíná disident z Husákovy éry a nestor ochrany přírody Pavel Šremer.

S Erikem Geussem se setkal také při práci na balíčku Evropské komise o zabudování environmentálních požadavků do veřejných zakázek. „Podřízení pana náměstka nám říkali, že to nelze, že bychom tím kladli nepřiměřené požadavky na naše nábytkáře. Jenomže když jsme se obrátili na nábytkáře, přijali nás s otevřenou náručí, že oni takové normy už splňují, a naopak jim to poslouží proti nekalé čínské konkurenci,“ líčí Pavel Šremer.

Ochromit instituci
„Ne vždy jde v takových situacích hned o dosazování lidí do funkcí na politickou objednávku. I když i to je možné. Stačí ovšem na dostatečné množství pozic dosadit nové dezorientované lidi, a ochromíte práci instituce, v případě České inspekce životního prostředí tedy kontrolní činnost,“ říká senátor Libor Michálek, který paralelně s děním v ČIŽP sleduje situaci ve Státním fondu životního prostředí, který v minulosti vedl. I tam nyní nastaly těžko vysvětlitelné či akceptovatelné personální otřesy.

„Týká se to asi 190 z 500 zaměstnanců: vyhazovy, změny platových podmínek, reorganizace,“ líčí. Podle něj k tak razantní změně nepřikročil ani exministr životního prostředí Pavel Drobil, který krom úplatkářské aféry proslul tím, že si počínal, jako by si resort ochrany životního prostředí popletl s průmyslem a obchodem. „Je to hrozná neúcta k práci těch lidí,“ říká Michálek.

Senátor Michálek si původně od ministra Brabce sliboval změny k lepšímu. Nyní cítí rozčarování. Repro DR

Nabízejí se tedy otázky, co za těmito změnami vězí a proč přicházejí právě nyní. Odpověď je nasnadě. Bylo by až příliš velkou náhodou, kdyby to vše nesouviselo se služebním zákonem, který vejde v platnost na začátku července.

„Služební zákon znemožní jmenovat nejbližší zaměstnance bez výběrového řízení či kompletně obměnit ředitele odborů a další vysoce postavené zaměstnance, jak se komu zamane. Ti, co se do funkcí dostali nyní, sice budou muset opět projít výběrovým řízením, ale je jasné, že jsou ve výhodě. Pokud je ředitel bude chtít, pojistí si to,“ komentuje situaci Libor Michálek. A protože se bude postupovat od nejvyšších funkcí k nejnižším, některá výběrová řízení budou vypsána až v roce 2017.

Působí to zkrátka, jako by se tady probudily síly, které si chtějí honem honem pojistit poslušné spojence a odklidit z cesty nepohodlné poctivce. „Co se nyní děje na státním fondu a na inspekci není protiprávní, ale je v tom obrovská míra svévole,“ shrnuje Michálek.

Vše kvůli služebnímu zákonu
Propuštěná ředitelka oblastní inspekce v Ústí nad Labem, Jana Moravcová, je jedním z mála lidí, kteří se celou věc nebojí komentovat otevřeně: „Na ČIŽP jsem pracovala patnáct let, z toho devět let řídila inspektorát a vždycky jsem se snažila dosáhnout toho, aby moji lidé mohli pracovat v klidu bez nějakých politických nebo jiných tlaků. V posledních letech to bylo čím dál tím těžší,“ popisuje.

Svěřuje se, že i ona nakrátko podlehla kouzlu hnutí ANO: „Od nástupu nového ředitele jsem si naivně slibovala zlepšení. Místo toho nastoupil manažer, který tvrdí, že se po dvou měsících detailně seznámil s chodem organizace a začal odvolávat a následně propouštět lidi, kteří projevili jakýkoli nesouhlas.“

Také ona sama se účastnila výběrového řízení na post ředitelky ČIŽP. Řada lidí – přes náměstky po ministra – k ní od jara do podzimu přistupovala jako k horké kandidátce. Pak se ovšem něco změnilo, objevil se dokonce i anonymní hanopis, a nedostala se ani do ústního kola.

Ačkoliv by k tomu měla jistě dobré důvody, Jana Moravcová ovšem při osobním rozhovoru jako zahořklá bývalá zaměstnankyně nepůsobí. Potvrzuje spíš svou pověst bojovnice.

Zahořklý bývalý zaměstnanec vypadá jinak. Repro DR

Podle jejích slov nyní nový ředitel a jeho vedoucí kanceláře Tomáš Urban provádějí v organizační struktuře ČIŽP změny, které se zbytkem vedení, z nějž je nyní ostatně polovina úplně nová, vůbec nekonzultují. Také podle jejího mínění se vše děje kvůli služebnímu zákonu.

Po naplnění jeho litery už podstatnější změny nebudou možné. „Když se to celé provede neodborně, vidím vysoké riziko snížení kvality činnosti celého úřadu,“ říká Jana Moravcová.

Tomáš Urban, organizátor změn na inspekci, který dnes platí za pravou ruku Erika Geusse, byl ještě do loňského roku šéfem certifikační firmy DVN, která například vystavila Agrofertu v roce 2012 certifikát odolnosti vůči korupci. Stejná firma prováděla také například posudek EIA na uhelnou elektrárnu Prunéřov.

Inspekce má dle zákona „zjišťovat nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce, ukládat opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, omezovat nebo zastavovat škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob, ukládat právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí a provádět kontrolu uložených opatření.“ Otázka zní, nakolik je potenciální ochromení její činnosti pro nového ředitele problémem, a nakolik spíše zadáním, s nímž do úřadu nastupoval.

V souvislosti se svým jmenováním se totiž nechal slyšet, že hlavním cílem ČIŽP je podle jeho názoru zlepšování stavu životního prostředí, nikoliv primárně udělování sankcí: „Proto budu klást důraz i na činnosti preventivní, jako jsou osvěta nebo komunikace s veřejností, a za důležitou považuji i komunikaci se znečišťovateli životního prostředí.“

Možná by si měl znovu přečíst, jak zákon vymezuje činnost instituce, kterou – manažersky – řídí. Je s podivem, že se Erik Geuss se svou aspirací neucházel o funkci spíš v oboru environmentální výchovy…

Tak abychom se nedivili
Když byl Deníkem Referendum dotázán, zda se neobává, že by mohla být činnost jeho úřadu v souvislosti s personálními změnami oslabena, pokoušel se ředitel Geuss konejšit: „Rozhodně ne, nic nového se neděje.“ Jakékoliv pochybnosti se pokoušela rozptýlit i mluvčí ČIŽP Radka Burketová. Podle jejího vyjádření je vše transparentní, protože výběrová řízení visela na internetu a tři noví ředitelé oblastních inspektorátů přicházejí přímo z inspekce.

Není přitom bez zajímavosti, že Radka Burketová naopak do své funkce usedla v lednu tohoto roku bez výběrového řízení – podobně jako i vedoucí Geussovy kanceláře Tomáš Urban. Burketová dříve pracovala jako mluvčí ANO a prošla i stáží u eurokomisařky Věry Jourové.

Zapadá to do sebe. „Není možné, že by se to vše na ČIŽP a SFŽP dělo bez tichého souhlasu ministra životního prostředí Richarda Brabce. Po Drobilovi a Chalupovi jsem do něj vkládal naděje, udělal i několik velmi dobrých věcí, ale tohle je opravdové vystřízlivění,“ poznamenává k případu senátor Libor Michálek.

Důvody, proč se Státní fond životního prostředí a inspekce personálně otřásají, zatím přesně neznáme. Jisté ovšem je, že se jedná o instituce, které rozhodují o značných sumách peněz. Fond je rozděluje v rámci operačních programů Evropské unie, inspekce je „bere“ v rámci udělování pokut.

Úspěšné čerpání evropských dotací přitom patří k hlavní chloubě činnosti Richarda Brabce, který si jinak coby ministr životního prostředí zatím počíná způsobem, jako by jeho hlavní aspirací bylo nedostat Ropáka jako jeho předchůdce. „To čerpání se dařilo díky ochromení kontrolní činnosti. Tak abychom se nedivili, až se na to zpětně podívá Evropská komise…“ uzavírá Libor Michálek.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Marek Franěk - Praha 3

To není dobré Úterý, 31.Března 2015, 13:12:12

S Geussem jsem se setkal v Českém ekologickém ústavu v roce 2004, který se mu podařilo velmi zdárně rozkládat.
Po svém nástupu dal velmi rychle výpověď asi třetině pracovníků.
Na místo nich tam přitáhl všelijaké podivné existence, většinou na nové a zbytečné managerské posty.
Rozloží vše, kam přijde.
Kdo ho drží, že úspěšně prochází vedoucími funkcmei ve státní správě, ať vládne kdokoli?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.