Vyjádření náměstkyně Liptákové v Deníku Referendum k tomu, že Majetková komise Rady města Brna odložila žádost o vytvoření sociálního a kulturního centra na ulici Vlhká, bohužel navazuje na tradici špatného přístupu brněnského magistrátu — odložit, nic nedělat, nechat zchátrat (a zaplatit z veřejných prostředků zbourání). A pokud možno osočit ty, kteří s veřejným prostorem (či brownfieldy v Brně) chtějí něco dělat.

Typickým příznakem tohoto postoje je absence jednání. Náměstkyně Liptáková (KDU-ČSL) doposud zamítla či ignorovala žádosti o schůzku se zástupci iniciativy Kulturou proti chátrání. Cíl iniciativy KPCH je přitom prostý — oživit dlouhodobě zanedbaný areál na ulici Vlhká, který dosud sloužil pouze jako místo pro černé skládky a užívání drog, a vytvořit zde prostor pro dílny, workshopy, přednášky, ateliéry či infocentrum.

Od roku 2013 na své náklady bez grantů či dotací iniciativa opakovaně provedla úklid v prostorech areálu, snaží se pomáhat lidem bez přístřeší, kteří v areálu pobývají, a jedná s úředníky. Odpovědí je tvrzení náměstkyně do novin o militantnosti. Zajímavé.

Namísto jednání se pak náměstkyně prezentuje v tisku s nevídaným argumentem — kdybychom vám budovy pronajali, kdybyste je městu na své náklady opravili a kdyby centrum začalo úspěšně fungovat, mohli byste mít něco proti, až se budovy jednou rozhodneme zbourat.

Proč? Protože raději budeme několik let čekat, „scelovat“, jak říká náměstkyně, městské pozemky k výsadbě zeleně vedle rušné silnice a vlakové trati, část možná odprodáme (zatím se to přes pokusy směnit městské pozemky nepodařilo), a zbytek bude asi někdy v budoucnu tvořit „ideální“ místo k odpočinku.

Stranou jde představa fungujícího centra, které může mezitím sloužit obyvatelům města, pomáhá a oživuje veřejný prostor v tradičně zanedbané části města. Stranou jdou i finanční argumenty, protože i bourání město bude stát nemalé finanční prostředky. Vítězí železná logika, podle které je třeba v samotném centru města dlouhodobě trpět zanedbaný areál sloužící nyní jako černá skládka jenom, aby do budoucna nic nebránilo jeho konečnému zbourání a hypotetickému následnému odprodeji. Co si o tom myslí obyvatelé města, je pravděpodobně jedno.

Druhým leitmotivem a argumentem náměstkyně je nevhodnost polohy areálu. Ten sousedí s pozemky SŽDC a jak potvrdilo více stran, včetně brněnského magistrátu, skutečný stav přípojek areálu k sítím není znám. I proto o areál a budovy není téměř zájem.

Když se najde občanská iniciativa, která se po předlouhých jednáních s městskými úředníky a SŽDC dohodne, že na začátku svého pronájmu stav přípojek na vlastní náklady zjistí, protože se od nich samozřejmě odvíjí úspěšné fungování centra, náměstkyně raději žádost odloží. Ostatně proč se s něčím takovým otravovat, když je hlavním cílem, aby se budovy prochátraly k definitivnímu spadnutí?

Vítězí domněnky, podle kterých je lepší vydržovat si opuštěný areál než, aby se umožnilo fungování centra. Mezitím se z vlaku budeme dívat dalších pár let na skládky, případně bát chodit kolem. Záměr náměstkyně, v jejíž gesci je i oblast školství a vzdělávání, je patrně splněn. Namísto jednání o možnostech fungování centra, je jedinou reakcí označení argumentace oponentů a obyvatel Brna do novin za nepravdivou a militantní.

Přitom žádost byla podána na Magistrát města Brna před rokem a půl. Je za ní nespočet hodin příprav a jednání s městskými úředníky, schůzky a vyjádření dalších odborů (např. kulturního, sociální péče či odboru územního plánování — ten například konstatuje možnost využití prostor), dohody o spolupráci s neziskovými organizacemi ohledně sociální práce a dalších aktivit v dané lokalitě, příprava smluv, kladné vyjádření Rady městské části Brno-střed a další konzultace. To opravdu paní náměstkyně nevěděla, na čem pracují například odbory magistrátu v její gesci?

Připadá jí jako odpovědný přístup vůči brněnským občanům více než půl roku ve funkci mlčet, odmítat se sejít a potom najednou přijít na zasedání Majetkové komise s argumentem o potřebě areál zbourat (někdy v budoucnosti, pokud na to budou peníze)? Iniciativa standardně spolupracovala s Magistrátem půldruhého roku, o nezbytnosti budoucího bourání areálu se nemluvilo, naopak se jednalo o možnostech opravy budov. Takto tedy má vypadat transparentní politika nové koalice? Dosavadní vývoj tomu moc nenapovídá.

Přístup paní náměstkyně zatím brání oživení chátrajícího veřejného prostoru a nehledí na negativní jevy, které takové chátrání obvykle provázejí. Věříme, že tento názor nesdílí všichni představitelé města a především dál budeme pokračovat v aktivitách, které pomohou znovu zprovoznit nyní zanedbaný a chátrající areál, stejně jako další podobné prostory v Brně. Město by si místo dalších brownfieldů zasloužilo funkční sociální a kulturní centrum, které bude pomáhat jeho obyvatelům.

V Brně, dne 22.7.2015