Reakce kolektivu Kulturou proti chátrání na vyjádření náměstkyně Liptákové

Redakce DR

Zveřejňujeme reakci sdružení Kulturou proti chátrání na vyjádření, které Deníku referendum poskytla náměstkyně brněnského primátora Klára Liptáková.

Vyjádření náměstkyně Liptákové v Deníku Referendum k tomu, že Majetková komise Rady města Brna odložila žádost o vytvoření sociálního a kulturního centra na ulici Vlhká, bohužel navazuje na tradici špatného přístupu brněnského magistrátu — odložit, nic nedělat, nechat zchátrat (a zaplatit z veřejných prostředků zbourání). A pokud možno osočit ty, kteří s veřejným prostorem (či brownfieldy v Brně) chtějí něco dělat.

Typickým příznakem tohoto postoje je absence jednání. Náměstkyně Liptáková (KDU-ČSL) doposud zamítla či ignorovala žádosti o schůzku se zástupci iniciativy Kulturou proti chátrání. Cíl iniciativy KPCH je přitom prostý — oživit dlouhodobě zanedbaný areál na ulici Vlhká, který dosud sloužil pouze jako místo pro černé skládky a užívání drog, a vytvořit zde prostor pro dílny, workshopy, přednášky, ateliéry či infocentrum.

Od roku 2013 na své náklady bez grantů či dotací iniciativa opakovaně provedla úklid v prostorech areálu, snaží se pomáhat lidem bez přístřeší, kteří v areálu pobývají, a jedná s úředníky. Odpovědí je tvrzení náměstkyně do novin o militantnosti. Zajímavé.

Namísto jednání se pak náměstkyně prezentuje v tisku s nevídaným argumentem — kdybychom vám budovy pronajali, kdybyste je městu na své náklady opravili a kdyby centrum začalo úspěšně fungovat, mohli byste mít něco proti, až se budovy jednou rozhodneme zbourat.

Proč? Protože raději budeme několik let čekat, „scelovat“, jak říká náměstkyně, městské pozemky k výsadbě zeleně vedle rušné silnice a vlakové trati, část možná odprodáme (zatím se to přes pokusy směnit městské pozemky nepodařilo), a zbytek bude asi někdy v budoucnu tvořit „ideální“ místo k odpočinku.

Stranou jde představa fungujícího centra, které může mezitím sloužit obyvatelům města, pomáhá a oživuje veřejný prostor v tradičně zanedbané části města. Stranou jdou i finanční argumenty, protože i bourání město bude stát nemalé finanční prostředky. Vítězí železná logika, podle které je třeba v samotném centru města dlouhodobě trpět zanedbaný areál sloužící nyní jako černá skládka jenom, aby do budoucna nic nebránilo jeho konečnému zbourání a hypotetickému následnému odprodeji. Co si o tom myslí obyvatelé města, je pravděpodobně jedno.

Iniciativa Kulturou proti chátrání je reakcí na dlouhodobý přístup nicnedělání brněnského magistrátu. Oficiální foto kpch.cz

Druhým leitmotivem a argumentem náměstkyně je nevhodnost polohy areálu. Ten sousedí s pozemky SŽDC a jak potvrdilo více stran, včetně brněnského magistrátu, skutečný stav přípojek areálu k sítím není znám. I proto o areál a budovy není téměř zájem.

Když se najde občanská iniciativa, která se po předlouhých jednáních s městskými úředníky a SŽDC dohodne, že na začátku svého pronájmu stav přípojek na vlastní náklady zjistí, protože se od nich samozřejmě odvíjí úspěšné fungování centra, náměstkyně raději žádost odloží. Ostatně proč se s něčím takovým otravovat, když je hlavním cílem, aby se budovy prochátraly k definitivnímu spadnutí?

Vítězí domněnky, podle kterých je lepší vydržovat si opuštěný areál než, aby se umožnilo fungování centra. Mezitím se z vlaku budeme dívat dalších pár let na skládky, případně bát chodit kolem. Záměr náměstkyně, v jejíž gesci je i oblast školství a vzdělávání, je patrně splněn. Namísto jednání o možnostech fungování centra, je jedinou reakcí označení argumentace oponentů a obyvatel Brna do novin za nepravdivou a militantní.

Přitom žádost byla podána na Magistrát města Brna před rokem a půl. Je za ní nespočet hodin příprav a jednání s městskými úředníky, schůzky a vyjádření dalších odborů (např. kulturního, sociální péče či odboru územního plánování — ten například konstatuje možnost využití prostor), dohody o spolupráci s neziskovými organizacemi ohledně sociální práce a dalších aktivit v dané lokalitě, příprava smluv, kladné vyjádření Rady městské části Brno-střed a další konzultace. To opravdu paní náměstkyně nevěděla, na čem pracují například odbory magistrátu v její gesci?

Připadá jí jako odpovědný přístup vůči brněnským občanům více než půl roku ve funkci mlčet, odmítat se sejít a potom najednou přijít na zasedání Majetkové komise s argumentem o potřebě areál zbourat (někdy v budoucnosti, pokud na to budou peníze)? Iniciativa standardně spolupracovala s Magistrátem půldruhého roku, o nezbytnosti budoucího bourání areálu se nemluvilo, naopak se jednalo o možnostech opravy budov. Takto tedy má vypadat transparentní politika nové koalice? Dosavadní vývoj tomu moc nenapovídá.

Přístup paní náměstkyně zatím brání oživení chátrajícího veřejného prostoru a nehledí na negativní jevy, které takové chátrání obvykle provázejí. Věříme, že tento názor nesdílí všichni představitelé města a především dál budeme pokračovat v aktivitách, které pomohou znovu zprovoznit nyní zanedbaný a chátrající areál, stejně jako další podobné prostory v Brně. Město by si místo dalších brownfieldů zasloužilo funkční sociální a kulturní centrum, které bude pomáhat jeho obyvatelům.

V Brně, dne 22.7.2015