Ekumenická akademie představila výsledky výzkumu, který provedla mezi dodavateli obchodních řetězců. Výzkum je unikátní tím, že je založený na rozhovorech se samotnými dodavateli, kteří byli ochotní mluvit o situaci, ve které se nachází.

Celkem v rámci výzkumu proběhlo devětadvacet rozhovorů se zástupci subjektů ze všech hlavních oblastí a typů výroby. Rozhovory byly vedeny pod příslibem zachování anonymity. Právě strach dodavatelů byl důvodem, proč se většinu podobných výzkumů jinde v Evropě nepodařilo uskutečnit. Výstupy šetření tak poprvé komplexněji pojmenovávají širokou škálu problémů a témat, která se pojí s neférovými praktikami řetězců v této oblasti.

„Hlavní zjištění je, že řetězce disponují velmi významnou vyjednávací silou, kterou uplatňují vůči svým dodavatelům. Dodavatelé ale nejsou dostatečně chráněni a pro mnohé neexistuje jiná alternativa než zboží dodávat i za cenu toho, že ho dodávají třeba s nulovou marží nebo dokonce toto zboží dotují z vlastních peněz,“ popsal výsledky výzkumu Tomáš Uhnák, terénní pracovník, který pořizoval rozhovory s dodavateli.

Řetězce se na českém trhu těší tak významnému postavení, že si mohou diktovat téměř jakékoli podmínky. Z výzkumu vyplývá, že mnohé dodavatelské firmy jsou na řetězcích silně závislé. Pro 85 % českých domácností jsou totiž supermarkety hlavním místem nákupu potravin. Mezi řetězci panuje velká konkurence, kdy se snaží odlišit nízkou cenou. „Bohužel doplácí na to výrobci a dodavatelé, kteří musí ty nízké ceny v podstatě zajistit,“ vysvětlil Uhnák.

Český maloobchodní trh je tak podle výzkumu nepřátelský vůči malým a středním firmám a stále více se koncentruje okolo velkých hráčů. Kvůli nízkým výkupním cenám, ztrátám při neodebírání zboží, bonusům, zpětným platbám či pokutám není mnoho firem schopno generovat žádný zisk, popřípadě svoje zboží dotují.

„Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených nebo pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ zdůraznila Barbora Mrázková z Ekumenické akademie.

Přestože počet dodavatelů ubývá, řetězce si uvědomují, že pro ně jejich likvidace není výhodná. „Ono se o tom nesmí mluvit, ale řídí se tím ,vysát, ale nezabítˋ,“ popsal chování řetězců jeden z dotazovaných dodavatelů.

Barbora Mrázková zmínila jedno z možných řešení této situace: „Je potřeba, aby situaci dodavatelů řešila celoevropská pravidla, výrobci potravin by měli mít možnost anonymně si stěžovat a najít zastání. Regulace by se také měla týkat nejen evropských farmářů, ale například i pěstitelů kakaa, kávy nebo exotického ovoce z tzv. rozvojových zemích.“