Vlk se nažral a koza zůstala celá. Sociální demokraté loni v referendu devětaosmdesáti procenty hlasů rozhodli o sestavování kandidátních listin všemi členy. Kdo čekal, že se na úrovni místních, poté okresních a krajských organizací budou na základě přehledných kritérií konat primárky, na jejichž konci bude kandidátka, za níž bude stát celá strana, zažil tvrdé probuzení ze snu.

Radikálně demokratickou verzi stanov a volebních řádů měl již v zimě nachystanou ministr Jiří Dienstbier. Funkcionáři, ke kterým po ztrátě místopředsednického křesla v roce 2013 nepatří, o ni ale nestáli.

Zářijový Ústřední výkonný výbor ČSSD bude s největší pravděpodobností hlasovat o návrhu, jehož podstata je jednoduchá: krajské vedení poskládá kandidátku z návrhů okresních organizací, soupiska pak projde hlasováním členů — a až teprve pokud 30 % z nich zakroužkuje téhož kandidáta, poskočí na listině nahoru. Žádné škrtání, žádné doplňování jmen. Přitom preferenční laťka ve volbách do Sněmovny, krajů nebo europarlamentu je pouze pětiprocentní.

Tolik fakta. Na ně by mohla navázat kritika. Jenže…