Zaměstnanci Agentury pro sociální začleňování uvedli svou stávku tiskovou konferencí v kavárně divadla Komedie, kde prohlásili, že jejich hlavními cíli jsou autonomie a nadresortnost, transparentnost a kontinuita dosavadních postupů. Zaměstnanci požadují, aby se Agentura pro sociální začleňování stala nezávislou příspěvkovou organizací.

Jeden ze zástupců nově vzniklých odborů Petr Čáp řekl, že žádají o jednání s premiérem a dalšími členy vlády, kteří budou rozhodovat o budoucnosti Agentury. Bohuslav Sobotka slíbil zaměstnancům Agentury, že se s jejich zástupci sejde, a to příští pondělí.

V případě neúspěchu bylo dvacet lidí, tedy většina těch, kteří měli v Agentuře hlavní pracovní poměr, připraveno podat v úterý výpověď. Zaměstnanci na základě příslibu Bohuslava Sobotky stávku přerušili do příštího úterý, stejně jako rozhodnutí o podání výpovědi.

Letos končí projekt Agentury a vláda musí rozhodnout o jejím dalším formátu. Zaměstnanci poukazují na to, že v usnesení vlády v letech 2008 a 2012 se nezávislost Agentury spojovala s tím, zda se osvědčí. Pokud ano, měla získat formu příspěvkové organizace.

Rovněž Dienstbier má závažné argumenty

Jiří Dienstbier označil požadavky stávkujících za nereálné. „Zaměstnancům jsem garantoval, že činnost agentury bude pokračovat, strategie zůstává stejná,“ uvedl ministr. Požadavek na autonomii označil Dienstbier v rozhovoru pro DV TV za právně nemožný. Musel by se změnit zákon, což by, jak uvedl, trvalo nejméně rok.

Ve vztahu ke stávce není podle ministra o čem jednat. „Na stole nejsou žádné cíle, které bych mohl splnit,“ uvedl Dienstbier a dodal, že až do odvolání Martina Šimáčka všichni počítali s tím, že Agentura bude dál fungovat jako odbor Úřadu vlády. „Teprve s jeho odvoláním přišli zaměstnanci s požadavkem na autonomii,“ dodal.

Projektový záměr na financování agentury v dalších letech, který předurčí financování Agentury na několik dalších let, měl Šimáčkův odbor dodat už před časem a stále není hotový. Zaměstnanci tvrdí, že ho odevzdat nemohou, protože nevědí, jaký bude status Agentury.

Dvě koncepce, dva odbory

Jedním ze sporů, které provázejí spory v Agentuře, jsou dvě různé koncepce integrace. První je Strategie romské integrace do roku 2020, která vznikala od února 2013. Týká se všech Romů, nejen těch, kteří jsou sociálně vyloučení.

Druhou je koncepce Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 — 2015, jež se zaměřuje zejména na specifický problém vyloučených lokalit, které nejsou obývané pouze Romy, nicméně převážně ano.

Spory se vedou mimo jiné o to, zda je Strategie boje proti sociálnímu vyloučení podřízená romské koncepci. Zaměstnanci Agentury vyjádřili obavu, zda Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady budou úkolovat Agenturu při monitorováni a implementaci Strategie romské integrace.

Obě strategie jsou podle zaměstnanců Agentury komplementární, v některých cílech se prolínají, ale v žádném případě není Strategie romské integrace nadřízená Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Zaměstnanci Agentury se tudíž nechtějí podílet na monitorování dopadů Strategie romské integrace s tím, že to by měl dělat jiný odbor Úřadu vlády, opět řízený ministrem Dienstbierem: odbor lidských práv a ochrany menšin.

Podle náměstkyně Martiny Štěpánkové zaměstnanci Agentury věděli, že budou zapojení do mechanismu monitorování dopadů Strategie romské integrace již dříve a v žádném případě na nich neleží odpovědnost za monitorování celé romské koncepce. „Monitorovat by měli pouze v obcích, kde působí, a jen témata, kterými se zabývají, protože je nesmysl, abychom do těch lokalit posílali další lidi, když už tam máme pracovníky Agentury“ uvedla náměstkyně pro Deník Referendum.

Podle Štěpánkové právě v tom, že zaměstnanci Agentury často odmítají vůbec diskutovat o tom, co by měli dělat, leží jádro sporu.

Několik romských aktivistů vydalo prohlášení proti Agentuře

Během pondělí vydalo také dvanáct členů Rady vlády pro záležitosti romské komunity k situaci v Agentuře pro sociální začleňování prohlášení, ve kterém se ohradili proti výrokům Martina Šimáčka a dalších zaměstnanců v médiích či na sociálních sítích, které naznačují, že občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny stojí za odvoláním ředitele Agentury a snaží se destabilizovat Agenturu.

„Tyto výroky jsou lživé a účelové. Agresivní a demagogická mediální kampaň, kterou Agentura vede, poškozuje její dobré jméno, a také všech aktérů, kteří se podílejí na sociálním začleňování. Mimoděk tím situaci destabilizují zejména oni,“ píše se v prohlášení. Podle signatářů prohlášení není v současné chvíli jiné smysluplné řešení než odchod nespokojených zaměstnanců.

Zaměstnanci Agentury avizují, že další kroky, tedy i případné výpovědi zváží právě po jednání s premiérem, od kterého si slibují osamostatnění od Jiřího Dienstbiera a autonomii. Sobotka sice slíbil, že se schůzky zúčastní, ale zároveň prohlásil, že důvodům stávky nerozumí. Požadavky zaměstnanců Agentury prakticky určitě nesplní.

Sobotka uvedl, že chápe, když zaměstnanci stávkují za vyšší mzdy, za dodržování zákoníku práce nebo za lepší pracovní podmínky. „Ale nerozumím tomu, když někdo stávkuje za to, aby jeho agentura byla autonomní, aby mohl rozhodovat o tom, kdo takovou agenturu vede. To ve státní správě dost dobře není možné a myslím si, že to potvrdí všichni ostatní zaměstnanci státní správy,“ řekl předseda vlády. „Státní správa funguje na jiných principech,“ upozornil Sobotka.