KDU-ČSL si vysloužila kritiku opozičních stran za to, že v dolní komoře předložila zákon, který prodlužuje podporu biopaliv. Z ní totiž bude profitovat jejich koaliční partner a ministr financí Andrej Babiš. Novela navíc nereflektuje měnící se pozici Evropské unie.

Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka bude ale KDU-ČSL na jednání koalice požadovat, aby to byli právě ministr financí Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec, do jejichž působnosti biopaliva spadají, kdo obě novely argumentačně obhájí před veřejností. Bělobrádek to uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle jeho spolustraníka a europoslance Tomáše Zdechovského by ale vláda měla zákon ze sněmovny stáhnout a přepracovat. Kritizuje také vedení své strany, podle něj KDU-ČSL tímto návrhem chybuje. „Současná legislativa přijatá vládou se jeví ve světle nových požadavků Evropské unie zastaralá a nemá jiný smysl než přihrát zakázku ve prospěch firem Andreje Babiše,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum.

„On to odvětví prostě ovládl,“ vysvětluje Zdechovský. „Biopaliva jako směr podporujeme. Avšak kvůli koaličnímu partnerovi jsme se dostali do nechtěných kleští,“ dodává. Dle svých slov přitom opakovaně upozorňoval na kritiku Babiše v Evropském parlamentu a Evropské komisi.

„Přestože ho považuji osobně za člověka, který si nešel na rozdíl o jiných do politiky nakrást, právě vlastnictví firem a spojení výhod pro ně s některými zákony nebo dotacemi z Evropské unie je samozřejmě problematické,“ doplnil Zdechovský. „Nemůže pobírat dotace a současně být ministrem,“ míní Zdechovský.

Ministr zemědělství a první místopředseda lidovců Marian Jurečka je ovšem jiného mínění. „Bez schválení zákona o podpoře biopaliv by Česká republika patrně nemohla naplnit unijní požadavky na jejich podíl v pohonných hmotách a za to by nám hrozily velmi citelné sankce od Evropské unie,“ tvrdí.

Ohrazuje se, lidovci podle něj v zájmu Agrofertu nepracují. „Zavázali jsme se, stejně jako ostatní členské státy, k tomu, že chceme mít v roce 2020 deset procent obnovitelných zdrojů v palivech, která se využívají v dopravě,“ vysvětlil Jurečka v rozhovoru pro Deník Referendum.

Bělobrádek připomíná, že novely, k nimž patří také změna zákona o ovzduší, nově zavádějí povinnost, aby sedmdesát procent z kvóty biopaliv v dopravě povinně pocházelo z řepky. Třicet procent tedy mohou tvořit vysokoprocentní biopaliva.

„Samotný zákon neprodlužuje daňové zvýhodnění, naopak nově zavádí spotřební daň pro vysokoprocentní biopaliva, která byla dosud nulová. Biopaliva, která se přimíchávají do benzínu a nafty (tedy zejména MEŘO - methylester řepkového oleje), jsou zdaňována plnou sazbou,“ dodává předseda KDU-ČSL.

„Samozřejmě nepovažuji za šťastné, když se hnutí ANO a jeho předseda tváří, že s tím nemá nic společného,“ dodává ovšem Bělobrádek. Upozorňuje, že se jedná o zákon z dílny ministerstva financí.

„Babiš je za něj odpovědný a od něj a jeho lidí není fér, když v rozporu se skutečností tvrdí, že jde o záležitost ministra zemědělství, který na základě gentlemanské dohody souhlasil s tím, že jej ve sněmovně formálně předloží,“ zdůrazňuje Bělobrádek.

Lidovci podle něj zastávají názor, že je třeba urychleně přejít na biopaliva druhé a třetí generace. „Zde předchozí vlády zanedbaly podporu výzkumu a to chci napravit. Neboť biopaliva první generace zdaleka nesplňují očekávání, co se týká zlepšení životního prostředí a EU od nich ustupuje. Nyní dokonce EK snížila závazné limity pro podíl těchto biopaliv v dopravě,“ připomíná.

„Naším cílem je, aby do roku 2020, kdy skončí možnost přimíchávat do benzínu a nafty biopaliva první generace, měla Česká republika domácí kapacity k výrobě biopaliv druhé a třetí generace a nebyla závislá na dovozu,“ uzavřel Bělobrádek.

Omezení pro biopaliva první generace schválil minulý týden Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Ta se budou moci v Evropě do roku 2020 na zajištění celkového podílu obnovitelných zdrojů v dopravě podílet maximálně sedmi procenty.

Nová podoba směrnic, kterou by na konci dubna mělo potvrdit plénum europarlamentu, zachovává povinnost dosažení desetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě paliv v dopravě do roku 2020, ale nově stanoví strop ve výši sedmi procent pro tradiční biopaliva (ta jsou vyráběná z běžných zemědělských plodin jako řepka olejná, cukrová řepa, obilniny, brambory).

Česká debata o biopalivech kulminovala v půli dubna na plénu Poslanecké sněmovny. Opozice kritizovala návrh vlády na prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv na léta 2015 — 2020, a to právě pro sporné přínosy biopaliv první generace. Vládní návrh přesto ve sněmovně prošel prvním čtením.

Pokud zákon ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše projde, dostane společnost Agrofertu, jejímž je Andrej Babiš vlastníkem, několik miliard korun z veřejných rozpočtů. Agrofert ovládá více než polovinu domácího trhu s biopalivy a je dominantním pěstitelem řepky. A právě z řepky se biopaliva vyrábějí především.