Evropský výbor pro životní prostředí chce limity pro biopaliva první generace

Vratislav Dostál

Biopaliva první generace se budou moci podílet do roku 2020 maximálně sedmi procenty na celkovém podílu obnovitelných zdrojů v dopravě. Omezení schválil Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu.

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu schválil omezení pro biopaliva takzvané první generace. Ta se budou moci podílet v Evropě do roku 2020 maximálně sedmi procenty na zajištění celkového podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Nová podoba směrnic, kterou by na konci dubna mělo potvrdit plénum Evropského parlamentu, zachovává povinnost dosažení 10% podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě paliv v dopravě do roku 2020, ale nově stanoví strop ve výši sedmi procent pro tradiční biopaliva (biopaliva vyráběná z běžných zemědělských plodin jako je řepka olejná, cukrová řepa, obilniny, brambory).

Tento limit, který původně Evropská komise navrhla ve výši pěti procent, je reakcí na nemalé negativní dopady značného rozšíření produkce těchto surovin na zemědělství a ekosystém. Proto musí zbylá tři procenta představovat pokročilá biopaliva vyrobená z odpadu, slámy či třeba mořských řas, případně elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie

Podle schváleného návrhu reformy evropské biopalivové politiky musí nově dodavatelé biopaliv i Evropská komise evidovat také emise oxidu uhličitého související s tzv. nepřímou změnu využití půdy, tedy škodami, které pěstování biopaliv působí ničením cenných ekosystémů hlavně ve třetím světě (ILUC). Řada biopaliv má totiž při započítání ILUC celkově vyšší emise než spalování fosilních paliv, čímž popírají původní smysl podpory.

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu odsouhlasil kompromis vzniklý z jednání mezi Evropskou komisí a zástupci členských států. Zatímco Evropská komise napíklad navrhovala, aby se klasická biopaliva mohla podílet na podílu obnovitelných zdrojů v dopravě maximálně pěti procenty, zástupci členských států, takzvaná Evropská Rada, požadovala sedm procent. Celý Evropský parlament bude o návrhu hlasovat 29. dubna.

Česká debata o biopalivech kulminovala minulý týden na plénu Poslanecké sněmovny. Především opozice kritizovala návrh vlády na prodloužení daňového zvýhodnění na léta 2015 — 2020, a to právě pro kontroverzní biopaliva první generace. Vládní návrh totiž neodráží měnící se pozici Evropské unie a navíc je výhodný pro firmy místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. Návrh nicméně předložilo ministerstvo zemědělství, tedy resort lidovců.

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka minulý týden ve dolní komoře prohlásil, že bez schválení zákona Česká republika patrně nenaplní unijní požadavky na podíl biopaliv v pohonných hmotách a budou ji za to hrozit sankce od Evropské unie. Ivo Kropáček z Hnutí DUHA mu nicméně oponuje.

„Evropská unie chce omezit klasická biopaliva první generace, která konkurují výrobě potravin a způsobují tak ničení cenných ekosystémů zabíráním nových ploch pro zemědělství převážně ve třetím světě. Česká vláda naopak navrhuje pokračovat v jejich podpoře, což vyhovuje místopředsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) a jeho firmám,“ uvedl Kropáček.

Podle něj by měl stát mnohem větší pozornost věnovat efektivnějším dopravním alternativám, hovoří například o železniční dopravě, o biometanu či motorových biopalivech, které se vyrábí z odpadů (biopaliva druhé generace).

Evropská komise konečné rozhodnutí k českému programu zatím nevydala. „Do doby definitivního schválení směrnic a národního Programu podpory biopaliv by měl český parlament podle mého názoru posečkat s projednáváním a schvalováním novely zákona o spotřební dani, která s daňovou úlevou pro pokročilá biopaliva nepočítá, a proto se již v tuto chvíli jeví být zastaralá,“ tvrdí europoslanec Luděk Niedermayer.

A dodává: „Nezdá se mi, že v tomto návrhu česká vláda dostatečně zohlednila možnosti jiných cest k dosažení cíle ochrany klimatu a energetické bezpečnosti, které se ukazují z pohledu dnešních znalostí strategicky i společensky výhodnější.“

    Diskuse