Další hnědé šlápoty
Lukáš JelínekStarostové a nezávislí jsou žádanou nevěstou. Jejich čistou vizáž však v poslední době stále častěji kalí drobné výstřelky, ale i pořádně "nahnědlý" stín.
Martin Půta je předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN), který ale funkci nevykonává. Tvrdí, že není korupčník a dušuje se, že by nedovolil, aby STAN naskočil na vlnu protiromského populismu. Nad vším, co bylo v předchozích větách napsáno, však visí otazník.
„Neplánujeme řešení cikánské otázky," hlásá i místopředseda STAN a Sněmovny Petr Gazdík. Jde o to, že starostové prosazují obnovení tzv. domovského práva, které v českých zemích platilo od poloviny 19.století do roku 1948.
„Máme celou řadu dávek, o kterých by měly rozhodovat obce, kde ti občané žijí. Tam ti lidé nejlépe vědí, jakými auty ti lidé pro dávky jezdí,“ tajemně pomrkává další místopředseda hnutí, europoslanec Stanislav Polčák. Starostka Kunovic Ivana Majíčková je ještě o chlup konkrétnější: „Máme velmi špatné zkušenosti s tím, že přicházejí do našeho města občané Slovenské republiky, dovedete si představit, z jakých komunit.“
Takže skutečně nejde o Romy? Když Polčák uvádí, že se „nejedná o plané rasistické narážky,“ myslí to zjevně jako uklidňující slova. Zlí jazykové si to ale mohou též přeložit jako výhrůžku.
Opravdu se starostové domnívají, že stát nejvíc krvácí na příliš velkorysém rozdávání sociálních dávek? A co by dělali s lidmi, kteří by v jejich obcích pobývali, aniž by tam měli bydliště, a zároveň by odmítali jejich pravidla? Šoupli by je do šatlavy, nebo na pranýř? Svolali by lynčující dav? Přehazovali by si nevítané hosty mezi sebou z obce do obce jako horký brambor?
Mnohem pevněji stojí na zemi první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž namítl, že domovské právo, které fungovalo v devatenáctém století, v dnešní době oživit nejde. Ale třeba se mýlí. Nahnědlé vzkazy už dávno nezaznívají jen od politiků Dělnické strany sociální spravedlnosti. V Deníku Referendum už byla popsána kampaň před loňskými komunálními volbami, v níž na xenofobní a rasistickou strunu brnkaly i demokratické strany jako ČSSD, KDU-ČSL či ODS.
Nevím ani, jak míní nákroku k nesnášenlivosti bránit Martin Půta, když funkci předsedy nevykonává. Anebo vykonává? Řešením své kauzy vyklouzl z rámce stanov a zachoval se velmi kreativně. Asi jako když problémy spojené s rekonstrukcí libereckého kostela sv. Máří Magdalény řešil s manažery Metrostavu na benzinových pumpách.
Patřím k těm, co si od Půtova politického vzestupu hodně slibovali, a spadl by mi kámen ze srdce, kdyby se jeho obvinění ukázalo být lichým. Jenže Půtovo chování budí další a další rozpaky. Na otázku, proč nerezignoval na hejtmanský post, když se chlubí, jak statečně se hned první den ke svému obvinění postavil, odpovídá: „Hejtmanem Libereckého kraje můžu být především proto, že na zastupitelstvu kraje nikdo nenavrhl mé odvolání a ani mí kolegové v zastupitelstvu nic takového nepožadovali, tedy až na jednoho zastupitele na jednání zastupitelstva, nicméně ani návrh na jednání o tom, že bych měl být odvolán, neproběhl, naopak předsedové zastupitelských klubů napříč politickým spektrem na jednání zastupitelstva vyjádřili svůj názor, že tedy ctí v tuto chvíli presumpci neviny.“
Pak se ale těžko chápe, proč se presumpce neviny nectí ve STAN. Tam snad někdo s Půtovou židlí třásl, že se stáhl? Anebo je to tak, že své hnutí Půta poškodit nechce, ale stín padající na kraj mu nevadí?
Původně čirý mediální obraz STAN se přesto zakaluje. I tak je ale hnutí žádanou nevěstou, které potenciální političtí partneři dávají návrhy mravné i nemravné. Dá se tomu rozumět. Má na tisíc starostů a další tři tisícovky zastupitelů. Mezi nimi lze nalézt spoustu atraktivních osobností, které by v krajských i sněmovních volbách ochotně „vytěžily“ i další strany, ať už v předvolebních, či povolebních koalicích.
Jen aby nápadníci nedostali zajíce v pytli! Pro začátek by aspoň mohli zkontrolovat, jakou barvu ten ušák má...