Po africké armádě na scéně i arabská
Antonín RašekLiga arabských států se dohodla na vytvoření společných obranných sil proti terorismu. Západ by měl iniciativu podpořit, ale měl by se při tom mít na pozoru.
Delší dobu mezi analytiky sílí přesvědčení, že by se bezpečnostní problémy měly řešit v rámci jednotlivých civilizací. Západní společenství se vojenskou angažovaností v Afghánistánu, Iráku a Libyi spolu s ekonomickou krizí finančně a vojensky dost vyčerpalo, zahraniční mise krizi jenom prohloubily. NATO a Evropská unie by proto k lokálním konfliktům měly přistupovat obezřetněji. Zvláště proto, že je vyčerpává krize ukrajinská.
To jsou asi hlavní důvody, proč se Západ vyhnul (s výjimkou využití amerických bezpilotních prostředků) vojenskému angažmá v Jemenu navzdory tomu, že je tam situace kritická: Jemen například čelí ohrožení od nejnebezpečnější odnože Al-Káidy. Šíitští povstalci dobyli metropoli San’á, obsadili přístav Hodejda a provincii jižně od metropole. Rebelové z klanu Hútíů chtějí s íránskou pomocí využít slabosti centrální vlády a rozkladu ozbrojených sil a hodlají v Jemenu vytvořit jakýsi ministát. Jemenu hrozí rozpad.