Hospodářská krize ve Španělsku ustupuje, důsledky ale trvají
Petr JedličkaŠpanělský HDP je v černých číslech už více než rok, ekonomové chválí provedené reformy. Lidí bez práce ale ubylo méně, než se předpokládalo, a počet vystěhovaných kvůli problémům s hypotékami dokonce vzrostl.
Hospodářská krize ve Španělsku ustupuje, HDP narůstá — stále sice dost pomalu, ale už delší dobu a stabilně. S konečnou platností to potvrdily hospodářské statistiky zachycující trendy loňského roku. Zpravodajské agentury na ně upozornily několikrát v posledních týdnech.
„Španělský HDP rostl již v roce 2013, teprve loni lze ale mluvit o trendu. V nízkých, nicméně černých číslech se totiž udržel po celých dvanáct měsíců (...) Průměrný růst španělského HDP dosáhl v roce 2014 hodnoty 1,4 procenta,“ uvádějí autoři The Local — Spain, španělské mutace celoevropského zpravodajského serveru.
I výhledy na budoucí roky vyznívají optimisticky. Podle únorového zpřesnění předpovědi Evropské komise poroste španělská ekonomika letos tempem 2,3 procenta a v roce 2016 2,5 procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu půjde o 2,0 procenta, respektive 1,8 procenta.
Tahouni růstu
Agenturní ekonomové připomínají, že aktuální růst je tažen zejména sníženými cenami ropy, oživením v řadě odvětví a stoupající domácí poptávkou. K tomu pak většinou připočítávají ještě dopady neoliberálních reforem současné vlády PP Mariana Rajoye, zvláště liberalizaci trhu práce.
V případě ropných cen znalci upřesňují, že Španělsku ušetřil jejich pád minulý rok nejméně 15 miliard eur — země totiž dováží na 80 procent energie a energetických surovin, jež potřebuje. Výrobní oživení potom nastalo především v exportních sektorech. V minulých týdnech se psalo nejvíce o vývozu vína, v kterém se stalo Španělsko dokonce loni světovou jedničkou.
V letošním roce se očekává probuzení i stavebního průmyslu, který před krizí vytvářel 12,5 procenta španělského HDP. Nyní jde asi o čtyři procenta.