Hospodářská krize ve Španělsku ustupuje, důsledky ale trvají

Petr Jedlička

Španělský HDP je v černých číslech už více než rok, ekonomové chválí provedené reformy. Lidí bez práce ale ubylo méně, než se předpokládalo, a počet vystěhovaných kvůli problémům s hypotékami dokonce vzrostl.

Hospodářská krize ve Španělsku ustupuje, HDP narůstá — stále sice dost pomalu, ale už delší dobu a stabilně. S konečnou platností to potvrdily hospodářské statistiky zachycující trendy loňského roku. Zpravodajské agentury na ně upozornily několikrát v posledních týdnech.

„Španělský HDP rostl již v roce 2013, teprve loni lze ale mluvit o trendu. V nízkých, nicméně černých číslech se totiž udržel po celých dvanáct měsíců (...) Průměrný růst španělského HDP dosáhl v roce 2014 hodnoty 1,4 procenta,“ uvádějí autoři The Local — Spain, španělské mutace celoevropského zpravodajského serveru.

I výhledy na budoucí roky vyznívají optimisticky. Podle únorového zpřesnění předpovědi Evropské komise poroste španělská ekonomika letos tempem 2,3 procenta a v roce 2016 2,5 procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu půjde o 2,0 procenta, respektive 1,8 procenta.

Tahouni růstu

Agenturní ekonomové připomínají, že aktuální růst je tažen zejména sníženými cenami ropy, oživením v řadě odvětví a stoupající domácí poptávkou. K tomu pak většinou připočítávají ještě dopady neoliberálních reforem současné vlády PP Mariana Rajoye, zvláště liberalizaci trhu práce.

V případě ropných cen znalci upřesňují, že Španělsku ušetřil jejich pád minulý rok nejméně 15 miliard eur — země totiž dováží na 80 procent energie a energetických surovin, jež potřebuje. Výrobní oživení potom nastalo především v exportních sektorech. V minulých týdnech se psalo nejvíce o vývozu vína, v kterém se stalo Španělsko dokonce loni světovou jedničkou.

V letošním roce se očekává probuzení i stavebního průmyslu, který před krizí vytvářel 12,5 procenta španělského HDP. Nyní jde asi o čtyři procenta.

Trh s byty nicméně zůstává stále zablokován. Banky totiž jen částečně uvolnily pravidla splácení hypoték, v důsledku čehož se ceny nemovitostí snížily pouze o čtvrtinu, a to za celých pět let kontinuální stagnace nebo recese.

Důsledky krize i reforem

Ekonomové z hlavního proudu chválí Rojoyovu vládu především za to, jak v roce 2012 rozvolnila několika balíčky pracovní právo a přes velké protesty liberalizovala trh. Zaměstnavatelé tak mohou nyní snáze propouštět a najímat novou pracovní sílu na částečné úvazky i za nižší plat.

Celková nezaměstnanost se ovšem kvůli rozvolnění pracovních smluv snížila navzdory hospodářskému oživení pouze o několik procent — z 26,9 procenta v roce 2013 na současných 23,7 procenta. A dle prognóz Mezinárodní organizace práce neklesne pod 20 procent až do konce dekády.

Současně trvají ve Španělsku i další důsledky více než pětileté krize a pravicově pojatých snah o její zvládnutí: nárůst příjmové nerovnosti, propad středních tříd do chudoby, pokles poptávky po zbytném zboží. Zřejmě nejpalčivějším problémem pak zůstává vystěhovávání rodin z domů a bytů, na které nezvládají dotyční splácet hypotéky.

Počet případů propadnutí hypotéky se dle oficiálních čísel minulý rok nejen nesnížil, ale dokonce ještě vzrostl. Celkově bylo z bydliště vstěhováno 35 tisíc rodin, to jest přibližně 95 rodin denně. Ve srovnání s rokem 2013 jde o 7,4procentní nárůst.

Zároveň stoupl i celkový počet propadnutí nemovitostí bankám. Když se objektům primárního bydlení připočtou chaty, vilky, farmy, kancelářské budovy a další podobné nemovitosti, činí celkový počet propadnuvších objektů za rok 2014 přibližně 120 tisíc. Zde jde oproti roku 2013 o nárůst o 9,3 procenta.

Pomůže Podemos?

Španěly čeká tento rok série nejrůznějších voleb včetně parlamentních na podzim. Pozorovatelé v nich budou sledovat zejména zisky hnutí Podemos, které slibuje v hospodářsko-sociální oblasti zavést nové garance sociálních jistot, pětatřicetihodinový pracovní týden či převést některé odvětví pod veřejnou kontrolu.

Mezinárodní měnový fond již varoval, že vedle rizik plynoucích z nezaměstnanosti může růstovou perspektivu Španělska ohrozit nejvíce „populistické hnutí“. Podle komentářů v levicových médiích nemohlo Podemost dostat lepší doporučení.

Podemos si zatím v preferenčních průzkumech udržuje podobnou podporu, jako dvě tradičně dominantní strany — nyní vládnoucí lidovecká PP a sociálnědemokratická PSOE. První z důležitých voleb proběhnout už 22. března v Andalusii.

Další informace:

The Local — Spain Spain well on road to recovery, says EU

AFP Nearly 100 families lose homes each day in Spain

AFP FOCUS: IMF praises Spain's 'virtuous circle'

The Local — Spain Confidence in judiciary sinks to new low in Spain

The Local — Spain In pics: Eight cool things the crisis did for Spain