Ve čtvrtek 19. února vpadli ozbrojení příslušníci venezuelské tajné policie (SEBIN) do kanceláře starosty Caracasu, Antonia Ledezmy, s cílem zatknout jednoho z nejznámějších předáků opozice proti současnému režimu. Jak popsala Ledezmova manželka přítomná zatčení, starosta byl odvlečen asi desítkou neoznačených mužů a odvezen do střediska tajné policie v centru města. Rodina tvrdí, že byl starosta při akci též zbit, což ovšem nepotvrzují záběry z bezpečnostních kamer, jež mezitím unikly na internet. Od té doby s Ledezmou nemluvila rodina ani advokát a zatím nemohl vydat žádné oficiální prohlášení.

Zatčení hlasitého kritika vlády Huga Cháveze a následně Nicoláse Madura přišlo jen krátce poté, co byl spolu s několika dalšími známými tvářemi z opozice nařknut z podílu na připravovaném armádním puči, jenž měl Madura odstranit.

Oznámení o neúspěšném puči přednesl prezident ve čtvrtek 12. února. Pokus o převrat měla uskutečnit část armády, policie a politické špičky opozice a byznysu, jako už tradičně za podpory ze strany Spojených států a Kolumbie. Celkem zajímavé je, že byla jmenována také účast hnutí Tea Party.

Převrat měl spočívat v útoku stíhacího letadla na prezidentský palác, obsazení několika vládních budov a televizního vysílání; v důsledku toho došlo k zatčení několika důstojníků letectva včetně bývalého generála. Následovalo televizí vysílané vyjádření generality na podporu prezidenta Madura a odsouzení z řad ministrů.

Ve středu 18. února přednesl předseda Národního shromáždění a druhý nejmocnější muž země, Diosdado Cabello, projev, ve kterém spojil Ledezmu s připravovaným převratem; někteří ze zatčených vojáků ho měli spolu s dalšími politiky označit za jednoho z organizátorů. Součástí odhalení během výslechů měl být mimo jiné plán na vraždu jiného zadržovaného opozičního politika Leopolda Lópeze minulý rok, aby mohla být země uvržena do chaosu dalších násilných protestů.

Zatím jediným předloženým důkazem účasti Ledezmy na puči má být podpis na otevřeném prohlášení s názvem „Volání po dohodě na přechodné vládě“, v němž spolu se zmíněným Lópezem a bývalou poslankyní Marií Corinou Machadovou žádají jednotu Venezuelanů při odstranění Madura a vytvoření přechodné vlády národní shody; přesný způsob Madurova odstranění není z prohlášení patrný. Tři opoziční představitelé kromě toho chtějí návrat Venezuelanů z exilu, stíhání členů současné vlády a žádost o pomoc u Mezinárodního měnového fondu.

Prohlášení považovali členové a příznivci současné vlády od začátku za výzvu k převratu, vzhledem k jeho veřejné povaze jde nicméně o poměrně irelevantní důkazní materiál proti Ledezmovi. Další dostupné materiály by měly být nyní předneseny příslušnému vyšetřujícímu soudci a do 48 hodin by měl mít starosta podle zákona možnost mluvit se svým právníkem.

Ledezmův profil a reakce

Za současných okolností se dá jen těžko soudit, jaký a jestli nějaký byl Ledezmův podíl na případném puči; samotný převrat připravovaný právě armádou se ale v žádném případě vyloučit nedá a vzhledem ke zmatené situaci byl dlouho očekávaný.

Ledezma sám je zároveň velmi zvláštní postavou. Spolu s Lópezem patří mezi nejradikálnější odpůrce režimu, kteří na rozdíl třeba od Henriqua Caprilese nikdy nevylučovali násilné svržení prezidenta Madura. Opatrnější část opozice k nim má chladný vztah. Ledezma se zúčastnil už slavného armádního puče z roku 2002, který na krátkou dobu odstranil Huga Cháveze. A má ještě temnější minulost. Ve Venezuele je přezdíván El Vampiro kvůli svému podílu na masakru 400 studentů při demonstraci 27. února 1989 a spojení s mimořádně krvavou caracaskou policií z dob autoritativní vlády Carlose Péreze.

Na Ledezmovo zadržení okamžitě reagovala opozice a její příznivci, z nichž se několik stovek střetlo s policií před budovou tajné služby a také ve městě San Cristóbal, jednom z center loňských násilných protestů. Na sociálních sítích se objevil populární hashtag #LiberenALedezma, žádající politikovo okamžité propuštění, k tomu samému vyzvala na základě dostupných informací organizace Human Rights Watch. Nenásilné protesty svolalo Studentské hnutí Caracasu a venezuelští starostové slíbili mimořádné zasedání svého svazu.

K účasti na převratu už se stačily vyjádřit také obviněné Spojené státy a Kolumbie, dokonce včetně samotného kolumbijského prezidenta. „Kolumbie se neúčastní pokusu o převrat proti jakékoli vládě, a pokud bych se snad dozvěděl o přípravě něčeho takového, samozřejmě bych to nejen odsoudil, ale jednal bych s využitím veškerých právních mechanismů,“ prohlásil José Manuel dos Santos doslova.

Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo — vedle popření jakékoli účasti ve čtvrtek 19. února — venezuelskou vládu, aby nevyužívalo obviňování Spojených států z vnitřních problémů Venezuely.

Není první

V době Madurova prezidentství se nejedná ani zdaleka o první obvinění z pokusu o převrat; například v dubnu loňského roku bylo zadrženo na 30 důstojníků armády s podobným scénářem. A nedostatky určitých druhů potravin, stejně jako výpadky dodávek elektřiny a pouliční protesty jsou tradičně dávány za vinu aktivitám opozice ve spolupráci právě se Spojenými státy a Kolumbií, na základě čehož byli minulý měsíc zadrženi majitelé sítě lékáren Farmatodo a armáda obsadila obchodní řetězce Día a Día.

Další dny a týdny ukážou, jestli budou tentokrát předneseny konkrétní důkazy pro obvinění Madurových politických nepřátel z extrémního tábora a jestli bude pokračovat zatýkání. Exposlankyně Národního shromáždění María Corina Machadová je zmiňována nejméně od posledního roku jako jedna z hlavních nepřátel režimu a nyní se aktivně účastní na organizaci dalších protestů proti vládě. A podobně je „na seznamu“ nepřátel poslanec Julio Borges, zadrženými vojáky prý přímo zmíněný jako jeden z autorů plánu na vraždu Lópeze. Toho nicméně na rozdíl od Machadové chrání imunita.

Kvůli diskuzím o puči zmizela na každý pád z veřejné debaty další dvě aktuální témata: čtyřicetiprocentní zdražení veřejné dopravy (mnohem mírnější krok podobným směrem spustil masové protesty v sousední Brazílii) a oznámení o rekordní devalvaci národní měny.