Papež František není takový cestovatel jako jeho předchůdci. Snad i to má co dělat se skromným modelem jeho služby římského biskupa. Je pozoruhodné, že jeho první evropská cesta za hranice Itálie nemířila přímo k žádnému jednotlivému evropskému státu. Ty mohou přijít na řadu v dalších letech, a mezi nimi možná brzy i Česko.

První návštěva patřila evropským seskupením. Vedle Evropského parlamentu papež promluvil 25. listopadu ve Štrasburku na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Asi je třeba připomenout, že Rada Evropy zahrnuje kromě současných 28 zemí Evropské unie ještě 19 dalších, včetně např. Kazachstánu, jehož malá část území leží tradičně v Evropě. Je to téměř celá Evropa. Výjimkou je Bělorusko a Vatikán (ten má vedle několika mimoevropských zemí status pozorovatele), a pak některá sporná území jako Makedonie, Podněstří, Severní Kypr, Kosovo. Zastoupeny nejsou rovněž závislá území jako např. Grónsko nebo Jersey.

Papež promluvil k Parlamentnímu shromáždění, do kterého 47 členských států vysílá delegace svých zákonodárných orgánů. Přítomni byli i další reprezentanti zúčastněných zemí včetně soudců Evropského soudu pro lidská práva, který je orgánem Rady Evropy. Českou stálou delegaci tvoří 6 členů z obou komor parlamentu, z vládních i opozičních stran. Papež touto volbou podpořil myšlenku široké evropské integrace.