České oděvní firmy se dostanou pod drobnohled nevládních organizací, které se zabývají pracovními podmínkami dělnic a dělníků v jejich dodavatelských továrnách. Veřejnost získá lepší přístup k informacím, za jakých podmínek vzniká oblečení, které běžně nosíme.

Spotřebitelé zároveň dostanou větší šanci, že jejich hlas oděvní firmy vyslyší. Stane se tak díky zapojení České republiky do mezinárodní aliance Clean Clothes Campaign (CCC). V CCC budou ČR zastupovat dvě české nevládní organizace, a to NaZemi a Ekumenická akademie Praha. Dohoda o vstupu byla podepsána v úterý, na Mezinárodní den důstojné práce.

„Jsme potěšeni, že můžeme uvítat nového člena do naší rozrůstající se sítě. Clean Clothes Česká republika bude sedmnáctým evropským partnerem, který se připojí k více než 250 nevládním organizacím a odborům z celého světa a podpoří tak největší mezinárodní síť zaměřenou na zlepšování pracovních podmínek v oděvním průmyslu,“ řekla ke vstupu ČR Emma Harbour z mezinárodního sekretariátu CCC.

Čeští spotřebitelé získají lepší přístup k informacím, za jakých podmínek vzniká především v tzv. rozvojových zemích oblečení, které běžně nosíme. V pondělí 20. října organizace NaZemi například zveřejní výzkum mezi sedmačtyřiceti „českými“ outdoorovými firmami. Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že minimálně třiadvacet z nich vyrábí i v Asii.

„V NaZemi se oděvnímu průmyslu věnujeme už šest let. Více než 20letá zkušenost CCC nám pomůže efektivněji vyvíjet tlak na zahraniční i české oděvní firmy. Umožní nám například lepší monitoring pracovních podmínek přímo v zemích výroby a jejich následnou změnu,“ uvedla ke vstupu koordinátorka Clean Clothes Česká republika Anna Lazorová.

Česká veřejnost se bude moci zároveň lépe zapojit do mezinárodních kampaní, které mají větší dopad na zlepšování pracovních podmínek a chování samotných firem. Například díky mezinárodní petici, do níž se zapojilo více než 50 000 lidí z celého světa, se podařilo v roce 2012 přimět firmu Adidas, aby zaplatila indonéským dělníkům 1,8 milionů dolarů, které jim dlužila na odstupném.

Po loňském zřícení továrního komplexu Rana Plaza se po tlaku mezinárodních nevládních organizací a odborů podařilo přimět přes170 firem (mezi nimi například vlastníky značek H&M, Zara, Pull&Bear, Bershka či adidas), aby podepsaly dohodu o bezpečnosti, která zajistí bangladéšským dělníkům a dělnicím větší bezpečnost na pracovišti. V letech 2005 až 2013 zemřelo pouze v Bangladéši v oděvních továrnách 1 468 osob, z toho 1 139 jen v Rana Plaza, zbytek hlavně při požárech především v důsledku chybějících nebo nefunkčních únikových východů.

Jedním z posledních úspěchů CCC je výsledek mezinárodní kampaně podporující demonstrace za navýšení mzdy v Kambodži, která minulý měsíc přiměla firmy jako H&M, Inditex, C&A, Tchibo či Next k přijetí vlastní odpovědnosti a veřejnému prohlášení. Tam uvádějí, že jsou připraveny zvýšit minimální mzdu a navýšit výkupní ceny za odebírané oděvy.

„V průběhu posledních dvou let jsou totiž kambodžské dělnice vyčerpané z extrémních přesčasů (a s ohledem na velice nízké mzdy, které jim nestačí ani na pokrytí základních potřeb) na pracovišti masově omdlévají. V srpnu 2014 navíc některé z nich v důsledku vyčerpání zemřely,“ připomněla organizace NaZemi..

„Oblečení by mělo být nejen funkční a pěkné, ale i slušné — a to v kontextu aliance CCC, do které dnes vstupujeme. To znamená, že práce v oděvních továrnách by měla umožňovat pracovnicím a pracovníkům slušný a důstojný život,“ komentuje Jiří Silný, ředitel Ekumenické akademie Praha.

Nejvíce oblečení se do Evropy přiveze z Číny (39,8 %), Bangladéše (13,6 %) a Turecka (12,4 %). Z Kambodži se doveze 2,4 %. (1)